O případném dalším rozšíření sankcí proti Sýrii budou šéfové diplomacií zemí EU jednat na své další schůzce v říjnu. Mnohem tvrdší opatření by mohla unie uplatňovat zejména ve finančním sektoru, tedy co se týče zmrazení evropských bankovních kont jednotlivců a podniků, uvedl zástupce Lucemburska, ministr Jean Asselborn. Naposledy EU zpřísnila protisyrské sankce koncem července, tehdy to byl už její sedmnáctý krok od začátku povstání v této blízkovýchodní zemi.

Zatím se sankce proti Sýrii zpřísňovaly prakticky každý měsíc, vždy během zasedání ministrů zahraničí EU. "V tomto smyslu se mi zdá samozřejmé, abychom v tom pokračovali," uvedla kyperská ministryně Erato Kozaku-Markullisová.

Na právě skončené schůzce ale vzhledem k vývoji v Sýrii panovala na rozdíl od předchozích měsíců ještě o něco pesimističtější atmosféra. Ministři například otevřeně hovořili o tom, že rychlý pád Asadova režimu rozhodně neočekávají. "Kdy bude Asad pryč? To může trvat šest měsíců, rok, nebo ještě půldruhého roku," uvedl Asselborn.

Krize v Sýrii

Jejich přesvědčení, že krize v Sýrii hned tak neskončí, je zřejmé i z toho, jaký důraz nyní kladou na humanitární pomoc a péči o uprchlíky. "I když si to nepřejeme, musíme být připravení na to, že uprchlíci budou muset v táborech strávit ještě dlouhý čas," řekl novinářům šéf německé diplomacie Guido Westerwelle. Už v pátek Evropská komise oznámila, že syrským civilistům poskytne dalších 50 milionů eur. V Sýrii i mimo ni je na útěku už odhadem 1,5 milionu Syřanů.

Mnozí nejsou přesvědčeni ani o účinnosti platných sankcí, což připustil například švédský ministr Carl Bildt. "Je toho jen málo, co můžeme udělat. (Sankce pro) finanční sektor snad trochu fungují," řekl. Rozhodnější postoj zaujal belgický ministr Didier Reynders, který podle AFP řekl, že pokud se v RB OSN nedospěje k dohodě o protisyrské rezoluci, bude v zemi "třeba zasáhnout".

O tom, že se Moskvu a Peking podaří o podpoře rezoluce přesvědčit, si nicméně politici nedělají velké iluze. "V současnosti se nám nezdá, že by se věci v Radě bezpečnosti posunovaly kupředu," řekla unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová.

Velký zásah naději na dohodu dnes zasadil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který po setkání s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou ve Vladivostoku kritizoval americké sankce proti Sýrii - ty podle něj budou stále více poškozovat i ruské podniky a banky, což je prý nepřípustné.
"Když máte denně sto nebo dvě stě mrtvých, pak můžete jen těžko říct - tohle je otázka hospodářských zájmů," uvedl s odkazem na Lavrova šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius.

Kromě Sýrie ministři na Kypru řešili také postoj k dalšímu zpřísňování sankcí vůči Íránu kvůli jeho jadernému programu. Tyto aktuální problémy přitom poněkud zastínily dlouho plánovanou agendu, jíž byla debata o přístupu k vodě zejména v zemích třetího světa a otázka vzdělávání v regionech postižených válečnými konflikty.