Americký prezidentský kandidát Barack Obama loni odletěl během své volební kampaně do Evropy a tato dobře připravená zahraniční cesta mu pomohla do Bílého domu. Nyní přiletělBarack Obama na starý kontinent opět, ale už ve zcela jiné pozici – jako první prezident USA tmavé pleti, který navíc řeší obrovský problém zvaný globální ekonomická krize. A za ten podle většiny světových politiků mohou hrabivé, chamtivé americké finanční kruhy.

Je v tomto smyslu jistou ironií, že první barevný prezident USA má napravit to, co jeho brazilský protějšek Luiz Inácio Lula da Silva ostře kritizoval jako „iracionální chování bílých, modrookých bankéřů (z Wall Streetu), kteří podle něj ze světových financí udělali „globální kasino“.

Máme tě rádi, ale…

A bude to také možná kámen úrazu nadcházejících jednání. Nová americká administrativa prosazuje intenzivně další finanční stimuly pro zatuhlou světovou ekonomiku, zatímco opatrné evropské země chtějí napřed vidět dopad již provedených opatření a pak se zaměřit na reformu regulace finančních trhů.

Britský premiér Gordon Brown proto volal v předvečer nadcházejícího summitu skupiny G20 po jednotě. Jenže vlivná německá kancléřka Angela Merkelová se v listu The New York Times nechala jasně slyšet, že „předmětem mezinárodní politiky je přes veškeré přátelství a společné rysy vždy také reprezentování zájmů vlastní země. A Francie včera dokonce pohrozila, že z londýnské schůzky skupiny G20 odejde, pokud nebude přijat její požadavek na přísnější regulaci finančních trhů.

Obama je stručně řečeno v Evropě na rozdíl od Bushe velmi populární, ale může tu narazit na stejně silný odpor jako jeho předchůdce.

Na Hradčany

Obama bude proto muset našlapovat velmi opatrně. Nesmí si rozzlobit Německo ani Francii, protože potřebuje jejich podporu pro svou novou strategii vůči Afghánistánu a Tálibánu.

Musí Evropu také přesvědčit, že USA opravdu změnily svůj postoj ke globálním změnám klimatu, a Rusko, že NATO nebude agresivně prosazovat přijetí nových členů jako Ukrajina nebo Gruzie. A Američané zase musejí mít pocit, že jejich prezident v Evropě jen nerozdával, ale že také proUSAněco získal.

Až tedy bude Barack Obama pronášet v neděli na Hradčanském náměstí svůj klíčový projev o spolupráci mezi USA a Evropou a také o nové americké strategii vůči Afghánistánu, už bude do značné míry známo, jak jeho velká zahraniční cesta dopadla.

Nyní ještě platí, že mu jeho partneři přiznávají právo na určité hájení. Pokud se summit G 20 v Londýně ale nebude odvíjet podle jejich představ, tato etapa definitivně skončí.