VYBERTE SI REGION

Eurozóna schválila pomoc pro Řecko

Brusel /AKTUALIZOVÁNO/ - Ministři financí eurozóny dnes v Bruselu schválili finanční pomoc pro silně zadlužené Řecko výměnou za úsporná opatření. Řecko by mělo v příštích třech letech získat 110 miliard eur (2,8 bilionu korun) prostřednictvím úvěrů od členských států eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. ČTK o tom informovali diplomatické zdroje.

2.5.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

"Všichni Evropané - a Němci jsou také Evropané - tady mají stejný cíl, jímž je obrana stability celé eurozóny," řekl novinářům ještě před začátkem jednání německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj je Německo připraveno v pátek schválit potřebnou legislativu, která by měla zajistit, že půjčka pro Řecko bude legální a nebude tak snadno napadnutelná u soudu. Němci dosud patřili mezi největší odpůrce finanční pomoci Řekům, přičemž několik ekonomů chce případný úvěr napadnout u německého ústavního soudu.

Podle ministra financí Jyrki Katainena eurozóna nemá jinou možnost, než Řekům nakonec půjčit. "Řecko je země, která nese srovnání s bankou Lehman Brothers. Pokud padne, otřese to celou evropskou ekonomikou a je zřejmé, že by to vedlo i k poklesu hospodářství eurozóny," řekl. Právě pád investiční banky Lehman Brothers v září roku 2008 odstartoval podle mínění velké části expertů největší hospodářskou a finanční krizi od 30. let minulého století.

"Věřím, že eurozóna dnes schválí řecký úsporný plán. Dnes rozhodneme i o celkové sumě (finanční pomoci) a jsem si jistý, že ministři financí schválí návrhy Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF," dodal eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Olli Rehn. Ani on však neupřesnil konkrétní objem úvěrů pro Řecko. Většina odhadů sice hovoří o 120 miliardách eur, ale většina ministrů uvádí rozpětí 100 až 120 miliard eur. "Vyslechneme řeckou vládu, ale myslím, že to je rozpětí, v němž se bude pohybovat naše rozhodnutí," řekl lucemburský ministr financí Luc Frieden.


Řecko musí za finanční pomoc do roku 2012 ušetřit 30 miliard eur

Řecká vláda bude muset podle dohody o finanční pomoci s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem snížit do roku 2012 rozpočtový deficit o 30 miliard eur (767 miliard Kč) a do roku 2014 jej srazit pod tři procenta hrubého domácího produktu z loňských 13,6 procenta. Utáhnout si opasky v zájmu záchrany země před státním bankrotem bude muset především rozsáhlá vrstva státních zaměstnanců. Podmínky dohody o pomoci Řecku oznámil po zasedání vlády řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu, který nyní odlétá do Bruselu seznámit s výsledky jednání ministry financí eurozóny.

Řecký rozpočtový deficit má podle dohody letos klesnout na 8,1 procenta HDP a v dalších letech na 7,6 a 6,5 procenta. Státní dluh bude kvůli deficitům stoupat až do roku 2013, kdy dosáhne téměř 150 procent HDP a poté začne klesat, řekl Papakonstantinu.

Řecko se o víkendu po deseti dnech jednání dohodlo s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem na historicky bezprecedentní finanční pomoci výměnou za hluboké vládní úspory. Rozsah tříleté pomoci zemi, která je kvůli vysokým dluhům ohrožena státním bankrotem, by se měl podle dosavadních zpráv pohybovat kolem 120 miliard eur (3,1 bilionu Kč). Přesnou sumu oznámí odpoledne na mimořádném zasedání v Bruselu ministři financí eurozóny, kteří budou program schvalovat, protože vedle MMF k pomoci přispějí právě země eura.

"Chce se po nás, abychom si vybrali. Na výběr máme pád, nebo záchranu," prohlásil ministr Papakonstantinu. Dodal, že pomoc od MMF a zemí eurozóny pokryje velkou část řeckých úvěrových potřeb v příštích třech letech. Řecko si nyní potřebuje každoročně půjčovat 60 miliard eur.
Řecko bude muset výrazně škrtat v platech a důchodech státních zaměstnanců, kteří se na celkové pracovní síle v zemi podílejí zhruba čtvrtinou a těší se značným privilegiím v platech, důchodech a zajištěnosti míst. Papakonstantinu řekl, že za tříletého trvání záchranného programu se státním zaměstnancům nezvýší vůbec platy. Vláda rovněž hodlá zvýšit daň z přidané hodnoty ze 21 na 23 procent a o deset procent zvednout spotřební daně na alkohol a tabák.

Opatření řecké vlády, která chce snížit rozpočtové schodky, se promítnou v zemi do zvýšení cen za zboží a služby o minimálně deset procent. Takový nárůst totiž čeká jak všechny tři složky daně z přidané hodnoty, tak spotřební daň dotýkající se například alkoholu, cigaret či pohonných hmot, uvedl internetový server deníku Ta Nea. K tomu se pak musejí připočítat dodatečné náklady firem a obchodníků, například kvůli dražšímu benzinu.
DPH se zvyšuje na 23, respektive 11 a 5,5 procenta podle stanovených kategorií zboží a služeb. K tomu se o deset procent zvýší i ceny takzvaného luxusního zboží.

Řeky čeká utahování opasků i z hlediska příjmů. O 13. a 14. platy nakonec všichni úplně nepřijdou - snižují se na rovných 500 eur pro státní zaměstnance pobírající méně než 3000 eur měsíčně. Rovněž důchodci s příjmem nižším než 2500 eur si uhájili dodatečné bonusy, které byly ovšem sníženy na celkových 800 eur.

Zaměstnanci soukromého sektoru o 13. a 14. mzdy nepřišli vůbec, jelikož to státní kasu nezatěžuje. Vyvolat to ovšem může ústavní stížnost za vznik nerovného poměru mezi zaměstnavateli.

Šéf Evropské komise José Barroso označil řecká úsporná opatření za věrohodná a dodal, že splňují podmínky nouzového úvěru od zemí eurozóny. Dobrozdání komise je vedle posudku Evropské centrální banky jednou z podmínek pro přijetí celého programu Evropskou unií.
Evropští činitelé doufají, že finanční pomoc Řecku zastaví dluhovou krizi v eurozóně, která se prostřednictvím finančních trhů začíná přenášet i na jiné slabé a zadlužené ekonomiky eura jako Portugalsko a Španělsko. Někteří ekonomové podle agentury Reuters říkají, že kdyby dnešní dohoda trhy nepřesvědčila, mohly by evropské země nakonec na záchranu ohrožených partnerů vydat až půl bilionu eur.
Ministr Papakonstantinu vyjádřil naději, že Řecko bude schopno se postupně vrátit na trhy dluhopisů, odkud v posledních týdnech odešlo, když mu úroky z vládních obligací v obavách investorů z platební neschopnosti země vzrostly do neúnosných výšek. Podle Papakonstantina by v případě úspěchu sanačního programu země značnou část poskytnutých peněz nevyužila.

Program předpokládá, že řecká ekonomika letos utrpí propad o čtyři procenta. Příští rok HDP ještě klesne o 2,6 procenta a pro rok 2012 se už čeká růst o 1,1 procenta.

Premiér Papandreu na ranním zasedání vlády prohlásil, že Řecku hrozila katastrofa a hlavní starostí vlády bylo odvrátit státní bankrot, který by dopadl i na ostatní evropské země. To však nepůjde, pokud Řekové nebudou ochotni k "velkým obětem", upozornil Papandreu.
Záchranu své země však mohou zmařit sami Řekové, pokud nebudou ochotni smířit se s dalším utahováním opasků. Podle průzkumu z tohoto týdne 51 procent z nich vyjádřilo ochotu protestovat proti novým úsporám na ulicích. Sobotní prvomájové demonstrace přinesly násilné střety protivládních demonstrantů s policií a řecké odbory vyhlásily na středu na protest proti škrtům generální stávku.

Marek: Dohoda s Řeckem je kvalitní, ohrozit ji ale mohou nepokoje

Dohoda o finanční pomoci mezi Řeckem, Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem je podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka dobře konstruována, avšak její naplnění mohou ohrozit sociální nepokoje. Řecká vláda bude muset podle této dohody snížit do roku 2012 rozpočtový deficit o 30 miliard eur (767 miliard Kč) a do roku 2014 jej srazit pod tři procenta hrubého domácího produktu z loňských 13,6 procenta.

"Bylo nezbytné donutit Řecko k tak velkým ústupkům, protože 14procentní rozpočtový deficit je neudržitelný," řekl dnes ČTK Marek, který rozpočtové škrty, plánované zvýšení DPH a spotřební daně považuje za nezbytný krok k ozdravění řeckých financí. Finanční trhy budou podle Marka s dohodou spokojeny. "Konečně byla vytvořena dohoda, která by měla stačit k tomu, aby se zklidnily finanční trhy a přestalo se spekulovat na bankrot Řecka," podotkl Marek.

Dohoda podle Marka ukázala, že Řecku nikdo jeho dluhy neodpustí a bude si je do značné míry muset samo vyřešit za cenu výrazných rozpočtových škrtů. "Ostatní země tak dostaly jasné varování, že pomoc sice přijde, ale tu největší část si bude muset odpracovat dlužník sám," podotkl Marek, podle kterého by dohoda měla eliminovat riziko další dluhové nákazy v zemích eurozóny.

Řecko bude muset výrazně škrtat v platech a důchodech státních zaměstnanců, kteří se na celkové pracovní síle v zemi podílejí zhruba čtvrtinou a mají značná privilegia v platech, důchodech a zajištěnosti míst. Vláda rovněž hodlá zvýšit daň z přidané hodnoty ze 21 na 23 procent a o deset procent zvednout spotřební daně na alkohol a tabák.

Z ekonomického pohledu je sice dohoda mezi Řeckem, MMF a EU podle Marka v pořádku, má však i svá rizika. "Jediné, čeho bych se obával, jsou sociální nepokoje, které mohou tak drastické rozpočtové škrty vyvolat," upozornil Marek. Dodal, že sociálně-politické třenice by pak mohly ohrozit naplnění této důležité dohody.

Zvýšení řecké DPH by podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamury letos nemělo zdražit zájezdy do Řecka, jejichž ceny byly pevně dohodnuty už loni. Okamura podotkl, že přímé útraty českých turistů v Řecku jsou nižší než cena zájezdu do této země. Zvýšení DPH a spotřební daně by proto nemělo mít výrazný vliv na rozhodování Čechů, zda na dovolenou zamíří právě do Řecka. "Mnohem významnějším faktorem je celková nejistota. Dostáváme nyní mnoho dotazů, zda si lidé mají koupit zájezd do Řecka," podotkl Okamura.

Řecká krize český finanční sektor podle odborníků výrazněji negativně neovlivní. Pro Česko nicméně kvůli Řecku může být dražší získávat peníze na dluhopisovém trhu. Česká měna v posledních dnech i kvůli krizi v Řecku oslabila vůči euru. Podle Jana Vejmělka z Komerční banky bude situace kolem Řecka českou korunu ovlivňovat i v dalších dnech. "Přestože v historii politika nehrála na českých finančních trzích důležitou roli, tentokrát vnímáme určité riziko. Fiskální pozice se zhoršuje nejen v ČR, investoři začínají být vnímavější ke stavu veřejných financí," podotkl.

Autor: ČTK

2.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies