Haitské ruiny ožívají. Sklesle a pomalu

Pomalu, ale přece. V ruinách zničených haitských měst, které srovnalo se zemí zemětřesení, se začíná objevovat něco, co by se dalo přirovnat k normálnímu životu. Jde to ale pomalu a skepse nad budoucností tu trvá.

Od zemětřesení, které připravilo o život odhadem na 230 tisíc Haiťanů, uplynul půlrok.
Pach smrti z rozkládajících se těl, který zamořoval po několik týdnů ulice hlavního města Port-au-Prince, je pryč. Mrtvé ale zpod trosek domů vynášejí po jednom po dvou i nyní, těla jsou už vysušená jako mumie.

Život jde dál, musí

Po ulicích už nebloumají hloučky otřesených lidí, jako tomu bylo dřív. „Ženy se vrátily na svá obvyklá místa, aby prodávaly zeleninu, džíny, kuřata a nabíječky na mobily.

Nedaleko centra města se žlutě vydlaždičkovaná podlaha zbořeného kostela stala fotbalovým hřištěm pro místní kluky. V ruinách katolické katedrály se konají bohoslužby stále. Probíhají jen pod širým nebem,“ popisuje město britský deník Guardian.
Tisíce lidí stále žijí v provizorních přístřešcích poskládaných ze všeho možného.

Haiťané si mnohdy připadají, že zůstali na všechno sami. Američtí vojáci, kteří pomáhali bezprostředně po zemětřesení, jsou pryč.
Odjely i některé humanitární organizace nebo se věnují dlouhodobým projektům a všem, kteří by potřebovali pomoc hned, nemohou nikdy vyhovět najednou. Svět Haiti bezpochyby vytáhl z nejhoršího, ale země, která na tom byla špatně už před zemětřesením, si očividně sama pomůže jen těžko, jestli vůbec. „Pach smrti je pryč, ale Haiti umírá dál,“ píše Guardian z místa.

JAN HORKÝ a ČTK

Čtěte také: Ostrov Haiti postihlo v lednu ničivé zemětřesení