VYBERTE SI REGION

Europoslanci chtějí přesvědčit země EU o jednom sídle parlamentu

Brusel – Evropští poslanci mají tento měsíc na programu dvě čtyřdenní plenární zasedání ve francouzském Štrasburku. Spolu s nimi tam pokaždé z Bruselu cestují i tuny nejrůznějších dokumentů. Ke kočovnému životu, který ročně stojí okolo 180 milionů eur (asi 4,7 miliardy korun) je nutí historicky vzniklé uspořádání, podle něhož se 12 plenárních jednání Evropského parlamentu musí každý rok konat v jeho formálním sídle – tedy právě ve Štrasburku. Mezi europoslanci, kteří obvykle pracují v Bruselu, nyní sílí snaha přesvědčit země EU, aby změnou unijních smluv umožnily europarlamentu rozhodovat o jeho vlastním sídle.

17.10.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

V srpnu europarlament nezasedá, v říjnu jsou proto plenární schůze rovnou dvě. Budova ve Štrasburku je jinak 317 dní v roce prázdná, například parlamentní výbory jednají v bruselském sídle instituce. Další budovy parlamentu, kde pracuje jeho administrativa, jsou v Lucemburku.

Uspořádání mělo symbolizovat sbližování členských zemí, připomíná důvody historického rozhodnutí europoslankyně Judith Merkiesová z nizozemské Strany práce. „Původně pozitivní symbol evropské jednoty se ale stal symbolem velmi negativním," míní.

Nákladné přesuny lidí i listin, v unijním slangu označované za „létající cirkus", jsou podle ní snadným terčem kritiky ze strany hnutí, které evropskou integraci odmítají jako takovou. Problémem jsou ale i praktickým. V roce 2009 se podle statistik uskutečnilo zhruba 16.000 jednání mezi zástupci různých evropských institucí, které většinou sídlí v Bruselu, letos to zatím bylo okolo 40.000.

Evropské volby se konají příští rok na jaře. Evropští politici o nich často mluví jako o souboji mezi zastánci evropské integrace a lidmi vůči EU skeptickými až zcela odmítavými.

Parlament samotný přitom o redukci počtu svých sídel paradoxně rozhodnout nemůže, poslanci u Soudního dvora EU narazili loni už jen se snahou sloučit dvě říjnové schůze do jedné. Snahy se situací něco dělat se objevují už roky. Změnu pravidelně žádají různé petice.

Problematika je součástí základních smluv unie, které mohou změnit jen členské země jednohlasným rozhodnutím. A právě tímto směrem se vydala poslední snaha se situací něco udělat, neboť podle Lisabonské smlouvy může nyní parlament zemím EU změny smluv navrhovat.

„Parlament, který není pánem nad svým vlastním sídlem není nejspíš příliš důvěryhodný ani v dalších otázkách," poznamenala k tomu Merkiesová.

Příslušný dokument schválil tento týden výraznou většinou výbor pro ústavní záležitosti, podobná vyjádření už daly i jiné orgány EP. Podle zastánců jednoho sídla je nyní pro tuto variantu přibližně 80 procent z nynějších 766 evropských zákonodárců. Loni v březnu nezávaznou rezoluci žádající přesun instituce do Bruselu podpořilo 429 zákonodárců, zatímco proti bylo 184 a 37 se zdrželo.

Pro evropské země není téma příliš zásadní, proti jsou z pochopitelných důvodů především Francouzi a Lucemburčané.

Když se na vlády či prezidenty osmadvacítky s žádostí o vysvětlení jejich postoje k této otázce obrátil český europoslanec Eduard Kožušník (ODS), odpovědělo mu 13 z nich: devět vlád, včetně české, s revizí evropských smluv souhlasilo.

Slováci se ani po 228 dnech, které na odpověď potřebovali, jednoznačně nevyjádřili. Proti byli kromě Francouzů a Lucemburčanů také Estonci. Kancelář francouzského prezidenta v odmítavé odpovědi mimo jiné uvedla, že Štrasburk je symbolem francouzsko-německého usmíření.

Autor: ČTK

17.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies