Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Francouzští vědci se snaží objasnit tajemství horské nemoci

Chamonix – Co vede dobrovolníky k tomu, že se odhodlají strávit noc ve výšce 3800 metrů nad mořem v masívu Mont Blanc se silnou migrénou a zvracením? Jak píše agentura AFP, tito nadšenci chtějí pomoci odhalit tajemství takzvané akutní horské nemoci (AHN), která každoročně postihuje tisíce horolezců a někdy se jim dokonce stane osudnou.

11.5.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Annu-Marii, Serge a Gillese, doslova obalené elektrodami, podrobně zkoumá tým francouzských a italských vědců v improvizované laboratoři na hoře Aiguille du Midi vybavené prostorem pro spaní a kuchyní. Zkoumají průtok krve, srdeční rytmus či míru okysličování krve.

Tato pokusná skupina, podobně jako 90 dalších dobrovolníků v průběhu čtyř měsíců, má už za sebou první sérii testů v Chamonix, což je o 2800 metrů níže. Teď je čeká noc v mnohem větší výšce a pro některé z nich to znamená, že budou trpět horskou nemocí, tedy bolestmi hlavy, nespavostí, žaludeční nevolností a zvracením. Léky brát nesmějí, aby nenarušili výsledky testů.

„Někteří trpí celou noc, ale mají motivaci," uvádí lékařka Alice Gavetová, která na pokusech spolupracuje.

Gilles Leroy, horolezec amatér a záchranář, se pokusům podrobil proto, aby „lépe poznal svůj organismus" a měl o akutní horské nemoci přesné informace. Její první příznaky už jednou pocítil ve výšce 4000 metrů a musel sestoupit zpátky.

Může skončít i smrtí

Testy, které by měly skončit v červenci, by měly umožnit lépe pochopit rozdílné reakce lidí na vysokohorské podmínky. Některé totiž akutní horská nemoc postihne velmi intenzivně, zatímco jiní se výšce rychle přizpůsobí. Pro horolezce je to klíčový problém: u některých osob totiž může akutní horská nemoc skončit smrtí, edémem mozku nebo plic.

Aby tým vedený doktorem Emmanuelem Cauchym, ředitelem Ifremmontu (Ústav pro vzdělávání a výzkum v horské medicíně) mohl vysvětlit tyto různé projevy nemoci, zajímá se především o reakce cév, tedy jejich rozšiřování tak, aby jimi mohlo protékat více krve. Ve vyšších nadmořských výškách, kdy tělu chybí kyslík, dává mozek pokyn k pumpování většího množství krve, aby se tak vyrovnal pokles množství kyslíku v krvi. Špatná reakce cév by tedy mohla vysvětlovat problémy, s nimiž někteří lidé ve větších výškách zápolí.

Další směr výzkumu se týká vytváření mikrokuliček dusíku organismem při rychlé změně atmosférického tlaku v důsledku rychlého stoupání. „V mozku, který už má málo kyslíku, mohou být tyto mikrokuličky zodpovědné za neurologické problémy, jako je paralýza, ztráta zraku či řeči nebo chybný úsudek," vysvětluje doktor Cauchy. Mikrokuličky vytvoří jakousi zátku blokující cévu a bránící prokrvování části mozku. Tento jev je již známý z potápěčství.

Pokusy na dobrovolnících

Italští vědci spolupracující s Ifremmontem již loni na podzim uskutečnili několik pokusů na 25 dobrovolnících, aby zjistili geny předurčující k akutní horské nemoci.

Doktor Samuel Verg?s z ženevské Univerzity Josepha Fouriera se specializuje na nemoci spojené s nedostatkem kyslíku a jeho tým simuluje vysokohorské podmínky v laboratoři. V roce 2011 provádělo jedenáct vědců z univerzity experiment v observatoři Vallot na Mont Blanku ve výšce 4300 metrů nad mořem. Avšak kapacita observatoře je omezená a místo je přístupné jen s pomocí vrtulníku nebo pěšky.

Vědci tehdy prokázali, že snížení fyzické výkonnosti ve výškách je ve velké míře způsobeno jakousi únavou mozku, nejen únavou svalů. „To umožňuje lépe pochopit, čím trpí někteří lidé s onemocněním plic na rovině," uvádí doktor Verg?s.

Pacienti postižení „kuřáckou nemocí", chronickou obstrukční bronchopneumopatií, mohou mít stejně tolik kyslíku v krvi ve výšce na úrovni moře jako zdravá osoba na vrcholku Mont Blanku, zdůrazňuje. Chronická obstrukční bronchopneumopatie se podle vědce stává třetí hlavní příčinou úmrtí na nemoc ve světě.

Autor: ČTK

11.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Donald Trump
4

Trump představí americkou strategii pro Afghánistán, vojáků zřejmě přibude

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení