K volebním urnám dorazilo také 25 procent Čechů, což je o 3,3 procenta méně než v roce 2004. Účast Slováků letos dosáhla 19,6 procenta. Před pěti lety jich hlasovalo 16,97 procenta.

Prvenství v nejnižší účasti patří Litvě, kde hlasovalo 15,7 procenta voličů. Naopak k zemím s nejvyšší účastí zřejmě bude tradičně patřit Belgie, kde hlasovalo 91 procent lidí. V Belgii je nicméně účast ve volbách povinná.

Účast ve volbách do této jediné přímo volené evropské instituce je čím dál nižší. V prvních volbách do EP v roce 1979 činila účast 63 procent.

Nejsilnější frakcí europarlamentu zůstanou konzervativci

Nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu nejspíše zůstane lidovecká frakce. Podle předběžných odhadů zveřejněných v Evropském parlamentu by lidovci měli mít mezi 263 a 273 poslanci z celkem 736 poslanců.

Součástí této konzervativní frakce byli v uplynulých pěti letech i čeští europoslanci z ODS nebo KDU-ČSL. Občanští demokraté však ještě před hlasováním dali najevo, že z ní po volbách hodlají odejít. Spolu s britskými či polskými partnery chtějí založit nové seskupení.


Druhou nejsilnější frakcí by v europarlamentu měli být socialisté. Jejich frakce by mohlo čítat 155 až 163 členů.

Vládní Směr zvítězil na Slovensku

Eurovolby na Slovensku s přehledem vyhrála strana premiéra Roberta Fica Směr se ziskem 32,1 procenta.Vyplývá to z oficiálních výsledků, které v neděli zveřejnila Ústřední volební komise. Na druhém místě je SDKÚ se 16,98 procenta, následována Stranou maďarské koalice s 11,33 procenta, KDH (10,87 procent), Mečiarovým HZDS (8,97) a Slovenskou národní stranou (5,55 procenta).

V Itálii je nejsilnější seskupení premiéra Berlusco

V Itálii podle odhadů po uzavření volebních místností zvítězilo konzervativní seskupení současného italského premiéra Silvia Berlusconiho Lid Svobody, které získalo 39 až 43 procent hlasů.

Na druhém místě by měla skončit opoziční Demokratická strana se ziskem mezi 27 až 31 procenty.

Eurovolby prospěly francouzské vládní pravici, socialisté selhali

Významného vítězství dosáhla francouzská vládní pravice. Podle odhadů výsledků dosáhl Pravicový Svaz pro lidové hnutí prezidenta Nicolase Sarkozyho 28,5 procenta hlasů.

Opoziční socialisté se propadli k 16 procentům a dělí se tak o druhé místo s druhými velkými vítězi voleb – Zelenými. Pro socialisty je to drtivá porážka – v předchozích volbách před pěti lety obdrželi 29 procent hlasů.

V Rakousku vyhrála koalice, posílili ale euroskeptici

V klání o europarlament v Rakousku zvítězili vládní lidovci (ÖVP) před sociálními demokraty (SPÖ). Obě strany velké koalice ale oproti eurovolbám před pěti lety zaznamenaly úbytek hlasů. Podle neúplných výsledků má ÖVP 29,7 a SPÖ 23,8 procenta hlasů.

Polepšili si naopak rakouští euroskeptici, jak Seznam Hanse-Petera Martina s 18 procenty, tak zejména krajně pravicoví svobodní (FPÖ), kteří získali 13,1 procenta hlasů.

Maďarští extremisté a krajní pravice dali výprask vládní straně

Krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) získalo ve volbách do europarlamentu tři křesla, když mu dalo hlas 14,77 procenta voličů. Volby potvrdily propad popularity vládních socialistů (MSZP), pro které hlasovalo17,37 procenta voličů a budou mít v europarlamentu jen čtyři zástupce.

Eurovolby potvrdily propad popularity vládních socialistů (MSZP), pro které hlasovalo17,37 procenta voličů a budou mít v europarlqamentu jen čtyři zástupce.

Španěly budou v europarlamentu nejvíc zastupovat opoziční lidovci

Situace ve Španělsku se oproti posledním volbám před pěti lety obrátila. Vítězi jsou podle předběžných výsledků opoziční lidovci se ziskem 42 procent hlasů respektive 23 křesel v EP. Vládní socialisté (PSOE) dosáhli na 39 procent hlasů a 21 křesel z celkem 50.

Volební účast ve Španělsku byla letos podle předběžných výsledků 49,6 procenta.

V Nizozemsku se nejvíc radoval Wilders

Oficiálním vítězem voleb je v Nizozemsku křesťanskodemokratická CDA premiéra Jana Petera Balkenendeho s 20 procenty hlasů, která bude mít v europarlamentu pět křesel.

Za neoficiálního vítěze je však prohlašována protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) kontroverzního politika Geerta Wilderse. Posílení jeho strany, která vystupuje nejen proti imigrantům, ale i proti celé unii, se čekalo, nikoliv ale tak výrazné. PVV získala 16,9 procenta hlasů, což znamená čtyři křesla v Evropském parlamentu.

Na Kypru porazila opozice prezidentovu stranu

Ve volbách do Evropského parlamentu na Kypru zvítězilo těsně opoziční pravicové Demokratické shromáždění (DISY) nad Pokrokovou stranou pracujícího lidu (AKEL) prezidenta Demetrise Christofiase.

Podle konečných výsledků obdrželo DISY 35,65 procenta hlasů a obsadí dvě ze šesti křesel, která jsou v EP určená pro tento ostrov ve Středozemním moři. AKEL bude mít rovněž dva mandáty při zisku 34,9 procenta hlasů.

Volby do EP se konaly jen v mezinárodně uznávané řecké části Kypru a přišlo k nim 59,4 procenta voličů.

Vítězství konzervativců, debakl SPD v Německu

Pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové a sesterskou Křesťanskosociální unii (CSU) z Bavorska hlasovalo 37,9 procenta německých voličů.

Historickým debaklem volby skončily pro sociální demokracii (SPD), která dostala hlasy jen od 20,8 procenta voličů.

Rekordní zisk 11 procent oslavují liberálové z FDP. V Evropském parlamentu usednou také poslanci za stranu Spojenectví 90/Zelení díky zisku 12,1 procenta hlasů a za postkomunistickou Levici, kterou se v neděli rozhodlo volit 7,5 procenta Němců.

Eurovoleb se v Německu zúčastnilo 43,3 procenta oprávněných voličů, což je téměř historické minimum.

V Polsku vyhráli vládní liberálové


V Polsku vyhrála vládní liberální Občanská platforma. Podle neúplných výsledků získala 45,3 procenta hlasů. Jako druhá skončila opoziční strana Právo a spravedlnost, které dalo hlas 29,5 procent voličů.

„Dostali jsme další důvěru,“ řekl premiér Donald Tusk.

Sociálnědemokratická opozice v Dánsku zvítězila

Dánská sociální demokracie zvítězila ziskem 21,5 procenta hlasů, což pro ni znamená čtyři mandáty v Evropském parlamentu. Vládní liberálové si zachovají tři křesla ziskem 20,2 procenta hlasů.