VYBERTE SI REGION

Exšéf německé BND chce vymezit hranice rozvědkám

Berlín – Rychlý vývoj informačních technologií otevřel rozvědkám na celém světě nové příležitosti, kterých tajné služby hojně využívají ke sledování obyvatel. Je proto třeba zákonem stanovit rozvědkám hranice, aby nenarušovaly soukromí bezúhonných lidí. ČTK to řekl bývalý ředitel německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Hansjörg Geiger.

20.3.2015 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/DPA/Berliner

Za posledních 25 let se prostředí, v němž tajné služby působí, výrazně změnilo. „Digitalizace přinesla růst datových proudů a zároveň nové možnosti využívání dat. Přitom se proměnilo geopolitické prostředí, když po rozpadu východního bloku nestojí proti sobě východní a západní tajné služby, ale jednotlivé rozvědky sledují mnohem větší část světa," řekl Geiger.

Rozsah toho, co tajné služby skutečně sledují, odhalil podle Geigera bývalý analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který v roce 2013 zveřejnil informace o špionážních programech NSA. „Musím přiznat, že i pro mě to byl šok. Nenapadlo by mě, že je něco takového možné, že někdo sbírá data v takovém rozsahu," řekl Geiger.

Ochrana soukromí

Podle Snowdenových materiálů NSA řadu let sledovala elektronickou komunikaci desítek tisíc lidí po celém světě. Monitorovala mimo jiné mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Snowden po zveřejnění důvěrných informací uprchl do Ruska, kde získal azyl.

Podle Geigera se ukazuje, že rozvědky začínají mít díky moderním technologiím zájem sledovat úplně všechno, co se děje. Tím se ale dostávají do sporu s právem na ochranu soukromí, které je podle Geigera nedílnou součástí demokracie.

„Musíme proto mluvit o tom, do jaké míry chceme rozvědkám umožnit využívání nových nástrojů, které digitalizace přinesla. Kde máme stanovit hranice, abychom zachovali princip právního státu. Jednoduše řečeno, potřebujeme zákon, který by upravil fungování rozvědek v digitálním věku," uvedl Geiger.

Podle jeho názorua se dá očekávat přijetí podobného zákona spíše v Evropě než ve Spojených státech, protože Američané jsou citlivější na otázky národní bezpečnosti, zatímco Evropané kladou větší důraz na dodržování lidských práv. Bývalý šéf BND ale zároveň vyjádřil pochybnosti o tom, že Německo takový zákon v blízké budoucnosti schválí. Podobná opatření lze totiž podle něj obtížně vysvětlit voličům, zejména v situaci, kdy se v Evropě zvýšilo teroristické nebezpečí.

Autor: ČTK

20.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies