VYBERTE SI REGION

Evropská televize v ruštině by mohla být odpovědí na propagandu Moskvy

Brusel - Přesné informace by podle představ některých členských zemí měly být odpovědí Evropské unie na to, co tyto státy vnímají jako agresivní propagandu Moskvy šířenou ruským televizním vysíláním. O nápadu pobaltských zemí a Polska na vznik ruskojazyčné televizní stanice se tento týden mluvilo také na setkání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu.

21.1.2015 37
SDÍLEJ:

Radoslaw Sikorski.Foto: ČTK/AP

"Bylo to přijato dobře," poznamenal tehdy šéf litevské diplomacie Antanas Linkevičius. Smyslem je podle něj čelit "sílícímu a dobře financovanému šíření lží". Dobré by prý bylo, kdyby EU netříštila v této věci síly a místo různých projektů umožnila existenci jednoho nezávislého média.

Předsednická země EU Lotyšsko tak spolu s dalšími oživuje myšlenku, se kterou loni přišel tehdejší polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. K nápadu se přihlásil i jeho nástupce Grzegorz Schetyna s tím, že na plánu "evropské ruskojazyčné televize" pracuje spolu s partnery z EU.

Dopis s návrhem místopředsedkyni Evropské komise a šéfce evropské diplomatické služby Federice Mogheriniové poslaly v minulých dnech pobaltské státy společně třeba s Dánskem a Velkou Británií; podle neoficiálních informací návrh podporuje asi 15 unijních států.

Podle mluvčí evropské diplomacie Maji Kocijančičové se otázka stala součástí "strategické debaty" o budoucnosti vztahů EU a Ruska a měla by být i jedním ze vstupů pro diskuse na březnovém summitu Evropské unie.

Například v Litvě je podle Linkevičiuse přibližně 6,5 procenta ruskojazyčného obyvatelstva. V Lotyšsku a Estonsku je toto procento výrazně vyšší. Tito lidé ruské televizní vysílání sledují ne kvůli zpravodajství, ale především pro zábavu, míní Linkevičius. Přesto je prý dopad propagandy značný. "Znečišťování oceánů je problém, který všichni chápou. Ale znečišťování myslí není o nic méně škodlivé," poznamenal litevský ministr.

S iniciativou obeznámený polský diplomat v rozhovoru s ČTK poznamenal, že jeho země je ve snahách čelit ruské propagandě velmi zdrženlivá.
"Musíme vždy vysvětlovat a opravovat lži, které říkají? Já si myslím, že ne. To by nebyl aktivní přístup, vlastní komunikační strategie," poznamenal. Ruská propaganda podle něj často cílí především na domácí publikum, než na evropské občany. "Propagandisté se bojí hlavně toho, že jejich vlastní občané zjistí, že věci nejsou tak, jak jim dnes a denně říkají. Proto bychom měli oslovit ruskou společnost s informacemi o tom, co se v současnosti ve světě skutečně děje," poznamenal diplomat.

Může jít i o rádio či webové stránky

Okolo celého nápadu je však podle něj stále příliš mnoho proměnných a nevyřešených věcí. "Televize v ruštině nám připadá jako dobrý nápad, je to atraktivní forma komunikace. Ale mohlo by jít rovněž o rádio, internet. Když to dosáhne k ruským občanům, bude to dobrý nástroj," vysvětlil. Konečný a reálný dopad je podle něj v tomto ohledu důležitější než rychlost vzniku případné stanice.

Ruská provládní či přímo Kremlem ovládaná média už měsíce nabízejí vlastní interpretaci současného vývoje mezi Ruskem a Západem, především v souvislosti s ukrajinskou krizí. Jejich rétoriku o kyjevské fašistické vládě, která utlačuje a vraždí ruskojazyčné obyvatelstvo na východě vlastní země, o vině Spojených států a Evropské unie na rozpoutání konfliktu a snaze Západu zlikvidovat vzrůstající ruskou sílu přejímají i některé části evropského politického spektra.

Podobně vývoj prezentuje i televizní kanál RT (dříve Russia Today), který vysílá v angličtině a který se už například v Británii dostal do sporu s tamním televizním regulátorem kvůli nevyváženosti vysílání.

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nelze jednu propagandu nahrazovat jinou. "Nejde o to, že nahradíme jejich interpretaci tou svou a budeme s nimi soutěžit. Tohle je složitější otázka," poznamenal. Cílem by proto podle něj mělo být především o ruských zkresleních informovat občany v zemích EU.

Autor: ČTK

21.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:
Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Theresa Mayová o brexitu. Velká Británie nechce podrývat jednotnou EU

Londýn – „Nevstupujeme do jednání s Evropskou unií s tím, že jednání zkrachují. Žádná dohoda by byla pro Británii lepší než špatná dohoda."

Bezpečně se v Česku cítí čtyři z pěti lidí, víc než před rokem

Praha - Pocit bezpečí v Česku proti loňsku vzrostl. Bezpečně se zde cítí 81 procent lidí, před rokem to bylo 76 procent, zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bezpečnostní situaci v Evropě ale víc než polovina hodnotí jako špatnou a podle čtyř z pěti dotázaných se v uplynulých pěti letech zhoršila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies