VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Europarlament odsoudil ruskou invazi na Krym, žádá stažení sil

Štrasburk - Evropský parlament dnes odsoudil ruskou invazi na Krym, který europoslanci nadále považují za nedílnou součást Ukrajiny. Usnesení, které dnes poslanci přijali na plenárním zasedání ve Štrasburku, žádá Moskvu, aby své vojáky stáhla a dodržovala mezinárodní právo a své závazky, mimo jiné Chartu OSN či budapešťské memorandum o záruce ukrajinské územní celistvosti. Parlamentní dokument, který je nezávazný, vyjadřuje postoj unijního zákonodárného sbo­ru.

13.3.2014 26
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

„Evropský parlament vyzývá k okamžitému uklidnění krizové situace, k okamžitému stažení všech vojenských sil, které se nezákonně nacházejí na ukrajinském území, a naléhavě požaduje plné dodržování mezinárodního práva a stávajících závazků," uvádí schválená rezoluce.

Zbraňové embargo

Europoslanci ruský vojenský zásah na Krymu označili za „agresi v podobě invaze" a nynější kroky Moskvy za „ohrožení bezpečnosti EU". Chystané nedělní referendum o sebeurčení Krymu a o jeho připojení k Rusku považuje Evropský parlament za nelegální; na případnou anexi poloostrova by EU měla odpovědět například zbraňovým embargem či zmrazením majetku osob s podílem na rozhodnutí o invazi.

Vojenská intervence ovlivní vztahy s EU i na parlamentní úrovni. Podle poslanců není možné nadále spolupracovat s ruským parlamentem „jako by se nic nedělo".

Moskva hájí vojenský zásah jako nutnost k ochraně tamního většinového ruskojazyčného obyvatelstva. Podle europoslanců je takovéto vysvětlení nepodložené, neboť místní lidé se nepotýkají s žádnou diskriminací.

Výhružky

Evropští zákonodárci v dokumentu vyslovili politování, že na Krym se nedostali členové pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a že zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN Robert Serry musel poloostrov kvůli výhrůžkám opustit.

Usnesení se také věnuje situaci v ukrajinské politice. Europoslanci přivítali závazek ukrajinské vlády k „ambicióznímu reformnímu programu politických, hospodářských a sociálních změn" a vyzvali Ukrajinu, aby nepodlehla tlaku žádajícím odložit plánované květnové prezidentské volby. Poslanci chtějí, aby budoucí ukrajinská vláda měla co nejsilnější mandát, což minimalizuje hrozbu dalšího propuknutí násilností.

Poslanci ocenili představitele Evropské unie za to, že přislíbili Kyjevu hospodářskou i politickou pomoc. Také chtějí, aby Brusel s Ukrajinou uvolnil vízový režim po vzoru Moldavska, jehož občané zřejmě již od léta nebudou při cestách do EU víza potřebovat. Do té doby by EU měla Ukrajincům nabídnout zjednodušenou proceduru získávání víz.

Autor: ČTK

13.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 26
SDÍLEJ:
Jiří Kajínek po propuštění z vězení
15 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Ulice Manchesteru po tragickém útoku
16

Jiná tvář Manchesteru: solidarita i jídlo zdarma

AKTUALIZUJEME

Dva kamiony na pětatřicítce sešrotovaly osobní auto, jedna oběť

Silnice I/35 si dnes vyžádala další život a byla opět zablokovaná. Ve tři čtvrtě na devět tu zahraniční kamion sešrotoval osobní vůz. Následky jsou tragické: spolujezdkyně v osobním autě byla na místě mrtvá. Čtyřiapadesátiletý řidič utrpěl těžká zranění a podle zpráv policie bylo obtížné ho vyprostit.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

Český vicepremiér Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies