VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Euro slavilo kulatiny, třetina Němců ho nechce

Berlín - Ani po deseti letech existence euranení evropský přístup k němujednotný. Někde pláčí po své původní měně, někde je vychvalují do nebes.

4.5.2008 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Euro slaví narozeniny. Kulaté, desáté a přesto bez oslav. Druhá nejdůležitější měna světa si sice vydobyla vysněnou silnou pozici, Evropany však semkla méně, než se čekalo.

„Z eura se stal otloukánek, na kterého se svádí zdražování i neúspěchy národních ekonomik,“ tvrdí ekonomický psycholog Henning Haase z univerzity ve Frankfurtu.

Když se v noci na 3. května 1998 domluvily hlavy států a vlád jedenácti zemí EU na zavedení společné měny, netušily, jak rychle se jejich sjednocující úmysl obrátí proti nim.

Jakmile dostali natěšení občané unie poprvé v lednu 2002 bankovky a mince do ruky, z oslav společné měny rychle vystřízlivěli.

T-euro straší

„Přezdívka T-euro (v překladu drahé) zůstala v Německu dodnes. Sama si přepočítávám ceny na starou dobrou marku,“ řekla Deníku třicetiletá Katy Wilhelmová z Pasova.

Podle dubnového průzkumu Spolkového svazu německých bank by každý třetí Němec chtěl vrátit zpátky starou měnu i přesto, že by s ní nemohl platit ve většině evropských států. Stejně smýšlí i Rakušané o šilinku, každý druhý Evropan si dodnes ceny přepočítává na původní měnu. Obchodníci nejen tam, ale i v Portugalsku, Itálii a naposledy ve Slovinsku začali ceny zaokrouhlovat směrem nahoru.

„Nedodrželi stanovený kurz a lidé si toho hned všimli. V 60. letech je stál VW Brouk 5000 marek, dnes je auto vyjde na 25 tisíc eur, tedy 50 tisíc marek. Řeknou si, že se zdražilo desetinásobně, aniž by si uvědomili inflaci a růst platů,“ dodává Hasse.

Ve Slovinsku bylo zdražování tak velké, že tento proevropský národ dokonce dostával z Evropy depresi.

Zmuchlaný hadr

Navíc Slovinci zvyklí na desítky bankovek po kapsách teď nosí měšce s drobnými. Společná iniciativa se Slováky, kteří mají na euro přejít už v lednu 2009, na zavedení papírových jedno- a dvoueurových bankovek, neprošla.

Švédům, Dánům a Britům se mezi patnáct zemí eurozóny z obav ze zdražování nechce.

Jsou však i země, které si měnu kvůli politické nebo ekonomické nestabilitě jednoduše přivlastnily. V Kosovu Albánci vytlačili srbské dináry a platí počmáranými a zmuchlanými eury. Trochu větší úctu mají v Černé Hoře, kde vychytralým tahem na euro přeměnili dosazenou marku.

Autor: Tomáš Procházka

4.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies