VYBERTE SI REGION

Evropský parlament se zaměřil na Polsko kvůli homosexuálům

BRUSEL - Vedení Evropského parlamentu dnes ve Štrasburku podpořilo polského europoslance Bronislawa Geremka, kterého chce polská vláda zbavit mandátu, protože nemíní respektovat polský lustrační zákon. Poslanci kromě toho přijali rezoluci, která se zmiňuje o možných sankcích proti Polsku, pokud zavede zákony diskriminující homosexuály.

26.4.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/archiv

Šéfové politických frakcí v parlamentu dnes vyjádřili Geremkovi "solidaritu a sympatie", řekl po schůzce předseda EP Hans-Gert Pöttering. Zopakoval, že parlament ještě nedostal žádné vyjádření polských úřadů, které chtějí Geremka zbavit mandátu za to, že odmítl odevzdat prohlášení, že nespolupracoval s komunistickou tajnou policií. Nicméně parlamentní právníci budou zkoumat "všechny právní možnosti, aby mohl pokračovat ve své práci", řekl šéf EP.

Bývalý přední disident proti komunistickému režimu a šéf polské diplomacie Geremek předložil lustrační osvědčení již před třemi lety, kdy byl zvolen do EP. Podle lustračního zákona to musí učinit znovu, ale pětasedmdesátiletý Geremek to odmítá kvůli tomu, že tentokrát se zákon vztahuje nejen na politiky, ale i na široce chápanou veřejnou sféru, včetně novinářů a učitelů, celkem asi na 700.000 lidí.

Jsou případy, kdy je občanská neposlušnost oprávněná, řekl ve středu ve Štrasburku polský europoslanec. Dnes ve francouzském deníku Le Monde napsal, že zákon "je nepřijatelný v demokratické Evropě", vede k vytváření orwellovského "ministerstva pravdy" a "policie paměti".

Polské úřady Geremka obviňují, že je v EU staví do špatného světla, ačkoliv o jeho případu se ani ve vlasti definitivně nerozhodlo a Geremkovu kandidaturu na šéfa EP svého času podpořili všichni polští europoslanci. Premiér Jaroslaw Kaczyński dokonce bývalého disidenta obvinil, že škodí Polsku. Geremkovo odmítání znovu se podrobit lustracím podle "ponižujícího" zákona se rozhodl následovat i jeho šéf z první nekomunistické vlády Tadeusz Mazowiecki. Expremiér tak přišel o čestnou funkci v řádu nositelů nejvyššího státního vyznamenání.

Geremkův případ je dalším ze série střetů mezi Evropskou unií a konzervativní polskou vládou. Europoslanci dnes také ve Štrasburku schválili rezoluci, která vyzývá polské úřady, aby neschvalovaly školský zákon, o němž hovořil ministr školství Roman Giertych. Stejně tak rezoluce naléhá na vládu, aby veřejně odsoudila prohlášení svých členů podněcující k diskriminaci a nenávisti založené na sexuální orientaci a přijala proti nim opatření.

Kdyby tak úřady neučinily, porušovalo by to šestý článek Smlouvy o Evropských společenstvích, která stanoví základní práva i sankce za jejich porušování. Rezoluci, která nemá právní závaznost, podpořily všechny hlavní frakce s výjimkou konzervativní Evropské lidové strany.

Rezoluce připomíná výroky Romana Giertycha, který v březnu oznámil záměr předložit zákon postihující hlásání "homosexuální propagandy" ve školách. Měl by umožnit propustit, pokutovat nebo uvěznit ředitele škol, učitele a žáky v případě "aktivismu" za práva homosexuálů. Giertychův náměstek Miroslaw Orzechowski pak oznámil, že "učitelé, kteří oznámí svou homosexualitu, budou propuštěni z práce".

26.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies