Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Washington uvažuje o uzavření věznice v Guantánamu

WASHINGTON - Věznice na americké námořní základně Guantánamo, v němž jsou zadržováni lidé podezřelí z terorismu, působí Bushově administrativě nemalé mezinárodní i interní problémy.Americká vláda tak nyní pod tlakemuvažuje, že by věznici zrušila.

4.11.2007
SDÍLEJ:

Věznice na americké námořní základně Guantánamo.Foto: Reuters

Organizace Amnesty International o něm mluví jako o „americkém gulagu naší doby“, jeho existenci kritizuje i řada amerických politiků a právníků.

Americká vláda by se tohoto problému velice ráda zbavila, proto nyní začíná opět uvažovat o změně přístupu.

Více než pět let sice trvala na tom, že ve válce proti terorismu má pouze armáda právo rozhodovat, který zahraniční občan podezřelý z terorismu má být zadržován v Guantánamu a na jak dlouho. Nyní však začíná vážně uvažovat o změně svého přístupu.

List New York Times včera uvedl, že Bushova vláda by kvůli mezinárodní kritice a také z obavy, že by mohla prohrát spor u Nejvyššího soudu USA, ráda vězení v Guantánamu zrušila a jeho vězně přemístila do nějakého jiného zařízení, ale na půdě Spojených států.

V současné době je v Guantánamu vězněno 330 osob z původních 775.

Bushova administrativa uvažuje, že 200 z nich by dala převézt do USA, zbývajících 130 by bylo posláno do domovských nebo druhých zemí.

Proces redukování počtu vězňů bude však dlouhý a bude zřejmě trvat několik let.

Podle vlády je však zbývajících 200 vězňů příliš nebezpečných pro USA, aby mohli být repatriováni.

Nejméně 80 z nich bude souzeno pro válečné zločiny. Zbývajících 120 bude vězněno po blíže neurčenou dobu, protože údajně představují příliš velkou hrozbu pro bezpečnost USA.

Politický a mezinárodní tlak na uzavření věznice v Guantánamu se nyní z hlediska Bushovy administrativy velmi nevhodně kombinuje s možností, že Nejvyšší soud USA rozhodne, jaká práva musejí být dodržována v guantánamské vojenské věznici.

Zatím platilo, že osoby zadržované v Guantánamu nejsou považovány ani za normální vězně, ani za válečné zajatce, které by chránily Ženevské konvence.

Protože Guantánamo není na americké ale kubánské půdě, neplatí pro ně podle právníků Bushovy administrativy americké federální zákony.

Zadržovaní jsou označováni za „nepřátelské bojovníky“, s nimiž mohou americké úřady zacházet tak, jak se jim zlíbí.

V praxi to znamená, že nemají žádné obhájce, jsou drženi v naprosté izolaci od vnějšího světa a nemají možnost stěžovat si na to, jak se s nimi zachází, u soudu. Mnozí ze zadržených po propuštění vypověděli, že byli mučeni.

Americká vláda navíc celých pět let zuřivě bojovala u soudu a v Kongresu proti tomu, aby vězni v Guantánamu získali větší práva.

Nedávno však americký ministr Robert Gates dal svým podřízeným konkrétní pokyn, aby vypracovali návrh na uzavření guantánamské věznice.

První vězni přišli na Guantánamo v lednu roku 2001, a jednalo se převážně o osoby podezřelé ze spolupráce s afghánským Talibanem nebo organizací al-Kájda.

O několik týdnů později prezident George Bush podepsal memorandum, v němž stálo, že žádný zadržený člen Talibanu nebo al-Kájdy nebude považován za válečného zajatce, a tudíž se nebude moci dovolávat Ženevských konvencí.

4.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
U Hrabyně se 18. září sesunula část gabionové stěny u silnice I/11, fotografie z 25. zaří 2017.
7

Spadlá gabionová zeď na Opavsku? Na řešení nemá nikdo zájem, říká expertka

Herečka Květa Fialová
15

Pohřby neměla ráda. U mě stačí svíčka a šampaňské, říkávala Květa Fialová

AKTUALIZUJEME

Tragédie na Českolipsku. U Novin se zřítilo malé letadlo. Dva lidé zemřeli

V úterý ráno se nedaleko Novin pod Ralskem zřítilo malé obchodní letadlo. Podle záchranářů pád nepřežili dva lidé.

Před parlamentem na Zélandu se upálil český emigrant. Zřejmě na protest

Muž původem z bývalého Československa se minulý týden upálil před budovou parlamentu v novozélandské metropoli Wellingtonu. Motiv činu policii není znám, mohlo by se ale prý jednat o spory muže s bývalou manželkou, které se týkaly práva péče o děti. 

Přestaňte brát žáky, kteří na maturitu nemají, žádá ministerstvo střední školy

Ministerstvo školství neplánuje omezování počtu středních škol, chce ale snížit jejich kapacity, aby školy přestaly přijímat příliš velký počet žáků. Chtělo by tak docílit toho, aby na maturitních oborech byli pouze žáci se studijními předpoklady. Ředitelé škol by také měli více pracovat s neúspěšnými studenty. Dnes to ve Sněmovně řekl ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert.

Jak slíbila, tak udělala. Předsedkyně Petryová odchází kvůli neshodám z AfD

Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová se chystá vystoupit ze strany. Své rozhodnutí oznámila v úterý v Drážďanech. Krok potvrzuje pokračující vnitřní problémy strany, která se v nedělních volbách poprvé dostala do parlamentu s téměř stovkou svých zástupců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení