VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik: Deportovaní Židé z Košic byli až na výjimky ihned zabiti

Praha – Osudem deportovaných Židů z Košic byla ve většině případů okamžitá smrt, řekl regionálnímu Deníku historik Pavel Zeman z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

13.8.2013 9
SDÍLEJ:

Deportace Źidů ze SlovenskaFoto: ČTK

Jsou důkazy o Csatáryho vině jasné, nebo existují pochybnosti?
Podle všech zpráv, článků a podkladů, které jsem měl k dispozici, není žádná pochybnost, že jde o muže, který velel maďarské policii v Košicích, měl na starost ghetto a velel deportaci židovských obyvatel v roce 1944. Podílel se i na dalších zločinech páchaných maďarskými okupačními silami. O jeho identitě není žádných pochyb, je dochována řada dokumentů, které dokládají jeho angažmá v řadách maďarské policie a na pronásledování Židů v Košicích.

Kdo byli lidé, kterých přes 15 tisíc v roce 1944 odjelo v transportech do vyhlazovacích táborů?
Byli to košičtí Židé a ti, kteří bydleli v přilehlých oblastech, takže to byli bývalí českoslovenští občané. Byli mezi nimi ale i bývalí maďarští občané, protože docházelo k přesunům obyvatel.

Jaký je potkal osud?
Převážná většina deportovaných zahynula, až na výjimky byli okamžitě zavražděni – zplynováni.

Historik Pavel ZemanSnaží se Česko v současnosti potrestat nějaké další válečné zločince, kteří působili za války na našem území?
Nevím o tom, že by české úřady v současnosti takový případ řešily. Do roku 1989 existovala Československá komise pro stíhání nacistických zločinců. Ta samozřejmě fungovala v prostředí komunistického Československa, takže činnost komise podléhala dobovým politickým tlakům. Přesto se řada případů řešila. Bohužel po roce 1989 byla komise zrušena a její dokumenty jsou dnes uloženy v archivech. Úkoly komise ÚSTR nepřevzal, i když by mohl některé zločiny z druhé světové války vyšetřovat a myslím, že i vyšetřoval.

Pokud byste měl spekulovat, tak myslíte, že se v materiálech zmiňované komise mohou nacházet informace o neodhalených zločincích?
Možné to samozřejmě je. Ale já bych na to odpověděl jinak. Například řada našich bývalých německých krajanů, bývalých československých státních občanů, kteří se od roku 1938 stali občany Říše, později sloužila ve vojenských či bezpečnostních jednotkách Třetí říše a někteří sloužili i jako dozorci nebo lékaři v některých koncentračních táborech. Určitě bychom je nespočítali na prstech jedné ruky, ale jedná se minimálně o několik desítek osob, ne-li více. A myslím, že toto je jedna ze zapomenutých stránek jejich angažmá za druhé světové války při pronásledování židovského obyvatelstva či politických a jiných odpůrců Třetí říše. Není jasné, kdo z nich dnes může žít. Muselo by se postupovat podle dobových materiálů a ve spolupráci s německými úřady, ale pochybuji, že by se dnes tohoto úkolu chtěl někdo zmocnit. Měl by jen symbolický význam, že i v Česku si uvědomujeme důležitost stíhání nacistických zločinů i dnes, protože to jsou zločiny proti lidskosti, které je potřeba připomínat, aby se neopakovaly.

V Německu nyní probíhá akce na dopadení posledních nacistických zločinců. Myslíte, že stihnou nad alespoň některými z nich vynést soudy rozsudky, nebo to budou komplikované procesy na mnoho let?
Při kvalifikaci trestných činů spáchaných za druhé světové války dnes německé úřady postupují tak, že stačí členství v jedné ze zakázaných organizací Třetí říše (například NSDAP nebo SS), a pak stačí doložit jen přítomnost na místech, kde se zločiny odehrávaly. Například stačí doložit, že dotyčný byl příslušníkem táborového personálu v Osvětimi a už na základě těchto zjištění je možné dotyčného soudit a asi i odsoudit. Tím, že se nemusejí dokazovat konkrétní vraždy, se samozřejmě trochu usnadňuje soudní řízení, ale přesto není jednoduché ty dokumenty shromáždit. S přihlédnutím k vysokému věku konkrétních osob se spíše domnívám, že soudy pokud by k některým mělo dojít, spíš neproběhnou, ale přesto to má symbolický význam.

Autor: Jan Horký

13.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola
6

Zimola věří, že své jméno očistí

Bezpilotní letoun - dron. Ilustrační foto.
5 12

Policie chce na pomoc nové drony. Nejenom k ochraně prezidenta

Smutná zpráva z filmového světa. Zemřel Jonathan Demme, režisér Mlčení jehňátek

Jonathan Demme, režisér oscarového Mlčení jehňátek, dnes zemřel v New Yorku. Bylo mu 73 let. Příčinou úmrtí byly komplikace s rakovinou jícnu.

Čtyři velké letní uzavírky potrápí Brňany. Největší omezení se čeká v Křenové

Na objížďky a uzavírky se musí i letos v létě připravit Brňané. Dopravní podnik připravil čtyři velké uzavírky, pátou plánuje na podzim. Proinvestuje 150 milionů korun.

Překvapení se nekoná, Rada zvolila šéfem ČT opět Petra Dvořáka

Českou televizi povede od začátku října po dobu dalších šesti let opět její stávající ředitel Petr Dvořák. V druhém kole volby generálního ředitele veřejnoprávní televize získal od Rady České televize maximum patnácti možných hlasů.

AKTUALIZUJEME

Charlie Hebdo: Policie zadržela 10 podezřelých

/VIDEO/ Velké zatýkání po Francii a Belgii. V souvislosti s útokem na redakci časopisu Charie Hebdo z ledna 2015 bylo do dneška zadrženo deset podezřelých.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies