Karadžičovi vadí rychlost, soudci pomalost procesu
Haag - Je to hra o čas s dusnou atmosférou a nahněvaným soudcem: na jedné straně nespokojený bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžič, který si stěžuje, že mezinárodní soud v Haagu nad ním probíhá příliš rychle a on se nestihne nikdy řádně připravit.
Tomáš Procházka
Diskutovat (0) 30.10.2008 10:19
Na druhé straně žalobce, na kterého se v úterý už podruhé rozhněval soudce Iain Bonomy. Nejdříve nebyla po červencovém dopadení jednoho z nejhledanějších mužů světa připravena nová obžaloba, teď zase žalobci neposkytli podrobnosti k dokumentům, které má obdržet i muž, který po téměř patnáct let unikal spravedlnosti.
Nejsledovanější soudní proces na světě se tak od posledního slyšení v srpnu téměř nepohnul dál.
Karadžić je viněn z válečných zločinů a genocidy a ze zločinů proti lidskosti, jichž se měl dopustit během bosenské války v první polovině devadesátých let. Všechna obvinění odmítá a před soudem se podobně jako mnozí další nacionalističtí vůdci z válek v Jugoslávii hájí sám.
Při úterním přerušeném jednání si zničehonic postěžoval, že ještě nenashromáždil svůj tým právních poradců.
"Chybí mi tým obhájců"
„Chybí mi tým obhájců. S rychlostí, s jakou se postupuje, se obávám, že budu v ještě méně rovnocenné pozici. Chci, abyste si to uvědomil,“ obořil se Karadžić na soudce.
„Je to vaše vlastní volba, velmi dobře víte, že jste se chtěl sám zastupovat, a obávám se, že to přináší konkrétní problémy, o nichž jste byl opakovaně zpraven,“ kontroval skotský soudce Bonomy.
Své si vyslechli i žalobci. Připravili sice se zpožděním tvrdší, zjednodušenou obžalobu, o které tvrdili, že proces urychlí, některé dokumenty se ale ke Karadžičovi nedostaly. A obžalobu v rodné srbštině dostal teprve v pondělí. Přípravy na samotný proces se tak dál protahují.
Odloženo na leden 2009
„Za tři měsíce od dopadeni pana Karadžiče jsme se vlastně nehnuli z místa,” tvrdí Bonomy, který proces odložil až na 20. ledna 2009.
Nová obžaloba chce prokázat, že u Karadžiče „existoval úmysl částečně nebo úplně zničit bosenské muslimy a Chorvaty”. To dle žalobců neplatilo jen pro genocidu ve Srebrenici, kde Srbové v létě roku 1995 zabili osm tisíc bosenských mužů, ale i pro další místa v Bosně.
Místo jednoho obvinění z genocidy se v samotném procesu budou dokazovat dvě: za kampaň etnických čistek z roku 1992 a právě za masakr ve Srebrenici.
Podle pozorovatelů soudce nechce, aby se opakovalo „divadlo” s někdejším srbským vůdcem Slobodanem Miloševičem, který před svou smrtí v roce 2006 zvládl podobným způsobem natahovat soudní řízení po čtyři roky. Chtěl například po tribunálu, aby přeložil všechny jeho knihy do angličtiny, a odmítal přijímat dokumenty na CD.
Tentokrát je soudce Bonomy ostražitější a divadelní představení v soudní sini nechce připustit.
-4°C
-2°C
