Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evropané stárnou, pracovat budou déle

Berlín, Paříž – Bez ohledu na to, zda člověk proseděl celý život za kancelářským stolem, oháněl se zednickou lžící nebo křižoval ulice s poštovní taškou, až jej dostihne stáří, jedno má do budoucna jisté. Evropské země postupně zvedají penzijní věk. Do roku 2050 nebude sedmdesátiletý pracující výjimkou

24.3.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK / Radek Valerián

Starých je stále více a do důchodu se v celé Evropě bude chodit později a později. Němcům se důchod vzdaluje pomaličku, postupně, systematicky. Každý rok o měsíc. V roce 2029 se odeberou na pracovní odpočinek v šedesáti sedmi letech.

Nezbytnost?

Francouzi – projde-li plán stále méně oblíbeného prezidenta Sarkozyho – budou muset pracovat 40 let, pokud budou chtít pobírat plný důchod. V Británii uvažují o tom, že hranici odchodu do penze zvednou na 68 let. Do roku 2045.

Plány evropských vlád jsou, zdá se, logické, reformy penzijních a zdravotních systémů nezbytností. Podle Institutu stárnutí (Institute on Aging) do roku 2050 bude na zemi 6 milionů stoletých lidí. Přitom jako ulehčení chápe příchod penze většina Evropanů starších padesáti let. Nejvíce se do důchodu těší Dánové a Švýcaři. Přes osmdesát procent, podle posledního průzkumu agentury Share.

Naopak nejméně vyhlížejí zasloužený odpočinek Nizozemci (méně než 40 procent). Češi se na důchod z většiny těší – a nejvíc do něj pospíchají; spolu s Rakušany, Italy a Poláky. V průměru je čerstvým důchodcům v těchto zemích kolem padesáti sedmi let. Češi ale (u nichž je tříletý rozdíl mezi ženami a muži) využívají možnosti, která ve všech zemích není, a to odejít předčasně do důchodu i za cenu snížené měsíční penze.

Rakousko na rozcestí

Naopak Dánové, Švýcaři a Švédové si pracovní život prodlužují nejdéle, průměrně do 63 let. Sousední Rakousko patří pak mezi národy, které odcházejí do důchodu ze všech nejdříve, ještě před šedesátkou. Zároveň mají jeden z nejštědřejších systémů. A budou jej muset měnit. „Rakousko stojí na rozcestí. Buď zvolíme inteligentní cestu a uskutečníme reformu penzijního systému a zdravotnictví, nebo zvýšíme daně,“ vztyčil varovný prst prezident Rakouské hospodářské komory Christoph Leitl. Zvýšit hranici důchodu na 62 let vidí jako nezbytnost.

V EU počítají již od roku 2000 s tím, že lidé ve věkové skupině 55 až 64 let budou muset pracovat více. Každý druhý z nich. V současnosti je to „pouhých“ 45,6 procenta. Zvýšit počet starších pracujících bude možné tak, jak to plánují Rakušané. Za každý rok odsloužený navíc přibude člověku na penzi o pár procent navíc. Pocit spokojenosti – finanční či zdravotní – zná přitom málo českých důchodců. V tom jsou zajedno především s těmi řeckými, polskými a italskými.

Autor: Richard Muller

24.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Donald Trump
4

Trump představí americkou strategii pro Afghánistán, vojáků zřejmě přibude

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení