VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Václav Havel bude mít náměstí v Haifě, na univerzitě v Tel Avivu lavičku

Jeruzalém – Izraelské přístavní město Haifa bude od konce června zdobit Náměstí Václava Havla. V září by se zase mohla objevit lavička s jeho jménem na univerzitě v Tel Avivu. Po bývalém prezidentovi Československa i Česka by do konce roku mohla být také pojmenována ulice v Jeruzalémě. Oznámil to český velvyslanec v Izraeli Ivo Schwarz.

7.6.2015
SDÍLEJ:

Václav Havel při návštěvě Jeruzaléma v roce 1997.Foto: čtk

Česko a Izrael si letos připomínají 25 let od znovunavázání vzájemných vztahů a také od první návštěvy Havla v této blízkovýchodní zemi. „Součástí všech těch připomínkových akcí je mimo jiné také iniciativa pojmenovat náměstí či ulici jménem Václava Havla ve velkých městech Izraele," uvedl Schwarz, podle něhož jde především o Haifu, Jeruzalém a Tel Aviv.

„Nejdále jsme s tím projektem v Haifě. Jsme těsně před dokončením projektu, kdy 29. června by mělo být náměstí v Haifě pojmenováno jménem Václava Havla," podotkl. Slavnostního aktu se na konci měsíce mají zúčastnit čeští krajané a možná i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Náměstí, které ponese Havlovo jméno, je podle Schwarze asi osmkrát menší než pražské Václavské náměstí. Leží v nové haifské čtvrti Šimona Perese. „Je to oblast, která je dnes nejdynamičtěji se rozvíjející části Haify," míní.

Dojde i na Jeruzalém

Český velvyslanec věří, že na podzim by mohla přibýt ještě ulice či náměstí v Jeruzalémě pojmenované po českém spisovateli, disidentovi a politikovi.

Vedle částí měst by v Izraeli měla také brzy stát jedna z „Havlových laviček". „Začínáme tady zase naopak na telavivské univerzitě, kde by se na kampusu telavivské univerzity měla instalovat lavička Václava Havla," uvedl Schwarz. Mohlo by se tak stát v září.

Ulici po Václavu Havlovi v zahraničí pojmenoval už například polský Gdaňsk. Jeho lavička stojí ve čtyřech tuzemských městech a chystá se v několika dalších. V zahraničí je na ni možné usednout třeba v Dublinu, Washingtonu, Barceloně nebo v Oxfordu.

Československo přerušilo diplomatické vztahy s Izraelem v roce 1967 na nátlak Moskvy po takzvané šestidenní válce mezi Izraelem a arabskými státy, které byly spojencem Sovětského svazu. Po jejich obnovení v roce 1990 se Československo a později Česká republika staly jedním z nejbližších spojenců židovského státu ve světě.

Autor: ČTK

7.6.2015
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies