Výsledek červnového referenda, v němž se Britové vysloví k setrvání v unii, ovlivní nejen stávající členské země, ale i ty, které o členství teprve usilují. Srbský premiér Aleksandar Vučić řekl, že členství v unii už pro balkánské státy není „tak velkým snem jako dřív". Přístupové rozhovory se Srbskem byly zahájeny loni, Bělehrad považuje za možný termín vstupu rok 2020. Srbský list Blic dnes v článku s názvem Česko by mohlo vystoupit z EU, když to učiní Británie, píše srbsky o čeksitu.

Britský The Daily Telegrapf si všímá loňského průzkumu, podle něhož tři pětiny Čechů nejsou spokojeny s členstvím v EU a 62 procent by jich v případném referendu hlasovalo proti členství v EU. List také píše, že kvůli brexitu, migrační krizi i kvůli problémům eura bude letošní rok v Bruselu rušný a začíná být jasné, že plně federalizovaná Evropa je nedosažitelná. Panují obavy, že britský premiér David Cameron vypsáním referenda spouští lavinu referend, k nimž se uchýlí další politici, aby vytěžili z Bruselu speciální podmínky, což unii rozbije na kusy.

„Unie ztrácí kouzelnou sílu. Ano, chceme se k ní připojit, ale není to už ten velký sen, jako tomu bylo v minulosti. Když lidé vidí, že v Británii si přeje z unie vystoupit nejméně 50 procent občanů, veřejnost to ovlivní," řekl Vučić. Kromě Srbska o členství stojí Černá Hora, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Albánie, Turecko a Makedonie.

Francouzský deník Les Echos píše, že je paradoxem, že se chce cestou Británie vydat právě Česká republika, která byla mezi hlavními oponenty ustupování Cameronovi v protiimigračních opatřeních. List připomíná, že ČR spolu s Polskem, Maďarskem a Slovenskem rozhodně odmítá evropskou strategii v imigrační krizi, nechce uprchlíkům otevřít dveře, a to živí protiunijní nálady.