VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gagarin prý zahynul kvůli ztrátě hermetičnosti kabiny

Moskva - Spekulace o smrti prvního kosmonauta Jurije Gagarina neustávají ani více než čtyři desítky let po záhadné katastrofě cvičné stíhačky s Gagarinem a dalším pilotem na palubě.

9.1.2010 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: NASA

Skupina nezávislých expertů pod vedením penzionovaného plukovníka ruského letectva Igora Kuzněcova nyní dospěla k závěru, že Gagarin a jeho instruktor Vladimir Serjogin 27. března 1968 zahynuli nejpravděpodobněji v důsledku ztráty hermetičnosti kabiny jejich stíhačky MiG-15 UTI. Uvedl to dnes ruský server argumenti.ru.

Podle Kuzněcova, někdejšího experta na údržbu a opravy letecké techniky, ve stíhačce – zřejmě vinou pilota, který s migem letěl dříve – zůstal otevřen přívod ventilace. Ve výši 3000 metrů kabina ztratila hermetičnost. Piloti zřejmě propadli panice a snažili se dostat z potíží střemhlavým letem. Ten byl však tak prudký, že letci ztratili vědomí a neovladatelný letoun narazil do země.

Spekulacím by měl být konec

Tato hypotéza se podle Kuzněcova zdá být nejpravděpodobnější příčinou neštěstí. Měla by se stát i oficiální verzí a tak skoncovat i se všemi spekulacemi, které sahají až ke spikleneckým teoriím, že se tehdejší sovětské vedení rozhodlo Gagarina úmyslně zbavit, ze žárlivosti na popularitu tehdy čtyřiatřicetiletého prvního člověka ve vesmíru.

Jiní experti ale upozorňují i na další možné verze neštěstí, kterými kromě selhání přístrojů či jiných systémů stíhačky mohla být i srážka s hejnem ptáků nebo s meteorologickým balonem či prostá pilotní chyba.

Gagarin, ačkoliv byl v Sovětském svazu i za jeho hranicemi v podstatě symbolem sovětských leteckých a kosmických úspěchů, nalétal od svého zařazení do kosmického programu v roce 1960 jen 78 letových hodin, a to vždy s instruktorem.

V minulosti se objevily i teorie, podle nichž se Gagarin a jeho instruktor stali oběťmi teroristického útoku, únosu mimozemšťany anebo prý byli oba opilí, ačkoliv toto podezření mělo vyloučit zveřejnění lékařské zprávy o předletové prohlídce a rozboru krve po pádu.

Černé skříňky tehdy ještě nebyly

„Živnou půdou“ pro nejrůznější fabulace o příčinách katastrofy je zejména to, že tehdy zřízená státní vyšetřovací komise nedospěla k žádnému konkrétnímu závěru. Jistě, tehdy se ještě nepoužívaly takzvané černé skříňky, které monitorují technický stav stroje a činnost posádky. Komise nenalezla na letounu žádné závady, nic, co by nasvědčovalo vypuknutí požáru, žádné stopy po výbušninách. Mnozí odborníci ale nyní soudí, že se komise úmyslně, z ideologických a resortních důvodů vyhnula skutečným příčinám katastrofy.

Milan Halousek, předseda astronautické sekce České astronomické společnosti, před časem za nejpravděpodobnější příčinu havárie Gagarinovy stíhačky označil snahu vyhnout se srážce s jiným letadlem, které dosud nebylo přesně identifikováno. Patrně mohlo jít o tehdy přísně tajný Suchoj Su-11. Právě srážce s ním se prý MiG-15 s Gagarinem a Serjoginem na palubě snažil vyhnut, manévr však nezvládl a zabořil se do země u obce Novoselovo nedaleko Moskvy.

Známý kosmonaut Alexej Leonov ve své vzpomínkové knize tvrdí, že v inkriminovaný den prolétal nedaleko v helikoptéře a jasně slyšel dvě rány oznamující přechod letadla na nadzvukovou rychlost. Nejednalo se tedy o Gagarinův MiG-15, v té době už zastaralý, ale o jiné, jemu neznámé letadlo.

Gagarin vyletěl do vesmíru jen jednou

Jurij Gagarin vzlétl do vesmíru 12. dubna 1961. Podruhé už se na oběžnou dráhu nedostal, stal se symbolem úspěchů sovětského kosmického programu a čas trávil především cestováním po světě a na recepcích. Po smrti byl spolu se Serjoginem pohřben na čestném místě u zdi moskevského Kremlu.

Podle bývalého inženýra konstruktérské kanceláře OKB-456 Michaila Rudenka ještě před Gagarinovým letem do vesmíru zahynuli tři jiní ruští letci. Prý z kosmodromu Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti byly v letech 1957, 1958 a 1959 vypuštěny tři kosmické lodi pilotované letci Ledovskichem, Šaborinem a Mitkovem. „Všichni zahynuli a jejich jména nebyla nikdy zveřejněna,“ tvrdil svého času Rudenko.

Podle oficiálních informací byl jedinou obětí před Gagarinovým letem 24letý Valentin Bondarenko, který zemřel 23. března 1961 při zkušebním výcviku v tlakové komoře, kde vznikl požár. Ani Gagarinův let o délce 108 minut se prý neobešel bez problémů, jako byla například ztráta spojení, netěsnící poklop nebo potíže při přistávání.

Autor: ČTK

9.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Opel Insignia Grand Sport.

Francouzi chtějí Opel. Rýsuje se nový automobilový gigant

Žižkovský vysílač v Praze

Nové televizní vysílání startuje od března

Spoření na penzi. Vydělává, ale slabá koruna ho sráží

Penzijní fondy si pochvalují, že spoření na penzi táhne více než v nedávné minulosti. Na přilepšení k důchodu dokonce svým dětem začínají šetřit i někteří rodiče.

EUC koupila od Homolky firmu poskytující nadstandardní péči

Praha - Skupina EUC (dříve Euroclinicum), která v Česku provozuje mimo jiné síť poliklinik a laboratoři, koupila za 50,5 milionu korun firmu Homolka Premium Care, která se specializuje na poskytování nadstandardní individuální zdravotní péče. Prodej akcií firmy je součástí likvidace společnosti Holte, která je dceřinou společností Nemocnice Na Homolce. Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

Praha zaplatí na 22 školách výuku češtiny jako cizího jazyka

Praha - Hlavní město zaplatí ve 22 základních školách výuku češtiny pro děti, pro které není mateřským jazykem. Dvě vyučovací hodiny jednou týdně město vyjdou za celý rok zhruba na 620 tisíc korun. Přidělení peněz ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé.

Zlikviduje KLDR svého velvyslance v Česku? Prý je na řadě

Paranoidní severokorejský režim v čele s Kim Čong-unem by mohl zlikvidovat svého velvyslance v Česku Kim Pchjong-ila, který patří k členům vládnoucí dynastie. Tvrdí to zahraniční experti na KLDR, podle nichž je ambasador pro režim hrozbou, stejně jako nedávno zavražděný bratr diktátora Kim Čong-una.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies