Gauck připomněl, že Vokřálovi letos Seligerovo sdružení, které v roce 1951 založili sudetoněmečtí sociální demokraté, udělilo Cenu Wenzela Jaksche za jeho podíl na loňském Roku smíření, tedy na sérii akcí, které připomněly 70. výročí konce druhé světové války.
"U příležitosti 70. výročí ´brněnského pochodu smrti´ vyhlásila městská rada Rok smíření a zorganizovala vzpomínkový pochod, který v protisměru oproti tehdejšímu vyhnání končil v Brně. Tím měli být Němci v Brně symbolicky znovu přivítáni," řekl dnes Gauck.
Dvojici českých spisovatelek pak německý prezident zmínil v kontextu toho, že o vyhnání Němců z Československa už nepíší jen tehdy dotčení, ale i mladé autorky. Bez upřesnění mluvil také o českých filmech, které se otázkou zabývají.
Zlepšující se vztahy s Českem ocenil také předseda Svazu vyhnanců Bernd Fabritius, který připomněl, že letos v květnu poprvé zástupce české vlády - ministr kultury Daniel Herman - vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu. "Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití," uvedl Herman tehdy v projevu.
Podle Fabritiuse mají slova českého ministra, který se přihlásil i k vyjádření někdejšího prezidenta Václava Havla z roku 1990, historický dosah. Havel nad odsunem vyjádřil politování. Poválečný princip kolektivní viny byl podle něj nemorální.
Po porážce nacistického Německa v roce 1945 musely země střední a východní Evropy opustit miliony Němců. Jen z tehdejšího Československa odešlo během divokého vyhánění i pozdějšího organizovaného odsunu kolem tří milionů Němců.
Gauck: Německo musí dostát závazku pomáhat uprchlíkům
Německo musí dostát svému závazku pomáhat uprchlíkům, je přesvědčen spolkový prezident Joachim Gauck. Zároveň se musí zabývat otázkou, jak plnit tuto právní a morální povinnost, aniž by byla ohrožena stabilita země a soudržnost společnosti. Gauck to dnes řekl v projevu při příležitosti Dne vlasti, který každoročně pořádá Svaz vyhnanců (BdV) zastřešující organizace Němců vysídlených z některých evropských zemí po druhé světové válce.
"Zůstaneme věrni našim základům demokracie a práva. A budeme nadále formováni duchem humánnosti a postojem otevřenosti, připravenosti pomáhat a lidskosti vůči pronásledovaným, vyhnaným a práv zbaveným. To zůstane naším typickým znakem. To chceme, toho se nevzdáme," nechal se slyšet německý prezident.
Ve zhruba půlhodinovém projevu srovnal osud před více než sedmdesáti lety vyhnaných Němců s dnešními uprchlíky. "Existenciální zkušenost ztráty domova je uprchlíkům na celém světě společná," řekl Gauck několika stovkám převážně starších přítomných. Dnešní uprchlíci stejně jako dříve vysídlení podle něj prožívají složitou a často traumatickou cestu z domova, smutek ze ztráty, ale také pocit, že jsou ve své nové vlasti cizí.
Zároveň Gauck zdůraznil rozdíly, které mezi oběma příklady vidí. Tehdejší vyhnanci hovořili stejným jazykem, vyznávali stejné náboženství a patřili ke stejné kultuře, podotkl. Také do Německa přicházeli s tím, že už se do zemí, z nichž přišli, nikdy nastálo nevrátí, čemuž tak dnes vždy není.
Současné přistěhovalectví uprchlíků je spojené i s riziky, poznamenal také německý prezident. "Žádná země, která přijímá lidi potřebující ochranu, nemůže zcela vyloučit, že se mezi běžence přimíchají i lidé, kteří zemi, která je přijme, chtějí škodit, nebo že se po příchodu radikalizují," míní.
I kvůli větším rozdílům mezi dnešními běženci je podle Gaucka třeba počítat s tím, že integrace přistěhovalců bude nějakou dobu trvat. "Je potřeba času pro začlenění uprchlíky do společnosti a je potřeba času, aby si tuzemští obyvatelé zvykli na měnící se společnost," je přesvědčen. Obě strany si podle něj teprve začínají uvědomovat, jak dlouhý a vysilující proces to bude.
"Potřebujeme se zhluboka nadechnout, aby si ti, kteří chtějí a mohou zůstat, vytvořili pocit příslušnosti a loajality k tomuto státu," konstatoval Gauck. "Je před námi mnoho práce. Uprchlíci i většinová společnost se změní, Německo jako celek se změní. A přece zůstaneme tím, kdo jsme," věří německý prezident.