„Spolumajitel naší firmy rybařil a místo si zamiloval. Pak tu koupil pozemek a postavil dům, poté totéž udělal pro pár svých přátel. Od té doby jsme nepřestali stavět," popisuje vznik egyptské El Gouny Jens Friese ze společnosti Orascom Development, patřící egyptskému miliardáři s černohorským pasem Samihu Sawirisovi. Právě tato firma město kompletně vybudovala, obdobných projektů má po světě několik. Přestože jde stále především o turistické letovisko, má El Gouna vlastní nemocnici, několik škol včetně pobočky Berlínské technické univerzity, a dokonce vlastní fotbalový tým, který v současnosti hraje první egyptskou ligu. Na město, které nedávno ani neexistovalo, slušný úspěch.

Na první pohled těžko věřit, že se tohle poklidné místo nachází jen necelých třicet kilometrů od Hurghady. Uměle vybudované laguny a trávou se zelenající kopečky jsou v ostrém kontrastu nejen s písečnou pustinou, která leží všude okolo, ale i s většinou notoricky známých rudomořských letovisek. Například jinde typické mnohapatrové komplexy tu nenajdete, největší hotel tu má dvě podlaží a jen o něco více než 200 pokojů. Chybí tu i chátrající a opuštěné stavby.

„Další domy začínáme stavět, až když jsou prodané a využité ty stávající," vysvětluje Friese. Do očí také okamžitě uhodí úzkostlivá čistota, která ve zdejších ulicích panuje. Když se na zemi přece jen objeví papírek, jeden z manažerů Orascomu se bez váhání sehne a vyhodí jej do koše. Na pořádek tady úzkostlivě dbají.

Všechna ta dokonalost působí sice trochu sterilně, ale jako místo pro dočasný odpočinek je El Gouna lákavé místo. Mimo jiné i díky proslulým potápěčským oblastem u místního pobřeží.

Skladba hostů je tu však jiná než v okolních letoviscích, kde převažují ruští turisté. Tady jsou to spíš Němci nebo Britové. A také bohatí Egypťané, kteří si tu s oblibou pořizují letní sídla. „Čechů tolik není, rádi bychom, aby jich jezdilo víc," říká Friese. Přestože El Gounu už některé tuzemské cestovky v nabídce mají, málokdo tuší, jak moc se liší od Hurghady či Sharm el-Sheikhu. Rozdíl je přitom takový, že i naši egyptští průvodci spontánně vytahují z kapes mobilní telefony 
a nadšeně fotografují.

Všechno 
pod kontrolou

Fakt, že rozvoj celého města řídí jediná firma, může sice někomu připadat jako naplnění orwellovských vizí, ale oproti ostatním letoviskům to přináší několik nesporných výhod. Nemusíte se obávat zajít do žádné z mnoha místních restaurací, protože dodávky surovin všech kuchyní v El Gouně procházejí pečlivou kontrolou.

Také vjezd do města je možný pouze přes dvě kontrolní stanoviště, což znamená, že lidé v ulicích nemusejí čelit jinde běžným neodbytným naháněčům turistů – pouliční prodejci se přes závoru jednoduše nedostanou. Výstavní jachty 
a vily, rozkládající se mimo pevniny na zhruba 20 umělých ostrovech, působí dojmem, že pobyt tady si může dovolit jen několik vyvolených boháčů. Zdání ale klame.

Dvoulůžkový pokoj tu ve skutečnosti lze pořídit už okolo tisícikoruny za noc. „El Gouna je zhruba o deset procent dražší než Hurghada, ale ten rozdíl lidé poznají. Většina hostů se vrací," říká Friese a téměř výhradně nadšené reakce na cestovatelských serverech jeho slova potvrzují. Vypovídající je například příběh Britky Georginy Coleové, která v El Gouně koupila apartmán s tím, že bude vydělávat na jeho pronájmu. Vše ale nakonec dopadlo jinak. „Šílela jsem z toho, že bydlím v Británii, když mám bydlení v El Gouně. Nakonec jsem se vzdala podniku, který jsem vedla 16 let, a odstěhovala se do Egypta. Teď pronajímám svůj dům v Británii," popsala žena svou zkušenost na realitním serveru Aplaceinthesun.com.