VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gauck v projevu zmínil Čechy Vokřála, Tučkovou a Denemarkovou

Berlín - Německý prezident Joachim Gauck ve svém dnešním projevu v Berlíně při příležitosti Dne vlasti vyzdvihl snahy brněnského primátora Petra Vokřála o usmíření s Němci. Zmínil se také o českých spisovatelkách Kateřině Tučkové a Radce Denemarkové, které se ve svých dílech věnují problematice odsunu Němců z Československa. Den vlasti pořádá každoročně německý Svaz vyhnanců (BdV) zastřešující organizace Němců vysídlených po druhé světové válce ze zemí střední a východní Evropy.

3.9.2016 3 AKTUALIZOVÁNO 3.9.2016
SDÍLEJ:

Joachim GauckFoto: Deník/Divíšek Martin

Gauck připomněl, že Vokřálovi letos Seligerovo sdružení, které v roce 1951 založili sudetoněmečtí sociální demokraté, udělilo Cenu Wenzela Jaksche za jeho podíl na loňském Roku smíření, tedy na sérii akcí, které připomněly 70. výročí konce druhé světové války.

"U příležitosti 70. výročí ´brněnského pochodu smrti´ vyhlásila městská rada Rok smíření a zorganizovala vzpomínkový pochod, který v protisměru oproti tehdejšímu vyhnání končil v Brně. Tím měli být Němci v Brně symbolicky znovu přivítáni," řekl dnes Gauck.

Dvojici českých spisovatelek pak německý prezident zmínil v kontextu toho, že o vyhnání Němců z Československa už nepíší jen tehdy dotčení, ale i mladé autorky. Bez upřesnění mluvil také o českých filmech, které se otázkou zabývají.

Zlepšující se vztahy s Českem ocenil také předseda Svazu vyhnanců Bernd Fabritius, který připomněl, že letos v květnu poprvé zástupce české vlády - ministr kultury Daniel Herman - vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu. "Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití," uvedl Herman tehdy v projevu.

Podle Fabritiuse mají slova českého ministra, který se přihlásil i k vyjádření někdejšího prezidenta Václava Havla z roku 1990, historický dosah. Havel nad odsunem vyjádřil politování. Poválečný princip kolektivní viny byl podle něj nemorální.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 musely země střední a východní Evropy opustit miliony Němců. Jen z tehdejšího Československa odešlo během divokého vyhánění i pozdějšího organizovaného odsunu kolem tří milionů Němců.

Gauck: Německo musí dostát závazku pomáhat uprchlíkům
Německo musí dostát svému závazku pomáhat uprchlíkům, je přesvědčen spolkový prezident Joachim Gauck. Zároveň se musí zabývat otázkou, jak plnit tuto právní a morální povinnost, aniž by byla ohrožena stabilita země a soudržnost společnosti. Gauck to dnes řekl v projevu při příležitosti Dne vlasti, který každoročně pořádá Svaz vyhnanců (BdV) zastřešující organizace Němců vysídlených z některých evropských zemí po druhé světové válce.

"Zůstaneme věrni našim základům demokracie a práva. A budeme nadále formováni duchem humánnosti a postojem otevřenosti, připravenosti pomáhat a lidskosti vůči pronásledovaným, vyhnaným a práv zbaveným. To zůstane naším typickým znakem. To chceme, toho se nevzdáme," nechal se slyšet německý prezident.

Ve zhruba půlhodinovém projevu srovnal osud před více než sedmdesáti lety vyhnaných Němců s dnešními uprchlíky. "Existenciální zkušenost ztráty domova je uprchlíkům na celém světě společná," řekl Gauck několika stovkám převážně starších přítomných. Dnešní uprchlíci stejně jako dříve vysídlení podle něj prožívají složitou a často traumatickou cestu z domova, smutek ze ztráty, ale také pocit, že jsou ve své nové vlasti cizí.

Zároveň Gauck zdůraznil rozdíly, které mezi oběma příklady vidí. Tehdejší vyhnanci hovořili stejným jazykem, vyznávali stejné náboženství a patřili ke stejné kultuře, podotkl. Také do Německa přicházeli s tím, že už se do zemí, z nichž přišli, nikdy nastálo nevrátí, čemuž tak dnes vždy není.

Současné přistěhovalectví uprchlíků je spojené i s riziky, poznamenal také německý prezident. "Žádná země, která přijímá lidi potřebující ochranu, nemůže zcela vyloučit, že se mezi běžence přimíchají i lidé, kteří zemi, která je přijme, chtějí škodit, nebo že se po příchodu radikalizují," míní.

I kvůli větším rozdílům mezi dnešními běženci je podle Gaucka třeba počítat s tím, že integrace přistěhovalců bude nějakou dobu trvat. "Je potřeba času pro začlenění uprchlíky do společnosti a je potřeba času, aby si tuzemští obyvatelé zvykli na měnící se společnost," je přesvědčen. Obě strany si podle něj teprve začínají uvědomovat, jak dlouhý a vysilující proces to bude.

"Potřebujeme se zhluboka nadechnout, aby si ti, kteří chtějí a mohou zůstat, vytvořili pocit příslušnosti a loajality k tomuto státu," konstatoval Gauck. "Je před námi mnoho práce. Uprchlíci i většinová společnost se změní, Německo jako celek se změní. A přece zůstaneme tím, kdo jsme," věří německý prezident.

Autor: ČTK

3.9.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
17

Pilný: Návrh rozpočtu je rozumný, změny neplánuji

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
36 34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Jak by asi dnes vypadala legendární auta východního bloku?

Po rozpadu východního bloku se mnoho ikonických vozů této éry nedočkalo přímého nástupce. Plno nadšenců si však představuje jejich návrat a skrze grafické ilustrace vytváří moderní interpretace těchto známých aut. Podívali jsme se na ty nejzajímavější.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZUJEME

Čtyři autentické dojmy z Británie: Lidé jsou šokovaní, život se ale nezastavil

/VIDEO, ROZHOVOR/ Jak se tragédie v Manchesteru, kde útočník na koncertě odpálil bombu, dotkla tamních obyvatel, včetně české ředitelky Czech School Manchester? Jaké dojmy a postřehy nám svěřil novinář deníku The Sun, jehož syn byl přítomen na tragickém koncertě? Přinášíme i poznatky další Češky, sociální praconice Zory Zámečníkové, jež poskytla video z okolí místa činu. Rovněž jsme oslovili bývalou novinářku Deníku, nyní působící v Londýně.

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

Comeback Kvitové se blíží. Bude hrát už v Paříži?

/VIDEO/ Doba návratů? Jen den poté, co svůj návrat na kurty oznámila bývalá světová jednička Viktoria Azarenková (po mateřské pauze plánuje hrát Wimbledon), se výrazně přiblížil i comeback další tenisové hvězdy – Petry Kvitové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies