VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Exšéf německé BND chce vymezit hranice rozvědkám

Berlín – Rychlý vývoj informačních technologií otevřel rozvědkám na celém světě nové příležitosti, kterých tajné služby hojně využívají ke sledování obyvatel. Je proto třeba zákonem stanovit rozvědkám hranice, aby nenarušovaly soukromí bezúhonných lidí. ČTK to řekl bývalý ředitel německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Hansjörg Geiger.

20.3.2015 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/DPA/Berliner

Za posledních 25 let se prostředí, v němž tajné služby působí, výrazně změnilo. „Digitalizace přinesla růst datových proudů a zároveň nové možnosti využívání dat. Přitom se proměnilo geopolitické prostředí, když po rozpadu východního bloku nestojí proti sobě východní a západní tajné služby, ale jednotlivé rozvědky sledují mnohem větší část světa," řekl Geiger.

Rozsah toho, co tajné služby skutečně sledují, odhalil podle Geigera bývalý analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který v roce 2013 zveřejnil informace o špionážních programech NSA. „Musím přiznat, že i pro mě to byl šok. Nenapadlo by mě, že je něco takového možné, že někdo sbírá data v takovém rozsahu," řekl Geiger.

Ochrana soukromí

Podle Snowdenových materiálů NSA řadu let sledovala elektronickou komunikaci desítek tisíc lidí po celém světě. Monitorovala mimo jiné mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Snowden po zveřejnění důvěrných informací uprchl do Ruska, kde získal azyl.

Podle Geigera se ukazuje, že rozvědky začínají mít díky moderním technologiím zájem sledovat úplně všechno, co se děje. Tím se ale dostávají do sporu s právem na ochranu soukromí, které je podle Geigera nedílnou součástí demokracie.

„Musíme proto mluvit o tom, do jaké míry chceme rozvědkám umožnit využívání nových nástrojů, které digitalizace přinesla. Kde máme stanovit hranice, abychom zachovali princip právního státu. Jednoduše řečeno, potřebujeme zákon, který by upravil fungování rozvědek v digitálním věku," uvedl Geiger.

Podle jeho názorua se dá očekávat přijetí podobného zákona spíše v Evropě než ve Spojených státech, protože Američané jsou citlivější na otázky národní bezpečnosti, zatímco Evropané kladou větší důraz na dodržování lidských práv. Bývalý šéf BND ale zároveň vyjádřil pochybnosti o tom, že Německo takový zákon v blízké budoucnosti schválí. Podobná opatření lze totiž podle něj obtížně vysvětlit voličům, zejména v situaci, kdy se v Evropě zvýšilo teroristické nebezpečí.

Autor: ČTK

20.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies