Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Francouzské milovníky hlemýžďů živí středoevropský dovoz

Paříž - Hlemýždi jsou klasickou francouzskou delikatesou podávanou s česnekem, petrželí a máslem. Ale většina z těch, které se dají koupit v místních restauracích a supermarketech, byla ve skutečnosti nasbírána na polích a podél cest ve střední Evropě. Poukazují na to sami producenti.

7.7.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

Francouzští hlemýždí farmáři už proto napsali ministerstvu zemědělství, aby posílilo jejich domácí produkci a prosadilo jasnější označování etiketou "burgundských hlemýžďů"; ta má prokazovat, kteří hlemýždi jsou z Francie, a kteří ne.

Až 95 procent hlemýžďů prodávaných ve Francii jsou ve skutečnosti levnější a tučnější druhy sbírané v zemích jako je Česká republika, Maďarsko, Polsko a dokonce i Turecko, poznamenala federace francouzských hlemýždích farmářů.

"Je to francouzská kulinářská specialita, je součástí naší gastronomické pověsti, a proto bychom měli propagovat naše vlastní šneky," řekl senátor Yves Detraigne, který kampaň místních šnečích farem podporuje.

Všichni propagátoři se ale museli podívat do očí nepříjemné pravdě: že totiž mnoho gurmánů ve skutečnosti dává přednost vypasenějším hlemýžďům ze střední Evropy, než těm menším, vyrostlým na francouzských farmách. "Chápeme, že zákazníci mohou dávat přednost šnekům ze střední a východní Evropy, ale nemůžeme připustit, aby je konzumovali, aniž vědí, odkud jsou," napsali farmáři.
Etiketa "burgundští hlemýždi" se netýká území v centrální části Francie, ale jednoho z běžných jmen pro velkou bílou varietu jedlých pozemních šneků s latinským názvem Helix pomatia, česky hlemýžď zahradní. Tento druh je široce rozšířený v celé Evropě. Etiketa nemá geografickou ochranu, jaké se těší některé jiné součásti gastronomického a nápojového průmyslu včetně například toho, že "šampaňské" může pocházet pouze z východofrancouzské oblasti Champagne.

Používání pesticidů a měnící se životní prostředí během uplynulého století vedly k prudkému poklesu francouzské populace hlemýžďů zahradních a k nárůstu dovozu. Šneci se často odmítají rozmnožovat, pokud jsou natěsnáni na farmách, proto by se měli jen sbírat ve volné přírodě. Ovšem přísná omezení, zavedená v roce 1979, společně s vysokými náklady na placení sběračů znamenají, že v současnosti se na francouzském venkově prakticky žádní hlemýždi nesbírají.

"My chceme jen lepší vystopovatelnost," řekl Gérard Blanchot, který je šéfem hlemýždí federace v Burgundsku a sousedním kraji Franche-Comté. Jak dodal, díky levnější pracovní síle je možné ve střední a východní Evropě sbírat hlemýždě výhodněji.

Skandál s masem

Tento krok přichází v době, kdy se "zjistitelnost původu" jednotlivých součástí potravního řetězce v Evropě skloňuje čím dál tím častěji; přispěl k tomu například skandál s koňským masem vydávaným za hovězí. Ve Francii teď navíc vzniká zákon, který má přimět restaurace označovat etiketou "domácí" jídla připravená na místě, aby bylo možné je odlišit od polotovarů, které připravují velkovýrobny a na místě se jen ohřejí.

Francouzi ročně spotřebují kolem 30.000 tun hlemýžďů, z nichž ale jen zhruba 1000 tun pochází z francouzských farem. Produkce hlemýžďů je komplikovaný a časově náročný proces - jakmile jsou sesbíráni, musí vyhladovět, aby vyloučili sliz.

Pak jsou ochlazeni, aby upadli do hlubokého spánku. Následuje čištění, spaření, vytažení z ulit a vyvrhnutí. Mražení jsou pak dopraveni k některému z desítek zpracovatelů ve Francii. Ti je několik hodin vaří v aromatickém vývaru a poté vloží zpátky do čistých ulit, často vymazaných petrželovým máslem. Tak jsou připraveni k prodeji v restauracích nebo obchodech.

Autor: ČTK

7.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman a Jiří Ovčáček.
AKTUALIZOVÁNO
22 13

Zeman nadále tvrdí, že jeho výjezdy do krajů nejsou volební kampaň

Andrej Babiš
8 14

Babiš na další nahrávce: „Copak Sobotka s Haškom může řídit tuto zemi?“

Rekordní trénink kaskadérů v Brně: hoření holé kůže i pády z dvaceti metrů

/VIDEO/ Dva nové české rekordy padly o víkendu v Brně. O jejich překonání se postarali filmoví kaskadéři, kteří ve městě trénovali hoření na holé kůži a pády z výšky.

Trest pro ženu v lágru? Noc a den v márnici

Je konec května 1945, válka skončila. Na Vypichu je živo, hemží se to tam auty a vojáky. V náručí jednoho důstojníka se choulí osmiletá holčička. „Táto můj, táto můj, ty ses nám vrátil,“ volá děvče a zasypává vojákovu tvář polibky. Při vzpomínce na první setkání s otcem poté, co ho pět let neviděla, se i teď tlačí Zdeně Čapkové slzy do očí. Její otec František Bernas, důstojník československé armády, musel z protektorátu utéct před gestapem. Matku zavřeli nacisté do lágru.

Teenager v Saúdské Arábii tancoval na ulici Macarenu. Policie jej zadržela

Policie v Saúdské Arábii zadržela čtrnáctiletého chlapce, který uprostřed rušné silnice tančil Macarenu, tanec, který se proslavil v 90. letech. Podezírali jej z nevhodného chování na veřejnosti a přerušení dopravy, po několika hodinách byl však propuštěn.

Češi na cestách? Vítězí u nich hlavně exotika, i díky levným letenkám

/INFOGRAFIKA/ Letecká doprava se těší stále větší popularitě. I Češi už objevili kouzlo levných letenek, díky kterým se dostanou do vzdálenějších destinací za ceny, které by ještě před pár lety byly utopií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení