VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evropská televize v ruštině by mohla být odpovědí na propagandu Moskvy

Brusel - Přesné informace by podle představ některých členských zemí měly být odpovědí Evropské unie na to, co tyto státy vnímají jako agresivní propagandu Moskvy šířenou ruským televizním vysíláním. O nápadu pobaltských zemí a Polska na vznik ruskojazyčné televizní stanice se tento týden mluvilo také na setkání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu.

21.1.2015 37
SDÍLEJ:

Radoslaw Sikorski.Foto: ČTK/AP

"Bylo to přijato dobře," poznamenal tehdy šéf litevské diplomacie Antanas Linkevičius. Smyslem je podle něj čelit "sílícímu a dobře financovanému šíření lží". Dobré by prý bylo, kdyby EU netříštila v této věci síly a místo různých projektů umožnila existenci jednoho nezávislého média.

Předsednická země EU Lotyšsko tak spolu s dalšími oživuje myšlenku, se kterou loni přišel tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. K nápadu se přihlásil i jeho nástupce Grzegorz Schetyna s tím, že na plánu "evropské ruskojazyčné televize" pracuje spolu s partnery z EU.

Dopis s návrhem místopředsedkyni Evropské komise a šéfce evropské diplomatické služby Federice Mogheriniové poslaly v minulých dnech pobaltské státy společně třeba s Dánskem a Velkou Británií; podle neoficiálních informací návrh podporuje asi 15 unijních států.

Podle mluvčí evropské diplomacie Maji Kocijančičové se otázka stala součástí "strategické debaty" o budoucnosti vztahů EU a Ruska a měla by být i jedním ze vstupů pro diskuse na březnovém summitu Evropské unie.

Například v Litvě je podle Linkevičiuse přibližně 6,5 procenta ruskojazyčného obyvatelstva. V Lotyšsku a Estonsku je toto procento výrazně vyšší. Tito lidé ruské televizní vysílání sledují ne kvůli zpravodajství, ale především pro zábavu, míní Linkevičius. Přesto je prý dopad propagandy značný. "Znečišťování oceánů je problém, který všichni chápou. Ale znečišťování myslí není o nic méně škodlivé," poznamenal litevský ministr.

S iniciativou obeznámený polský diplomat v rozhovoru s ČTK poznamenal, že jeho země je ve snahách čelit ruské propagandě velmi zdrženlivá.
"Musíme vždy vysvětlovat a opravovat lži, které říkají? Já si myslím, že ne. To by nebyl aktivní přístup, vlastní komunikační strategie," poznamenal. Ruská propaganda podle něj často cílí především na domácí publikum, než na evropské občany. "Propagandisté se bojí hlavně toho, že jejich vlastní občané zjistí, že věci nejsou tak, jak jim dnes a denně říkají. Proto bychom měli oslovit ruskou společnost s informacemi o tom, co se v současnosti ve světě skutečně děje," poznamenal diplomat.

Může jít i o rádio či webové stránky

Okolo celého nápadu je však podle něj stále příliš mnoho proměnných a nevyřešených věcí. "Televize v ruštině nám připadá jako dobrý nápad, je to atraktivní forma komunikace. Ale mohlo by jít rovněž o rádio, internet. Když to dosáhne k ruským občanům, bude to dobrý nástroj," vysvětlil. Konečný a reálný dopad je podle něj v tomto ohledu důležitější než rychlost vzniku případné stanice.

Ruská provládní či přímo Kremlem ovládaná média už měsíce nabízejí vlastní interpretaci současného vývoje mezi Ruskem a Západem, především v souvislosti s ukrajinskou krizí. Jejich rétoriku o kyjevské fašistické vládě, která utlačuje a vraždí ruskojazyčné obyvatelstvo na východě vlastní země, o vině Spojených států a Evropské unie na rozpoutání konfliktu a snaze Západu zlikvidovat vzrůstající ruskou sílu přejímají i některé části evropského politického spektra.

Podobně vývoj prezentuje i televizní kanál RT (dříve Russia Today), který vysílá v angličtině a který se už například v Británii dostal do sporu s tamním televizním regulátorem kvůli nevyváženosti vysílání.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nelze jednu propagandu nahrazovat jinou. "Nejde o to, že nahradíme jejich interpretaci tou svou a budeme s nimi soutěžit. Tohle je složitější otázka," poznamenal. Cílem by proto podle něj mělo být především o ruských zkresleních informovat občany v zemích EU.

Autor: ČTK

21.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:
Derby Slavia - Sparta
52

Jako utržení ze řetězu. Slavia a Sparta byly na lovu v cizině

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies