Fischer uložil "Lisabon" do depozitáře v Římě

Smlouvu, která reformuje činnost sedmadvacetičlen­ného bloku, do budovy italského ministerstva zahraničí přivezl premiér Jan Fischer. Listinu předal šéfovi italské diplomacie Frankovi Frattinimu. Česko bylo poslední členskou zemí, která ratifikační listinu odevzdala. „Lisabon“ tak může začít platit 1. prosince.

Komplikace s přesunem listiny

Ministerský předseda dnešním aktem formálně završil komplikovanou dvouletou cestu, kterou musela Česká republika projít během ratifikačního procesu. Ovšem ani přesun ratifikační listiny z římského letiště do budovy ministerstva zahraničí nebyl bez obtíží a snad symbolizoval celou českou anabázi s ratifikací „Lisabonu“.

Kolona s premiérem totiž ujela mikrobusu, v němž seděl náměstek českého ministra pro evropské záležitosti Marek Mora, který u sebe ratifikační listinu měl. Zatímco Fischer už čekal na ministerstvu, mikrobus kvůli páteční dopravní zácpě v Římě nabíral stále větší zpoždění. Jeho řidič si nakonec vyžádal policejní doprovod, který listině „probojoval“ cestu do cíle. Dnešní smolný „pátek třináctého“ tak nakonec neměl šanci.

Mikrobus přijel k ministerstvu se zdržením 45 minut a Frattini si viditelně oddechl, když mu Fischer listinu předal. „Děkuji vám, pane premiére, že jste přijel osobně. Je to výjimečná situace,“ řekl šéf italské diplomacie. „Lisabonská smlouva otevírá cestu lepší spolupráci,“ poznamenal Fischer.

Všichni směřovali pozornost na Českou republiku

Lisabonský dokument už v první půlce letošního roku schválil český parlament, proti ale ostře vystupoval kritik smlouvy, prezident Václav Klaus. Ten nakonec také dostál svým slovům o tom, že bude v unii poslední, kdo o smlouvě rozhodne. Na hlavu českého státu se v poslední době kvůli tomu upínala pozornost celé sedmadvacítky.

Svůj podpis pod smlouvu nakonec Klaus připojil až poté, co český ústavní soud dvakrát potvrdil slučitelnost smlouvy s českým právem, a poté, co si vymínil výjimku z Listiny základních práv EU. Výjimku začal překvapivě žádat na poslední chvíli, když prohlásil, že se obává možných majetkových nároků Němců vysídlených z někdejšího Československa po druhé světové válce. Klausovy argumenty sice vláda odmítala, ale špičky EU nakonec Česku výjimku slíbily.

Lisabonská smlouva začne platit od prosince, jak se předpokládalo. Už na příští čtvrtek je svolán mimořádný summit EU, na němž by se šéfové vlád a států měli rozhodnout, kdo bude zastávat dvě nové významné funkce, s jejichž zavedením „Lisabon“ mimo jiné počítá. Je to post jakéhosi prezidenta EU a pozice unijního představitele pro diplomacii.

Lucie Petrová