VYBERTE SI REGION

Stavte dům na kůlech či hausbót

ŠVÝCARSKO - Oteplování planety vyvolává prudké změny počasí, a tím i záplavy. V Evropě jsou čím dál častější. Evropané proto přemýšlejí, jaké domy stavět v nížinách, podél toků řek.

13.8.2007
SDÍLEJ:

NA VODĚ, ALE V SUCHU. Hausbót kotví na vesnickém nábřeží jedné z francouzských řek. Pokoj v tomto domě má své výhody. Zůstává suchý i při velké vodě. A ta je v Evropě čím dál častější. Mohou za to rostoucí teploty.Foto: profimedia.cz

V Nizozemsku, kde mnoho obyvatel žije na území ležícím pod úrovní hladiny moře, se čím dál častěji staví plovoucí domy, tedy hausbóty, a domy na kůlech.

A to i přesto, že Nizozemci budují třicet kilometrů dlouhou hráz za dvacet miliard korun, která má chránit značnou část země.

Podobné hráze ostatně vyrůstají i jinde. Například kolem Odry.

„Naše nová hráz již nepovolí,“ tvrdí Klaus Müller, který musel opustit svůj dům poblíž Odry během povodně před deseti lety.

Záplavy tehdy způsobilo protržení starých protipovodňových hrází. Nové budou silnější, vyšší i širší.

Dají však hráze obyvatelům povodí jistotu? Historie ukazuje, že na to nelze spoléhat.

„Bylo by chybné popírat dopad změn podnebí na výskyt povodní, protože kdybychom čekali na další důkazy, mohlo by být příliš pozdě,“ říká Wolfgang Grabs ze Světové meteorologické organizace. „Přemýšlejme o tom, kde stavět naše domy,“ vyzývá.

Mají se tedy Evropané stěhovat z nížin? Kam by pak odešli Nizozemci?

„Většina civilizací vyrostla podél řek a lidé zde budou žít vždycky,“ připomíná klimatolog Colin Thorne z Nottinghamské univerzity. „Musíme proto řešit hlavně to, jak stavět domy a jak je chránit před povodněmi.“

13.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies