VYBERTE SI REGION

Švýcaři do EU nechtějí, co budou říkat po víkendu, se uvidí

Ženeva - Časy, kdy Švýcaři toužili po členství v Evropské unii, jsou už dávno pryč. Teď, když mezi Bruselem a Bernem existuje plno dohod o spolupráci, tak už k tomu podle většiny z nich není žádný důvod. Jak to ale bude po nedělním referendu, teď nikdo neví.

7.2.2009 6
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

„Co bychom z toho měli,“ kroutí nechápavě hlavou pětatřicetiletý profesor informatiky na ženevské School of Business Administration Patrick Ruch nad otázkou, jestli by byl pro jeho zemi přínosný vstup do EU.

„Ta doba, kdy to mělo nějaký význam, ta je už dávno pryč,“ říká zamyšleně. Zdá se proto dost pravděpodobné, že sedmi a půl milionová země by nyní pozvánku Bruselu odmítla stejně jako v roce 2001, kdy se většina voličů v referendu vyslovila proti. Přihláška do unie přitom nikdy oficiálně stažena nebyla.

„Kdyby Brusel se Švýcarskem neuzavíral bilaterální smlouvy, tak bychom o to určitě usilovali, ale takhle? Máme se možná lépe, než všechny členské státy dohromady. Kýváme totiž na to, na co chceme,“ dodává s úsměvem Ruch. A jak to bude se vzájemnými dohodami po tomto víkendu? O tom ještě nepřemýšlel. Možná totiž stejně jako řada dalších neví, že referendum, které začne za pár hodin, může všechno změnit.

Dobře vědomi si toho naopak jsou politici. Ti proto ještě narychlo bojují o hlasy veřejnosti. Kromě několika meetingů, na kterých se snažili lidi přesvědčit přímo, také inzerují v novinách a na billboardech. Ty jsou vidět na každém kroku. Například v Ženevě visí podél ulic, na zastávkách i na nádraží.

Přibližně za polovinou z nich stojí tři hlavní politické uskupení, které Švýcary nabádají k tomu, aby v neděli zakroužkovali ANO. Za těmi zbývajícími, které vyzývají k NE, je populistická Švýcarská lidová strana (SVP). Ta je v boji proti prodloužení a rozšíření dohody o volném pohybu sice poměrně osamocená, její propagace je ale na tolik výrazná, že člověku utkví více.

Černí havrani, kteří strkají zobáky do Švýcarska

Naproti poetickému znázornění toho, že ANO přinese zemi své plody v podobě obrostlé jabloně, sází SVP na strach. Na jejích billboardech jsou proto černí havrani, kteří strkají své zobáky do Švýcarska.

Úderná jsou i prohlášení, které strana na veřejnost vypouští. Otevřít dveře na svůj pracovní trh Bulharům a Rumunům je podle nich totiž nebezpečím pro celou zemi a hrozbou pro sociální systém.

U nedělního referenda však bude ve hře mnohem víc.

Pokud se totiž většina voličů k návrhu postaví odmítavě, je dost dobře možné, že úzké spolupráci Bernu s Bruselem brzy odzvoní.

Kvůli tak zvané gilotinové klauzuli, která znamená, že musí platit vše, co bylo dojednáno, nebo nic, by mohl být po neúspěšném hlasování vypovězen balík všech sedmnácti smluv, které voliči schválili v roce 2001.

Po sedmi letech, by tak mohla být přerušena spolupráce v oblasti hospodářství, vědy a výzkumu, v dopravě, ve službách, ve vzdělávacích programech, v práci s mládeží a také v justiční praxi.

Kromě toho by mohla být ohrožena také dohoda, která vstoupila v platnost teprve před dvěma měsíci – tedy ta, která umožnila Švýcarsku přístup do schengenského systému.

To by neznamenalo jen to, že se do země bude muset zase s pasy, ale také například ztrátu přístupu k informačnímu systému. Švýcarsko by tak už nemohlo využívat výměny dat, která má sloužit k zajištění větší bezpečnosti.

Autor: Michaela Mužíková

7.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies