„Vlády musí být odpovědné parlamentům. Vytvořit vládu, která nemá většinu v parlamentu, nepřispívá ke stabilitě České republiky a nerespektuje principy lisabonské smlouvy" o reformách unijních institucí, zdůraznili Brok a Karas v prohlášení.

Uvedli také, že komise by měla situaci v České republice rychle prověřit jako „strážkyně smluv" o EU. Podle Karase je třeba podrobit nezávislé kontrole dodržování státoprávních principů a základních evropských hodnot.

„Respektování vlády práva a základní evropské hodnoty musejí být kontrolovány a prosazovány – bez ohledu na to, o jakou zemi nebo politickou stranu jde," uvádí.

„Když se někde objeví otázka, zda se v některé členské zemi neděje něco, co není slučitelné s těmito hodnotami, pak to musí Evropská komise prověřit. Nikdo jiný v tom nemůže být soudcem," řekl později ČTK mluvčí středopravé Evropské lidové strany (EPP) Daniel Köster.

Mluvčí EK uvedl, že komise ví o prohlášení obou europoslanců na webové stránce EPP. „Komise sleduje vývoj v České republice. V této fázi nemáme žádný další komentář," sdělil mluvčí Cezary Lewanowicz.

Miloš Zeman v Červeném Kostelci na Náchodsku, kde navštívil hospic, připomněl, že podle ústavy prezident jmenuje předsedu vlády, který sestavuje kabinet. Vláda pak musí do 30 dnů od jmenování požádat Sněmovnu o důvěru. „Přál bych tedy místopředsedovi Evropského parlamentu, aby dříve, než bude mluvit, se seznámil s ústavou České republiky," řekl na dotaz ČTK Zeman. Vyjádření českého prezidenta podle mluvčího Köstera nechtějí Karas ani Brok komentovat.

Iniciativu obou europoslanců odsoudil i šéf komunistů Vojtěch Filip a exprezident Václav Klaus. „Ať nám do toho Evropská unie opravdu nekecá. Už je toho skutečně moc a tohleto už přesahuje všechny možný i nemožný meze," řekl Klaus. Řekl, že všude na světě vznikají vlády úřednické na neurčitou dobu a menšinové vlády jsou v mnoha evropských zemích.

„Velmi mě udivilo, že dva evropští politici, kteří neznají důkladně situaci v České republice, ani její ústavu, se vyjadřují k jejím vnitřním záležitostem," uvedl Filip. „Je neprofesionální a trapné, že se oba nechali strhnout svou stranickou příslušností a pláčem Karla Schwarzenberga nad ztrátou funkce, aniž by si ověřili skutečná fakta," myslí si Filip.

Nesouhlasí ani šéf delegace ČSSD v Evropském parlamentu Richard Falbr. „Prezident Miloš Zeman postupuje v souladu s ústavou, i když neortodoxně. Evropská unie nemá vůbec žádný důvod na iniciativu těchto dvou poslanců reagovat," uvedl Falbr.

Po pádu středopravé vlády premiéra Petra Nečase pověřil prezident Zeman k nelibosti parlamentních stran Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády. Rusnok ale v parlamentu podporu nemá jistou. Bývalá vládní koalice Zemana ostře kritizovala, neboť chtěla nový kabinet sestavit sama. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přirovnal Zemanovo počínání ke způsobu, jakým se nacisté v Německu v roce 1933 chopili moci.

Jedním z posledních případů, kdy Evropská unie kritizovala vnitřní vývoj v některé z členských zemí, byla počátkem července zpráva Evropského parlamentu, kritizující vývoj v Maďarsku od roku 2010, kdy se vlády ujal konzervativní premiér Viktor Orbán. Podle europoslanců se jím vedený kabinet dopustil řady prohřešků proti základním demokratickým principům, včetně nerespektování práv menšin, svobody vyznání, nezávislosti justice a sdělovacích prostředků. Jednalo se hlavně o změny ústavy.

Orbánova vláda o den později předložila maďarskému parlamentu ke schválení rezoluci, podle níž naopak Evropský parlament konal proti evropským hodnotám a narušil svrchovanost Maďarska.

Mimořádně tvrdý postoj zvolila unie v minulosti vůči Rakousku, kde v lednu 2000 usedli do vlády zástupci nacionalistické strany Svobodných, vedené Jörgem Haiderem. Ostatní členské země unie – tehdy 14 států – kvůli tomu zmrazilo na více než sedm měsíců bilaterální vztahy s Rakouskem. K postoji zemí EU se tehdy přidala i ČR, ačkoliv ještě nebyla členskou zemí unie. V čele české vlády stál tehdy Miloš Zeman.

Othmar Karas byl do roku 1999 vysokým představitelem rakouských lidovců, kteří o rok později vytvořili se Svobodnými koalici. Že by se za iniciativou místopředsedy EP mohla skrývat nějaká odveta za někdejší postoj Zemanovy vlády vůči Rakousku, ale mluvčí Köster rezolutně odmítl.

V polovině 90. let kritizovala EU formou demarší také politický vývoj na Slovensku, v jehož čele tehdy stál premiér Vladimír Mečiar. Unie tehdy vyjadřovala obavy o stav demokracie na Slovensku.