VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Exšéf německé BND chce vymezit hranice rozvědkám

Berlín – Rychlý vývoj informačních technologií otevřel rozvědkám na celém světě nové příležitosti, kterých tajné služby hojně využívají ke sledování obyvatel. Je proto třeba zákonem stanovit rozvědkám hranice, aby nenarušovaly soukromí bezúhonných lidí. ČTK to řekl bývalý ředitel německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Hansjörg Geiger.

20.3.2015 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/DPA/Berliner

Za posledních 25 let se prostředí, v němž tajné služby působí, výrazně změnilo. „Digitalizace přinesla růst datových proudů a zároveň nové možnosti využívání dat. Přitom se proměnilo geopolitické prostředí, když po rozpadu východního bloku nestojí proti sobě východní a západní tajné služby, ale jednotlivé rozvědky sledují mnohem větší část světa," řekl Geiger.

Rozsah toho, co tajné služby skutečně sledují, odhalil podle Geigera bývalý analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který v roce 2013 zveřejnil informace o špionážních programech NSA. „Musím přiznat, že i pro mě to byl šok. Nenapadlo by mě, že je něco takového možné, že někdo sbírá data v takovém rozsahu," řekl Geiger.

Ochrana soukromí

Podle Snowdenových materiálů NSA řadu let sledovala elektronickou komunikaci desítek tisíc lidí po celém světě. Monitorovala mimo jiné mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Snowden po zveřejnění důvěrných informací uprchl do Ruska, kde získal azyl.

Podle Geigera se ukazuje, že rozvědky začínají mít díky moderním technologiím zájem sledovat úplně všechno, co se děje. Tím se ale dostávají do sporu s právem na ochranu soukromí, které je podle Geigera nedílnou součástí demokracie.

„Musíme proto mluvit o tom, do jaké míry chceme rozvědkám umožnit využívání nových nástrojů, které digitalizace přinesla. Kde máme stanovit hranice, abychom zachovali princip právního státu. Jednoduše řečeno, potřebujeme zákon, který by upravil fungování rozvědek v digitálním věku," uvedl Geiger.

Podle jeho názorua se dá očekávat přijetí podobného zákona spíše v Evropě než ve Spojených státech, protože Američané jsou citlivější na otázky národní bezpečnosti, zatímco Evropané kladou větší důraz na dodržování lidských práv. Bývalý šéf BND ale zároveň vyjádřil pochybnosti o tom, že Německo takový zákon v blízké budoucnosti schválí. Podobná opatření lze totiž podle něj obtížně vysvětlit voličům, zejména v situaci, kdy se v Evropě zvýšilo teroristické nebezpečí.

Autor: ČTK

20.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Obě aplikace využívají mobilních telefonů
DOTYK.CZ
6

Od dubna zlevníme datové přenosy, vyhlásil T-Mobile

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Cestu z ubytovny hledají jen těžko kvůli počtu dětí, romskému původu nebo tomu, že nemohou našetřit na kauci. Padesátka takových rodin hledá pomoc v brněnském projektu rychlého zabydlení. Poslední z nich se mají ubytovat ještě v tomto měsíci.

Českou televizi chce řídit dvanáct lidí včetně současného šéfa Dvořáka

Do výběrového řízení na funkci generálního ředitele České televize se přihlásilo 12 zájemců. Je mezi nimi i současný ředitel Petr Dvořák, který televizi vede od podzimu 2011. Mezi uchazeči o místo je i bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák nebo exšéf televize Prima Martin Konrád. První kolo volby proběhne 12. dubna, nového ředitele rada zvolí 26. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies