To odpovídá vůli většiny Francouzů, kteří tradičně pociťují vůči zámořské velmoci určitou nechuť a chtějí, aby na ní Francie nebyla ve své politice závislá.

O tom, že jiný přístup není vítaný, se ke své škodě přesvědčil kandidát vládní pravice Nicolas Sarkozy, jehož loňská návštěva Spojených států vyvolala ve Francii mnohou kritiku a vrací se mu ještě dnes. Jeho socialistická soupeřka Ségolene Royalová nevynechá příležitost, aby neprohlašovala, že Sarkozy se šel prezidentu Georgi Bushovi omluvit za francouzské odmítnutí americké invaze v Iráku.

Sarkozyho mluvčí to označují za lež. Kritiku samotného faktu, že se Sarkozy s Bushem sešel, odbyli poznámkou, že "pokud si někdo myslí, že lze ovlivňovat světové záležitosti, aniž si dotyčný potřese rukou s Bushem, pak je buď naivka, nebo demagog".

Sarkozy, považovaný všeobecně za mnohem proameričtějšího, v každém případě pod dojmem kritiky změnil tón. Politik označovaný socialisty za "amerického neokonzervativce s francouzským pasem" si dává velmi záležet, aby ke slovu "spojenectví" přidával slova "bez podřízenosti". Podobně Royalová prohlašuje: "Spojenectví neznamená podřízenost. Budu-li zvolena, Francie si ve vztahu ke Spojeným státům zachová nezávislost úsudku i postupu."

Invazi v Iráku vidí jako chybu oba (Sarkozy prý ve Washingtonu zpochybnil jen tón tehdejšího francouzského odmítnutí), ani jeden nechce, aby se z NATO stal "světový četník", jak by si údajně přály Spojené státy, oba také zcela odmítají hypotézu amerického útoku na Írán kvůli jeho spornému jadernému programu.

Oba kandidáti se rovněž vyslovili rezervovaně k úmyslu Spojených států instalovat v České republice a v Polsku prvky protiraketového štítu s proklamovaným cílem chránit se před případným útokem nepředvídatelných států, zvlášť Íránu. Oba by o věci chtěli širší diskusi, Royalová zpochybňuje účinnost štítu a věrohodnost celého projektu.

V otázce Blízkého východu je zřejmě Sarkozy bližší Spojeným státům než Royalová. Ta loni vyvolala i malý skandál, když během návštěvy Libanonu řekla, že sdílí zvlášť analýzu role USA, kterou přednesl jeden poslanec Hizballáhu. Ten mluvil o "dementní politice" Spojených států. Později Royalová prohlásila, že měla na mysli roli USA v Iráku. Royalová naopak neodmítá ideu přijetí Turecka do Evropské unie, které je přáním Spojených států, zatímco Sarkozy je rozhodně proti.

Pravicový kandidát také jasně naznačil, že je ochoten stáhnout francouzské jednotky z Afghánistánu, kde působí spolu s americkými v rámci sil NATO. Royalová se k tomu nevyslovila. Ani jeden z nich nezpochybnil spolupráci obou zemí v Libanonu nebo v Kosovu, žádnou změnu nelze čekat ani pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu.

Pokud jde o blížící se prezidentské volby v USA, neopomněl Sarkozy během loňské návštěvy v USA setkat se se senátorem Johnem McCainem, který mezitím oznámil, že chce kandidovat za republikány, z uchazečů o kandidaturu za Demokratickou stranu potom s Barackem Obamou.

Royalová, která svého času řekla, že dialog s Washingtonem by mohl být snazší, kdyby byla ve Washingtonu u moci méně konzervativní vláda než ta nynější, plánovala cestu do USA v prosinci. Chtěla se setkat s Hillary Clintonovou, další potenciální kandidátkou za demokraty. Cesta byla na poslední chvíli odvolána. Podle listu Le Parisien byla důvodem obava Clintonové, že by jí v očích amerických voličů mohlo uškodit setkání se ženou, která se krátce předtím dopustila řady chybných kroků při cestách na Blízký východ a do Číny.