VYBERTE SI REGION

Tragédie Hindenburgu byla tečkou za slavnou érou vzducholodí

BERLÍN - Uvnitř se ozvala tupá rána a pozorní diváci zahlédli v zadní části malý záblesk. V následujícím momentě už plameny v Lakehurstu v New Jersey ožehly podvečerní oblohu.

3.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Alena Burešová

Kostra obří vzducholodě Hindenburg, pýchy německého letectví, se s ohlušujícím rachotem hroutila k zemi. Z hořcích trosek se plazili, vybíhali, vyskakovali lidé. Za půl minuty bylo po všem. Tragický zánik Hindenbrgu před 70 lety, 6. května 1937, náhle ukončil slavnou éru vzducholodí.

První balóny, naplněné lehkým plynem, začaly brázdit oblohu již koncem 18. století. Koncem století následujícího vymyslel Ferdinand von Zeppelin, jehož jméno se stalo pro vzducholodě synonymem, vyztužení balónů odlehčenou kovovou kostrou. Tím umožnil, aby se velikost plavidla a nosného plynu výrazně zvětšila. Lodě tohoto typu postupně zvládly přepravit výrazně větší náklady a zejména - dostatečné množství paliva nutné pro plavby na dlouhé vzdálenosti. Zeppelin jako důstojník ve výslužbě myslel především na vojenské využití svých strojů - první světová válka však ukázala, že jako bitevní stroje jsou gondoly téměř bezcenné.

Budoucnost korábů lehčích než vzduch začali proto mnozí jejich konstruktéři vidět v komerční dálkové přepravě pasažérů. Křehké stroje, které byly často vybaveny vražednou kombinací hořlavého plynu a spalovacího motoru, provázela ovšem od počátku řada tragických nehod. Po haváriích francouzských, britských i amerických plavidel pokračovali ve vývoji vzducholodí už jen Němci. Přesto, že své lodě plnili potenciálně výbušným vodíkem, neštěstí se jim dlouho vyhýbala.

V roce 1936 přišel vrchol německého konstruktérství - vzducholoď LZ 129 Hindenburg, pojmenovaná na památku zesnulého maršála a prezidenta.

Nejmohutnější létající stroj historie byl s 245 metry délky jen o málo kratší než slavný Titanik, výškou se mohl rovnat třináctipatrovému domu. Jeho útroby připomínaly obrovskou kovovou stavebnici, impregnovaný látkový povrch, potažený hliníkovým prachem, na slunci efektně zářil.

Loď, která díky své mohutnosti působila nesmírně bezpečným dojmem, poskytovala nevídanou úroveň cestování. Na původně 25, později 35 kajutách pro maximálně 72 cestujících nebylo nic zvláštního, osobitý šarm lodi dodávaly zejména rozlehlé společenské prostory - promenáda s křesílky a okny, ze kterých mohli cestující z výšky asi 200 metrů nad zemí při běžné rychlosti 130 kilometrů za hodinu obdivovat ubíhající krajinu, klubovna s malým koncertním křídlem, kuřárna, palubní bar, čítárna a písárna.

V jídelně se podávaly vybrané pokrmy a vína, samozřejmostí byly bělostné ubrusy a čerstvé květiny, stříbro a prvotřídní porcelán. Za přelet Atlantiku se prý na palubě spotřebovalo na 200 kg čerstvého masa a drůbeže, 800 vajec a 100 kg másla. Cestující si mohli na lodi nechat dokonce i vyčistit boty a použít sprchu - první na palubě vzducholodi.

Skvrnou na Hindenburgově kráse byl fakt, že na jeho stavbu poskytli finance němečtí nacisté a loď byla často vnímána jako symbol úspěchů Hitlerova režimu. Pro Hugo Eckenera, legendárního konstruktéra lodi, bylo spojení s nacisty smlouvou s ďáblem. Bez nich by nedokázal svoje životní dílo dokončit, s nimi musel bezmocně přihlížet, jak se svastikami vyzdobený Hindenburg stává nástrojem agresivní propagandy. Z gondoly vyhrávala hudba a pršely letáky na podporu politiky NSDAP, lesk dodávala v roce 1936 i zahajovacímu ceremoniálu berlínské olympiády.

První sezona Hindenburgu roku 1936 byla nesmírně úspěšná. Loď absolvovala bez problémů sedm zpátečních letů do Brazílie a cekem deset na vůbec první pravidelné vzdušné lince spojující Evropu a USA. Bez závažné nehody překonala 300.000 km a přepravila na 1600 pasažérů. Na sezónu 1937 bylo naplánováno 18 letů přes Atlantik.

Hned první z nich však skončil tragicky. Příčina neštěstí je dodnes nejasná - loď vzplála zcela nenadále při běžném přistávacím manévru. S oficiálním vysvětlením, že se jí osudným stal únik plynu zažehnutý výbojem statické elektřiny, se mnozí nespokojili a záhy se vyrojila řada spikleneckých teorií. Důkazy ale chybí. Jisté je jen to, že v troskách lodi nalezlo smrt celkem 36 lidí - 13 cestujících, 22 členů posádky a jeden příslušník pozemního personálu. Celkem 62 lidem se podařilo z hořícího vraku uniknout.

Katastrofa Hindenburgu byla první, kterou detailně zachytili reportéři a její snímky záhy obletěly svět. Pro německé vzducholodě byla symbolickou tečkou za jejich slávou, kterou zpečetila druhá světová válka. Poslední z nich, včetně LZ 130, sesterské lodi Hindenburgu, byly v roce 1940 rozebrány a materiál z nich použit na výrobu letadel.

3.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies