VYBERTE SI REGION

Europoslanci chtějí "rychlé prověření" politického vývoje v Česku

Brusel - Místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas a šéf tamního zahraničního výboru Elmar Brok chtějí, aby Evropská komise „rychle prověřila", zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám. Uvedli to dnes v tiskovém prohlášení vydaném jménem největší frakce v EP – Evropské lidové strany. Prezident Miloš Zeman jim vzkázal, že by se měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise vývoj v ČR sleduje, ale nechce zatím celou věc komentovat.

16.7.2013 101 AKTUALIZOVÁNO 16.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

„Vlády musí být odpovědné parlamentům. Vytvořit vládu, která nemá většinu v parlamentu, nepřispívá ke stabilitě České republiky a nerespektuje principy lisabonské smlouvy" o reformách unijních institucí, zdůraznili Brok a Karas v prohlášení.

Uvedli také, že komise by měla situaci v České republice rychle prověřit jako „strážkyně smluv" o EU. Podle Karase je třeba podrobit nezávislé kontrole dodržování státoprávních principů a základních evropských hodnot.

„Respektování vlády práva a základní evropské hodnoty musejí být kontrolovány a prosazovány – bez ohledu na to, o jakou zemi nebo politickou stranu jde," uvádí.

„Když se někde objeví otázka, zda se v některé členské zemi neděje něco, co není slučitelné s těmito hodnotami, pak to musí Evropská komise prověřit. Nikdo jiný v tom nemůže být soudcem," řekl později ČTK mluvčí středopravé Evropské lidové strany (EPP) Daniel Köster.

Mluvčí EK uvedl, že komise ví o prohlášení obou europoslanců na webové stránce EPP. „Komise sleduje vývoj v České republice. V této fázi nemáme žádný další komentář," sdělil mluvčí Cezary Lewanowicz.

Miloš Zeman v Červeném Kostelci na Náchodsku, kde navštívil hospic, připomněl, že podle ústavy prezident jmenuje předsedu vlády, který sestavuje kabinet. Vláda pak musí do 30 dnů od jmenování požádat Sněmovnu o důvěru. „Přál bych tedy místopředsedovi Evropského parlamentu, aby dříve, než bude mluvit, se seznámil s ústavou České republiky," řekl na dotaz ČTK Zeman. Vyjádření českého prezidenta podle mluvčího Köstera nechtějí Karas ani Brok komentovat.

Iniciativu obou europoslanců odsoudil i šéf komunistů Vojtěch Filip a exprezident Václav Klaus. „Ať nám do toho Evropská unie opravdu nekecá. Už je toho skutečně moc a tohleto už přesahuje všechny možný i nemožný meze," řekl Klaus. Řekl, že všude na světě vznikají vlády úřednické na neurčitou dobu a menšinové vlády jsou v mnoha evropských zemích.

„Velmi mě udivilo, že dva evropští politici, kteří neznají důkladně situaci v České republice, ani její ústavu, se vyjadřují k jejím vnitřním záležitostem," uvedl Filip. „Je neprofesionální a trapné, že se oba nechali strhnout svou stranickou příslušností a pláčem Karla Schwarzenberga nad ztrátou funkce, aniž by si ověřili skutečná fakta," myslí si Filip.

Nesouhlasí ani šéf delegace ČSSD v Evropském parlamentu Richard Falbr. „Prezident Miloš Zeman postupuje v souladu s ústavou, i když neortodoxně. Evropská unie nemá vůbec žádný důvod na iniciativu těchto dvou poslanců reagovat," uvedl Falbr.

Po pádu středopravé vlády premiéra Petra Nečase pověřil prezident Zeman k nelibosti parlamentních stran Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády. Rusnok ale v parlamentu podporu nemá jistou. Bývalá vládní koalice Zemana ostře kritizovala, neboť chtěla nový kabinet sestavit sama. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přirovnal Zemanovo počínání ke způsobu, jakým se nacisté v Německu v roce 1933 chopili moci.

Jedním z posledních případů, kdy Evropská unie kritizovala vnitřní vývoj v některé z členských zemí, byla počátkem července zpráva Evropského parlamentu, kritizující vývoj v Maďarsku od roku 2010, kdy se vlády ujal konzervativní premiér Viktor Orbán. Podle europoslanců se jím vedený kabinet dopustil řady prohřešků proti základním demokratickým principům, včetně nerespektování práv menšin, svobody vyznání, nezávislosti justice a sdělovacích prostředků. Jednalo se hlavně o změny ústavy.

Orbánova vláda o den později předložila maďarskému parlamentu ke schválení rezoluci, podle níž naopak Evropský parlament konal proti evropským hodnotám a narušil svrchovanost Maďarska.

Mimořádně tvrdý postoj zvolila unie v minulosti vůči Rakousku, kde v lednu 2000 usedli do vlády zástupci nacionalistické strany Svobodných, vedené Jörgem Haiderem. Ostatní členské země unie – tehdy 14 států – kvůli tomu zmrazilo na více než sedm měsíců bilaterální vztahy s Rakouskem. K postoji zemí EU se tehdy přidala i ČR, ačkoliv ještě nebyla členskou zemí unie. V čele české vlády stál tehdy Miloš Zeman.

Othmar Karas byl do roku 1999 vysokým představitelem rakouských lidovců, kteří o rok později vytvořili se Svobodnými koalici. Že by se za iniciativou místopředsedy EP mohla skrývat nějaká odveta za někdejší postoj Zemanovy vlády vůči Rakousku, ale mluvčí Köster rezolutně odmítl.

V polovině 90. let kritizovala EU formou demarší také politický vývoj na Slovensku, v jehož čele tehdy stál premiér Vladimír Mečiar. Unie tehdy vyjadřovala obavy o stav demokracie na Slovensku.

Autor: ČTK

16.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 101
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies