VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Internetové kavárny útočištěm mladých bezdomovců

JAPONSKO - Je skoro půlnoc a Rjo se s čajem a krabičkou cigaret usazuje na skládací židli v internetové kavárně. Druhý den ho čeká práce na stavbě. Jeho domovem je momentálně stěsnaná kabina s televizí a počítačem, píše agentura AP.

4.6.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Bělka Petr

Rjo, který nechce prozradit svoje celé jméno, patří k nové sociální skupině, která se podle odborníků rodí v Japonsku: chudí mladí lidé, kteří přežívají díky nonstop internetovým kavárnám. A počet takových, jako je Rjo, narůstá. Třicetiletý Rjo v internetové kavárně Ičigo hledá útočiště pět dnů v týdnu, víkendy tráví u kamaráda.

Zvyšující se počet "internetových uprchlíků", jak se těmto lidem v Japonsku říká, dělá vrásky na čele úředníkům z ministerstva zdravotnictví. Proto se chystají zaměřit na 1300 internetových kaváren po celé zemi.

V loňském roce se v jedné internetové kavárně ležící jen kousek na západ od Tokia nakazilo 13 osob tuberkulózou, říká Tomohiro Učino ze sociálního odboru ministerstva zdravotnictví. "Problémem je, že nemáme přesný pojem o tom, kolik bezdomovců přebývá v internetových kavárnách, jak se do nich dostávají nebo jak může vláda zasáhnout," vysvětluje úředník.

Za rozšiřováním vrstvy "internetových uprchlíků" je narůstající počet mladých Japonců, kteří pracují jen na krátkodobých brigádách.

Odhaduje se, že mladých lidí s krátkodobými pracovními poměry mohou být více než dva miliony. Jsou vedlejším produktem hospodářské krize, která Japonsko zasáhla před deseti lety, i změny mentality oproti předchozí generaci, jež měla k práci zcela jiný vztah.

Rjo tvrdí, že za to, že nemá střechu nad hlavou, může jeho finančně náročná vášeň pro reggae. Když mu bylo okolo dvaceti, pořádal se svými kamarády reggae večírky a dokonce jezdil do Los Angeles, aby se učil od tamních muzikantů. Ale pak se jeho úspory rozplynuly.

Ve městech, kde se za nájem malinkaté garsonky jen zřídka měsíčně platí méně než 100.000 jenů (asi 17.370 korun), jsou internetové kavárny pro lidi jako Rjo lákadlem.

V kavárně Ičigo zákazníci platí 100 jenů (přes 17 korun) za hodinu v kabince, v níž je skládací židle, počítač a televize. Některé kavárny nabízejí nealkoholické nápoje zdarma, v některých z nich jsou dokonce sprchy. Ale vzduch je tam prosycený cigaretovým kouřem a klid ruší hučení počítačů, puštěné televize a vrčení ventilátorů.

Nocležníci z internetových kaváren jsou soudobou verzí nádeníků z Ósaky a dalších velkých japonských měst, kteří v 60. letech byli hnací silou závratného ekonomického růstu Japonska. Tito levní dělníci bydleli v nuzných ubytovnách a každé ráno se vydávali na nedaleká staveniště.

Někteří z obyvatel internetových kaváren také hledají krátkodobá zaměstnání. Nicméně na rozdíl od svých předchůdců starších o několik desítek let jim k tomu pomáhá moderní technika, jako jsou mobilní telefony, říká Makoto Juasa, který v Tokiu vede centrum pro bezdomovce. V těchto zaměstnáních nemusejí podle něho udávat stálou adresu. Nicméně pracují za minimální mzdu bez zaškolení, sociálního a zdravotního pojištění.

"Některé pracovní agentury volají nebo posílají e-mail den předem a říkají vám, že se druhý den máte dostavit do práce," říká Juasa. V mnoha případech jde o podřadné úklidové práce či takovou práci v továrně, která člověku nic nedá.

Podle vládní studie zveřejněné v letošním roce je v Japonsku na 18.500 lidí bez domova. Většině z nich je okolo 40 let nebo více. Počet se sice oproti poslednímu výzkumu provedenému před čtyřmi lety o 27 procent snížil, nicméně "internetoví uprchlíci" naznačují, že v zemi bezdomovectví existuje i ve skryté formě. To se týká především mladších lidí, upozorňuje Juasa.

Mladí bezdomovci se také shromažďují v saunách s celonočních provozem i v laciných ubytovnách stejně jako ti starší. Podle informací místních médií byli přistiženi ale i v nonstop restauracích McDonald´s. Vysloužili si proto přezdívku "McUprchlíci".

"Nemyslíme si, že by to v současné době byl velký problém," říká mluvčí McDonald´s. Zaměstnanci podle něho v noci restaurace kontrolují a zavírají málo využívané prostory. A lidi, kteří vypadají, že do restaurace chodí jen proto, aby se v ní vyspali, někdy prosí, aby odešli, dodává.

4.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ekonom Pavel Kohout
1

Komentář Pavla Kohouta: Jak je tomu s eurem

Donald Trump, Emmanuel Macron a Theresa Mayová na sicilském summitu G7.
AKTUALIZOVÁNO
13

Víme, jak bolí Bataclan i Manchester, shodli se Mayová s Macronem

Příběhy falešných obětí z Manchesteru. Naletěl i slavný deník Daily Mail

Každá událost přináší nejen opravdové hrdiny a oběti. Už od nepaměti se rodí nepraví hrdinové, vítězové a poražení. Titanic měl své nepravé přeživší i nepřeživší. Sociální sítě umožňují lhářům ucházet se o pozornost. Také výbuch sebevražedného atentátníka v Manchesteru už zrodil na internetu neexistující oběti.

Zkasírovat hosta před každou cigaretou? I to může „přinést" protikuřácký zákon

Jste číšníkem v restauraci a host, který vypil třeba tři piva a jednu štamprli, se zvedne s tím, že si jde ven zapálit. Budete mu důvěřovat, nebo ho zkasírujete hned? I s takovými situacemi si budou muset v restauracích poradit poté, co začne 31. května platit protikuřácký zákon.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Na Sicílii jednají státy G7. Venku je léto, v jednacím sále bude chladno

Všechno je jednou „poprvé". Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je toho tento týden „napoprvé" dost. První zahraniční cesta, první setkání s papežem, první jednání v NATO. Také setkání osmi světových ekonomických velmocí pod hlavičkou G7 je pro amerického politika první. Tentokrát se na něj vydal do Taorminy na Sicílii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies