VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve Švédsku spadla stíhačka Jas-39 Gripen

STOCKHOLM - Nehoda stíhacího letounu Jas-39 Gripen švédské armády se ve čtvrtek odpoledne stala na severu Švédska. Pilot, který se z letadla katapultoval, vyvázl bez zranění.

19.4.2007
SDÍLEJ:

JAS-39 Gripen přistává v ČáslaviFoto: Ondřej Besperát

Příčiny havárie zatím podle švédské armády nejsou známy a bude je muset určit až podrobné vyšetřování. Stíhačky tohoto typu má od Švédska pronajaté i česká armáda.

Čtvrteční nehoda švédské vojenské stíhačky se odehrála těsně před plánovaným přistáním stroje na tamní vojenské základně. Personál řídící centrály uslyšel mohutnou ránu a poté zpozoroval ve vzduchu pilota s padákem.

Nehoda se udála u obce Älvsbyn asi 60 kilometrů západně od města Lulea. V testovací oblasti se právě odehrávalo vojenské cvičení Focus. Stíhací letoun stejného typu jako stíhačky českého vojenského letectva při pádu nikoho nezranil.

Česká armáda v souvislosti s nehodou zatím nepočítá s žádnými opatřeními. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek ČTK řekl, že není důvod, aby české vzdušné síly omezily používání gripenů, případně výcvik na těchto strojích.

Gripen se zřítil ve stejné oblasti, v níž česká armáda prožila problémy při ostrých střelbách loni v říjnu. Česká stíhačka stejného typu 11. října 2006 při manévrech v severním Švédsku omylem vystřelila nikoliv na vlečený cíl, ale na záložní cíl hned za vlečným letounem.

Ve vlečném letadle byly tři osoby, které jen náhodou unikly smrtelnému nebezpečí. Manévry pak byly ihned ukončeny. Podle následného vyšetřování nebyl viníkem pochybení český pilot.

Postižený stroj byl model typu C, který byl do švédské armády zaveden v roce 2002. Stejný model používá Švédsko pro export a týká se tedy i stíhaček, které si od země tří korunek nedávno pronajala česká armáda. Na rozdíl od předchozích modifikací je C-typ schopen například tankovat palivo za letu, což jej činí kompatibilním i se silami NATO.

Čtvrteční incident je v pořadí pátou nehodou stíhaček Jas-39 Gripen na domácím švédském území. První havárie se stala v únoru roku 1989 při přistávání gripenu na letišti jeho výrobce, firmy SAAB v Linköpingu. Příčinou selhání byl tehdy počítačový systém.

Další gripen dopadl v srpnu 1993 dokonce do centra Stockholmu, a to při letecké přehlídce sledované velkým počtem tamních obyvatel. I tady šlo o technický nesoulad mezi pokyny pilota a řídícím systémem. V září 1999 se jiný gripen zřítil do velkého jezera Vänern ve středním Švédsku zřejmě vinou toho, že se letoun dostal do vzduchového víru způsobeného jinou stíhačkou.

V červnu 2005 se pak čtvrtá havárie odehrála v kraji Blekinge na švédském jihovýchodě. Stejně jako v předchozím případě šlo o nešťastnou souhru okolností mezi atmosférickými vlivy a způsobem pilotáže. Při žádné z uvedených havárií však naštěstí nebyl nikdo usmrcen ani vážně zraněn.

19.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký prezident Donald Trump.
2 22

Konec Obamacare tvrdě dopadne na Trumpovy voliče

Vandal v Moravském krasu umisťuje znaky s moravskou orlicí.
11 4

Místo českého lva moravská orlice. Moravan ničí na cedulích malý státní znak

Třicetistupňová vedra vydrží až do čtvrtka, řeky jsou na hranicích sucha

Pondělí se opět neslo ve znamení veder. Horké teploty vydrží až do čtvrtka. V pátek bude podle některých meteorologických modelů maximálně dvaadvacet stupňů.

Zeman se dnes setká s rakouským protějškem Van der Bellenem

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen se dnes na Pražském hradě setká s českým protějškem Milošem Zemanem. Po přijetí s vojenskými poctami na nádvoří Pražského hradu bude následovat soukromé setkání.

Asad chystá další chemický atak, varují Spojené státy

/VIDEO/ Bílý dům včera večer vyjádřil obavy, že se v Sýrii připravuje chemický útok podobný tomu, který letos 4. dubna udeřil na Chán Šajchún. Neštěstí v tomto syrském městě si vzalo více než sto mrtvých z řad rebelů, odpůrců prezidenta Bašára Asada.

Prezident Brazílie má problém. Přijímal úplatky, prokurátor chce jeho hlavu

Brazilská generální prokuratura se zajímá o finanční machinace kolem prezidenta Michela Temera. Ten měl letos na jaře přijmout úplatky ve výši 150 tisíc amerických dolarů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies