VYBERTE SI REGION

EU se obává ruské propagandy, chce podpořit svobodu médií

Brusel – Evropská unie chce mít do léta vymyšlené, jak se podporou „svobody médií a hodnot EU" postavit pokračující ruské dezinformační kampani v souvislosti s krizí na Ukrajině. Vyplývá to z návrhu závěrů blížícího se evropského summitu. Na přípravu akčního plánu by měli dát prezidenti a premiéři osmadvacítky šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové čas do června, řekl dnes novinářům vysoce postavený evropský diplomat.

12.3.2015 49 AKTUALIZOVÁNO 12.3.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Na nebezpečí ruské propagandy upozorňovaly v minulých měsících především Polsko a také pobaltské země, které mají výrazné procento rusky mluvících obyvatel. Už v lednu o problematice hovořili na své schůzce ministři zahraničí unie. Nynější předsednická země, tedy Lotyšsko, a další v minulosti zmiňovaly třeba možnost vzniku ruskojazyčné televize.

Diplomaté však zdůrazňují, že na propagandu z východu nemůže Evropa odpovídat propagandou vlastní, a že správnou cestou je naopak snaha nabídnout ruskojazyčné veřejnosti kvalitní informace.

Předávání informací

Podle diplomata jedné z unijních zemí by měli příští týden lídři pověřit komisi a Mogheriniovou, aby posílili a zlepšili způsob, jak by Evropa mohla ruské veřejnosti, ale i společnostem v dalších zemích Východního partnerství, lépe předávat „svou vlastní zprávu". Mimo záznam přitom diplomaté potvrzují, co dnes napsal i týdeník European Voice – stále není příliš jasné, jak by unie měla vlastně konkrétně postupovat.

Zmiňováno je například možné zapojení Evropské nadace pro demokracii (EED), která by kromě jiného měla mít v květnu hotovou studii právě na toto téma. EED dnes v rozhovoru s ČTK připomněl i britský publicista Edward Lucas, dlouhodobě se specializující na ruskou problematiku. „EU dává mnoho peněz na diplomacii, bezpečnost a kulturu. Informační bezpečnost je toho součástí," myslí si. Nadace je společným projektem EU a členských zemí.

„Bylo by chybou k téhle věci přistupovat způsobem, že prostě musíme něco udělat, protože to tak vypadá," míní o evropských snahách Lucas. Taktika z dob studené války, tedy podpora stanic jako tehdy byla Svobodná Evropa či Hlas Ameriky, podle něj nyní v ruském kontextu fungovat nebude.

Humor a satira

Navrhuje proto například důsledná antikorupční novinářská vyšetřování, která by se dotkla ruských peněz na Západě, ale i bank, na jejichž účtech leží. „Asi se to dotkne i našich bank, ale ruská veřejnost není zvědavá jen na naše tvrzení, že je (ruský prezident Vladimir) Putin nebo Gazprom okrádají," myslí si novinář.

Úspěch by podle něj ale mohl mít i „útok" humorem nebo satirou. „Vždyť v tom celém je mnoho absurdity. Byl bych třeba pro výrobu velmi kvalitní ruskojazyčné satiry, která by pak na serveru YouTube mohla žít vlastním životem," navrhl s tím, že mnoho skvělých ruských humoristů už dávno na hlavních ruských televizních kanálech nedostává prostor.

Ruská provládní či přímo Kremlem ovládaná média už měsíce nabízejí vlastní interpretaci současného vývoje mezi Ruskem a Západem, především v souvislosti s ukrajinskou krizí. Jejich rétoriku o kyjevské fašistické vládě, která utlačuje a vraždí ruskojazyčné obyvatelstvo na východě vlastní země, o vině Spojených států a Evropské unie na rozpoutání konfliktu a o snaze dekadentního Západu zlikvidovat vzrůstající ruskou sílu podle Lucase přejímají nejen účastníci internetových diskusí, ale také některé části evropského politického spektra.

Osvojení propagandy

„Je spousta západních politiků, kteří si ruskou propagandu osvojili. Vzpomeňte si na francouzskou Národní frontu, některé rakouské politiky, Viktora Orbána, v Německu máte Die Linke," vypočetl Lucas. Ruská propaganda má podle něj schopnost nacházet lidi z nejrůznějších částí politického spektra a dávat jim důvody, proč Rusko podporovat.

Součástí debaty lídrů zemí EU na summitu 19. a 20. března ale bude také otázka, zda změnit nynější podobu protiruských sankcí. Ukrajinská část návrhů závěrů schůzky, kterou má ČTK k dispozici, zdůrazňuje především nutnost plného prosazení všech částí únorové dohody o příměří z běloruského Minsku.

Diplomaté v této souvislosti připomínají nejen klid zbraní jako takový a stahování těžké techniky, ale také zajištění volného přístupu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na ty části východní Ukrajiny, které ovládají separatisté. EU připomíná především potřebu monitorování dění na úseku rusko-ukrajinské hranice, který není pod kontrolou Kyjeva.

„Pokud v příštích dnech nenastanou velké změny, předpokládám, že status quo bude pokračovat také, pokud se podoby sankcí týká," připustil dnes před novináři dobře informovaný diplomat z významné unijní země. Připomněl ovšem také, že evropská diplomatická služba už dostala za úkol mít připravené varianty změn sankcí, pokud by na úrovni premiérů a prezidentů padlo příslušné politické rozhodnutí.

V minulých měsících měl lídry před summitem několikrát možnost oslovit ukrajinský prezident Petro Porošenko. Podle diplomatů není v této chvíli zatím jeho nová návštěva plánována.

Autor: ČTK

12.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 49
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies