VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evropané stárnou, pracovat budou déle

Berlín, Paříž – Bez ohledu na to, zda člověk proseděl celý život za kancelářským stolem, oháněl se zednickou lžící nebo křižoval ulice s poštovní taškou, až jej dostihne stáří, jedno má do budoucna jisté. Evropské země postupně zvedají penzijní věk. Do roku 2050 nebude sedmdesátiletý pracující výjimkou

24.3.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK / Radek Valerián

Starých je stále více a do důchodu se v celé Evropě bude chodit později a později. Němcům se důchod vzdaluje pomaličku, postupně, systematicky. Každý rok o měsíc. V roce 2029 se odeberou na pracovní odpočinek v šedesáti sedmi letech.

Nezbytnost?

Francouzi – projde-li plán stále méně oblíbeného prezidenta Sarkozyho – budou muset pracovat 40 let, pokud budou chtít pobírat plný důchod. V Británii uvažují o tom, že hranici odchodu do penze zvednou na 68 let. Do roku 2045.

Plány evropských vlád jsou, zdá se, logické, reformy penzijních a zdravotních systémů nezbytností. Podle Institutu stárnutí (Institute on Aging) do roku 2050 bude na zemi 6 milionů stoletých lidí. Přitom jako ulehčení chápe příchod penze většina Evropanů starších padesáti let. Nejvíce se do důchodu těší Dánové a Švýcaři. Přes osmdesát procent, podle posledního průzkumu agentury Share.

Naopak nejméně vyhlížejí zasloužený odpočinek Nizozemci (méně než 40 procent). Češi se na důchod z většiny těší – a nejvíc do něj pospíchají; spolu s Rakušany, Italy a Poláky. V průměru je čerstvým důchodcům v těchto zemích kolem padesáti sedmi let. Češi ale (u nichž je tříletý rozdíl mezi ženami a muži) využívají možnosti, která ve všech zemích není, a to odejít předčasně do důchodu i za cenu snížené měsíční penze.

Rakousko na rozcestí

Naopak Dánové, Švýcaři a Švédové si pracovní život prodlužují nejdéle, průměrně do 63 let. Sousední Rakousko patří pak mezi národy, které odcházejí do důchodu ze všech nejdříve, ještě před šedesátkou. Zároveň mají jeden z nejštědřejších systémů. A budou jej muset měnit. „Rakousko stojí na rozcestí. Buď zvolíme inteligentní cestu a uskutečníme reformu penzijního systému a zdravotnictví, nebo zvýšíme daně,“ vztyčil varovný prst prezident Rakouské hospodářské komory Christoph Leitl. Zvýšit hranici důchodu na 62 let vidí jako nezbytnost.

V EU počítají již od roku 2000 s tím, že lidé ve věkové skupině 55 až 64 let budou muset pracovat více. Každý druhý z nich. V současnosti je to „pouhých“ 45,6 procenta. Zvýšit počet starších pracujících bude možné tak, jak to plánují Rakušané. Za každý rok odsloužený navíc přibude člověku na penzi o pár procent navíc. Pocit spokojenosti – finanční či zdravotní – zná přitom málo českých důchodců. V tom jsou zajedno především s těmi řeckými, polskými a italskými.

Autor: Richard Muller

24.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies