VYBRAT REGION
Zavřít mapu

VIDEO: "Ohnivý had" vlasovec útočí již méně

Džuba - Za dvě desetiletí se počet obětí nebezpečného parazita, přežívajícího v tělech obětí,snížil z 3,5 milionu na 25 tisíc.

6.6.2008
SDÍLEJ:

Bílá nitka v noze Afričanky je ve skutečnosti až metr dlouhý parazit.Foto: REUTERS

Jedno z nejbolestivějších parazitických onemocnění, kterým v Africe ještě před 20 lety trpělo na 3,5 milionu lidí, se stává minulostí. Boj za vymýcení „ohnivého hada“, neboli vlasovce medinského, vyhlásilo americké Carterovo centrum.

Súdánský náčelník Joseph Lokoi přežil dvě občanské války, ale četné jizvy na jeho těle nejsou památkou na boje. Každá z nich označuje místo, odkud byl vytažen až metr dlouhý červ podobný špagetě.

„Ta bolest je hrozná,“ přiznává Lokoi, citovaný agenturou Reuters. Nesnesitelně pálící puchýře se na těle oběti objeví někdy i 14 měsíců po nakažení, kdy samička připravená klást vajíčka vypustila pod kůži dráždivý jed. Postižení domorodci si od bolesti ulevují tradičním způsobem – ochladí si ránu ve vodě.

Ve vyprahlé Africe lidé často sdílejí jen jeden vodní zdroj. Když samička ucítí, že je ve vodě, vypustí na milion vajíček. Ty se dostanou do těl tzv. vodních blech (buchanek obecných), které jsou tak drobné, že je domorodci vypijí. Cyklus je uzavřen.

Úspěšné tažení

Vymýtit vlasovce do roku 2009 si dala za cíl humanitární organizace založená americkým exprezidentem Jimmym Carterem. Daří se jí to. Roku 1986 bylo na světě na 3,5 milionu nakažených, v roce 2006 už jen 25 217, uvádí Carterovo středisko.

„Neexistuje proti tomu žádný zázračný lék, žádná vakcína. Pokud se nám podaří toho červa vyhladit, bude to díky tomu, že lidé změnili své chování,“ říká Steven Becknell ze súdánské pobočky organizace.

V tom je právě klíč k úspěchu. Středisko rozdává jednoduché vodní filtry pro celé rodiny i jednotlivce, které zabrání požití nakažených larev. Dobrovolníci také hubí larvy přímo ve vodě nebo pomáhají budovat kryté prosakové studně, do kterých se nákaza nedostane.

Zástup více než 22 500 dobrovolníků se stará o zhruba 22 tisíc vesnic v postižených oblastech. Pomáhají nejen s prevencí, ale starají se také o nemocné – především jim brání v dalším šíření nákazy.

Vylézající červ je pomalu namotáván na tyčku, která je podle mnohých předobrazem Eskulapovy hole lékařů.

„Někdy to trvá pár dní, jindy mnoho týdnů,“ popisuje náčelník Lokoi.

Pokud tažení proti vlasovci bude tak úspěšné jako doposud, stane se „ohnivý had“ nakonec jen obávaným zlem z afrických pohádek.

Africký parazit ohnivý had.

Autor: Kryštof Válka

6.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
29 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektor ČVUT se ohradil proti senátorům, kteří ho chtějí odvolat

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies