VYBERTE SI REGION

Exšéf německé BND chce vymezit hranice rozvědkám

Berlín – Rychlý vývoj informačních technologií otevřel rozvědkám na celém světě nové příležitosti, kterých tajné služby hojně využívají ke sledování obyvatel. Je proto třeba zákonem stanovit rozvědkám hranice, aby nenarušovaly soukromí bezúhonných lidí. ČTK to řekl bývalý ředitel německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Hansjörg Geiger.

20.3.2015 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/DPA/Berliner

Za posledních 25 let se prostředí, v němž tajné služby působí, výrazně změnilo. „Digitalizace přinesla růst datových proudů a zároveň nové možnosti využívání dat. Přitom se proměnilo geopolitické prostředí, když po rozpadu východního bloku nestojí proti sobě východní a západní tajné služby, ale jednotlivé rozvědky sledují mnohem větší část světa," řekl Geiger.

Rozsah toho, co tajné služby skutečně sledují, odhalil podle Geigera bývalý analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který v roce 2013 zveřejnil informace o špionážních programech NSA. „Musím přiznat, že i pro mě to byl šok. Nenapadlo by mě, že je něco takového možné, že někdo sbírá data v takovém rozsahu," řekl Geiger.

Ochrana soukromí

Podle Snowdenových materiálů NSA řadu let sledovala elektronickou komunikaci desítek tisíc lidí po celém světě. Monitorovala mimo jiné mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Snowden po zveřejnění důvěrných informací uprchl do Ruska, kde získal azyl.

Podle Geigera se ukazuje, že rozvědky začínají mít díky moderním technologiím zájem sledovat úplně všechno, co se děje. Tím se ale dostávají do sporu s právem na ochranu soukromí, které je podle Geigera nedílnou součástí demokracie.

„Musíme proto mluvit o tom, do jaké míry chceme rozvědkám umožnit využívání nových nástrojů, které digitalizace přinesla. Kde máme stanovit hranice, abychom zachovali princip právního státu. Jednoduše řečeno, potřebujeme zákon, který by upravil fungování rozvědek v digitálním věku," uvedl Geiger.

Podle jeho názorua se dá očekávat přijetí podobného zákona spíše v Evropě než ve Spojených státech, protože Američané jsou citlivější na otázky národní bezpečnosti, zatímco Evropané kladou větší důraz na dodržování lidských práv. Bývalý šéf BND ale zároveň vyjádřil pochybnosti o tom, že Německo takový zákon v blízké budoucnosti schválí. Podobná opatření lze totiž podle něj obtížně vysvětlit voličům, zejména v situaci, kdy se v Evropě zvýšilo teroristické nebezpečí.

Autor: ČTK

20.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
6

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Motorizovaný surf – JetSurf

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Historici bojují za Transgas, žádají ministra o pomoc

Historikové umění z vysokých škol protestují proti kroku ministerstva kultury, které odmítlo prohlásit budovy bývalého Transgasu v Praze za kulturní památku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies