VYBERTE SI REGION

Šéf automobilky Hyundai dostal pouze podmíněný trest

SOUL - Odvolací soud dnes rozhodl, že trest odnětí svobody pro šéfa jihokorejské automobilky Hyundai Motor Čonga Mong-kua (69) bude pouze podmíněný. Zmírnil tak únorový rozsudek, podle kterého měl jít Čong na tři roky do vězení za zpronevěru podnikových financí a jejich využití ke korupci. Informovala o tom agentura Reuters.

6.9.2007
SDÍLEJ:

Šéf automobilky Hyundai Čong Mong-kuFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Obhájci v rámci odvolání žádali soud o shovívavost vzhledem k Čongovu přínosu pro jihokorejskou ekonomiku. Prokurátoři naopak požadovali, aby byl trest zvýšen na šest let vězení. Tvrdili, že Čongova trestná činnost nepoškodila pouze automobilku Hyundai, ale také pověst celé Jižní Koreje v zahraničí.

Čong byl dosud díky kauci na svobodě a nadále zastával svoji funkci ve firmě, která je šestým největším výrobcem aut na světě. Investoři se obávali, že Čongova delší nepřítomnost ve vedení firmy by mohla zbrzdit plány na expanzi doma i v zahraničí.

Hyundai letos v Nošovicích na Frýdecko-Místecku zahájil výstavbu nové továrny, která by měla pro evropský trh produkovat až 300.000 aut ročně a postupně zaměstnat až 3500 lidí. Do závodu pod Beskydami firma investuje 1,1 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Hyundai již má továrny ve Spojených státech, Číně, Indii a Turecku.

 

Historii koncernu Hyundai lemují úspěchy i skandály

Korejská automobilka Hyundai Motor je společně s automobilkou Kia sedmým největším výrobcem automobilů na světě a spolu s loďařským gigantem Hyundai je také nejziskovější dceřinou společností největšího jihokorejského konglomerátu Hyundai Group. Historii společnosti ale nelemují pouze úspěchy. V minulosti totiž bylo vyšetřováno či obviněno několik členů rodinného klanu, který koncern ovládá. Dalším v řadě se stal současný šéf automobilky Hyundai Motor Čong Mong-ku, který byl dnes odvolacím soudem odsouzen za zpronevěru podnikových financí k tříletému podmíněnému trestu.

Podle obžaloby si devětašedesátiletý Čong z firemních účtů protiprávně převedl více než 100 milionů dolarů (přes 2,1 miliardy Kč) a asi dvě třetiny této částky použil pro soukromé účely. Zbytek takto získaných peněz zřejmě použil na úplatky lobbistům ve snaze získat výhody pro podnik i pro sebe. Čong byl rovněž obviněn z toho, že způsobil finanční újmu některým firmám koncernu Hyundai. A to tím, že uzavíral diskutabilní smlouvy, s jejichž pomocí podle obžaloby zajišťoval ochranu finančních zájmů svých i svého syna Čong Ui-suna, který řídí automobilku Kia a jenž byl také vyšetřován. Do aféry byl rovněž zapojen i bývalý vysoký úředník ministerstva financí.

Zájem vyšetřovatelů se na automobilku upnul počátkem loňského roku. Vyšetřování největší korejské automobilky bylo nejprve součástí širšího vyšetřování finančního lobbisty Kim Če-roka. Ten byl zadržen v březnu 2006 a byl obviněn z úplatkářství. Poté se vyšetřování ale rozdělilo a Čong Mong-ku začal být vyšetřován samostatně. Loni v dubnu byl zatčen, v květnu byl obžalován a hlavní líčení začalo počátkem června. Poté Čong přiznal "do určité míry" svou vinu a na konci června byl propuštěn na kauci. Po krátké hospitalizaci se vrátil do práce.

Letos v únoru byl odsouzen ke třem letům vězení za zpronevěru podnikových financí, avšak proti rozhodnutí soudu se odvolal a odvolací soud začal v březnu. Čong však stále zůstával na svobodě a proto se mohl 25. dubna zúčastnit slavnostního zahájení výstavby první evropské továrny společnosti Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.

Vyšetřování se obecně zabývalo i přeléváním financí mezi jednotlivými podniky velkých průmyslových konglomerátů, kterých je v Koreji několik. Těmto skupinám, které tvoří páteř korejské ekonomiky, se říká čeboly a řídí je většinou vlivné rodiny. Klany se však snaží předávat vedení firem pouze rodinným příslušníkům, často bez ohledu na jejich profesní i morální způsobilost, což podle analytiků způsobuje největší problémy.

Kořeny konglomerátu Hyundai Group sahají do počátku druhé světové války, kdy si Čong Džu-jong (zemřel v roce 2001) otevřel autoopravnu Hyundai (korejsky Hjonde: modernost, současnost). Z té vybudoval konglomerát stavící lodě, budující infrastrukturu a chrlící automobily. Automobilka byla založena v roce 1967, kdy začala vyrábět v licenci s americkým Fordem.

Zakladatel firmy Hyundai měl několik synů a jedním z nich je Čong Mong-ku, který se narodil 19. března 1938 v Soulu. Svého otce v čele koncernu vystřídal v roce 1996, do čela automobilky nastoupil po reorganizaci konglomerátu o tři roky později. Mocná rodina vždy přitahovala pozornost, ale v některých případech i takovou, jakou by si nepřála. Zakladatel koncernu Čong Džu-jong, který v roce 1992 neúspěšně kandidoval na prezidenta, byl o rok později obviněn ze zpronevěry firemních prostředků a z obří aféry nakonec odešel s podmínkou.

Další syn zakladatele Hyundai Čong Mong-hun spáchal v srpnu 2003 sebevraždu, protože byl zapleten do případu, kdy kancelář prezidentského tajemníka Pak Če-wona podplatila penězi firmy Hyundai režim KLDR, aby přistoupil na historický summit mezi Severní a Jižní Koreou v roce 2000.

Aféry se však nevyhnuly i dalším velkým korejským konglomerátům. V srpnu 1996 zemí otřásl skandál dvou bývalých prezidentů, kteří byli odsouzeni k doživotí a k 17 letům vězení za vzpouru, velezradu a korupci za to, že v letech 1980-1993 přijali od podnikatelů úplatky ve výši přes 600 milionů dolarů za příslib protekce u prezidentského úřadu. Soud tak zároveň odsoudil na několik let řadu podnikatelů včetně šéfů společností Samsung a Daewoo. Letos v květnu by odsouzen zakladatel a bývalý předseda představenstva zkrachovalého konglomerátu Daewoo Group Kim U-čung na deset let vězení za řadu trestných činů včetně účetních podvodů a zpronevěry.

 

6.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies