Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Globální emise CO2 loni po dlouhé době nerostly

Paříž - Nárůst emisí oxidu uhličitého (CO2) se loni v celosvětovém úhrnu zastavil, informovala Mezinárodní energetická agentura (IEA). Poprvé přinejmenším po 40 letech se stalo, že jejich množství stagnovalo v době globálního hospodářského růstu, uvedla mezivládní organizace.

13.3.2015 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Roční celosvětové množství emisí skleníkového plynu loni zůstalo na 32 gigatunách, tedy na stejné úrovni jako v roce 2013, informovala IEA. Výkonná ředitelka organizace Maria van der Hoevenová však varovala, že i když jsou tyto výsledky "povzbuzující", není čas na "pocit sebeuspokojení".

Podrobné statistiky má IEA zveřejnit v červnu před jednáními, která mají předcházet podepsání nové mezinárodní klimatické dohody v prosinci v Paříži.

"Toto je velmi vítané a zároveň významné překvapení," citovala BBC hlavního ekonoma IEA Fatiha Birola. "Znamená to tolik potřebnou vzpruhu pro vyjednavače připravující globální klimatickou dohodu na prosinec do Paříže. "Emise skleníkových plynů se poprvé odpoutaly od závislosti na hospodářském růstu," poznamenal Birol.

Analytici přičítají utlumení emisí změnou vzorců spotřeby energie v Číně a členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

"Důležitým faktorem by mohlo být to, že spotřeba uhlí v Číně v roce 2014 klesla, což je dáno jejich úsilím v boji proti znečištění, o efektivnější využívání energie a využívání obnovitelných zdrojů," řekla britská klimatoložka Corinne Le Quereová.

"Roli asi sehrálo i úsilí o redukci emisí v dalších zemích, ale do hry vstoupilo rovněž více náhodných faktorů, jako jsou počasí a poměrná cena ropy, uhlí a plynu," dodala.

IEA sbírá údaje o emisích CO2 40 let a za tu dobu se stalo jen třikrát, že roční emise stagnovaly nebo poklesly. Bylo to po recesi v USA na počátku 80. let, v roce 1992 po zhroucení Sovětského svazu a v roce 2009 během světové finanční a hospodářské krize.

Svět se nyní pokouší dospět k nové klimatické dohodě, která by vstoupila v platnost v roce 2020. Jejím cílem je omezit nárůst průměrné globální povrchové teploty na nanejvýš dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriálními hodnotami. Tím se má zabránit nebezpečné změně klimatu.

Nová klimatická dohoda má koncem příštího roku v Paříži nahradit Kjótský protokol z 90. let, který se například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země nevztahoval a USA jej nepodepsaly.

Autor: ČTK

13.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dílčí výsledky houbařských výprav Jiřího Laštůvky z uplynulého týdne.
1 4

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Školačka pochází údajně z městečka Pulsnitz u Drážďan
15

Mezi džihádistkami chycenými v Mosulu je i šestnáctiletá Němka od Drážďan

Zeman bude do krajů nadále jezdit, podle Ovčáčka to není kampaň

/ANKETA/ Prezident Miloš Zeman bude v návštěvách krajů od září pokračovat, nejsou součástí předvolební kampaně, míní prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zvážit cesty, případně zahrnout náklady na ně jako bezúplatné plnění do volebního limitu, by měl Zeman podle člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jana Outlého. Zeman bude v přímé volbě usilovat o znovuzvolení, limit nákladů pro každého kandidáta je 50 milionů korun.

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení