VYBERTE SI REGION

Irácké přehradě u Mosulu hrozí protržení. Dva miliony lidí jsou v ohrožení

Bagdád – Přehrada u Mosulu na řece Tigris je největší v Iráku a byla vždy symbolem iráckých ambicí vybřednout z chudoby a stát se moderní zemí. Její vybudování přišlo na 1,5 miliardy dolarů (32 miliard korun) a když se ji o víkendu irácké armádě za pomoci USA podařilo osvobodit, psalo se, že je v dobrých rukou. Pominulo možná nebezpečí, že radikálové z Islámského státu (IS) stavidla zvednou a zaplaví města ležící na toku řeky, avšak původní hrozba spojená s problematickou stavbou trvá, napsala agentura Reuters.

20.8.2014 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Hráz dlouhou 3,6 kilometrů vystavěla v 80. letech italsko-německá společnost a přehrada je životně důležitým zdrojem vody i elektřiny pro téměř dvoumilionový Mosul. Kdo ji ovládá, drží v rukou klíče k Mosulu. Pokud by byla hráz porušena, Mosul by se ocitl pod 30 metry vody a ještě v Bagdádu by hladina řeky dosáhla pět metrů. Katastrofa by byla srovnatelná se záplavou, která vznikla při rozbití hrází Žluté řeky za japonsko-čínské války roku 1938 ve snaze zadržet postupující Japonce. O život tehdy přišlo 900.000 lidí.

Zástupce německé firmy Hochtief, která se na stavbě podílela, sdělil Reuters, že ve firmě se o této přehradě hovořilo vždy jako o jejím vůbec nejhorším projektu. Hráz je vybudovaná na mimořádně nestabilním podloží ze sádrovce. „Z geologického hlediska nejde o kámen, je to sediment měkký jako máslo. Fyzikálně je to spíš vazká tekutina, celé se to podobá švýcarskému sýru," sdělil německý zdroj, který nechtěl být jmenován. Aby se hráz nerozpadla, je nezbytné zpevňovat základy a zaplňovat praskliny denně betonovými injektážemi.

Nutná každodenní injektáž

Richard Coffman z univerzity v Arkansasu se přehradou podrobně zabýval a řekl, že injektáže je třeba provádět po šest dní v týdnu. „Jestliže se to na pár týdnů přeruší, začnou se základy rozpadat, což může přehradu podemlít a z nádrže začne unikat voda," sdělil. Do Mosulu vzdáleného něco přes 40 kilometrů by mohla dorazit za tři a půl hodiny.

Podle iráckého inženýra Salára Ismáíla se základny nezpevňovaly už tři dny. „Je třeba to dělat denně, aby se udržela stabilita," řekl. Sám z obav o život z přehrady odešel. Vojáci sice personálu nařídili, aby injektáže obnovil, ale inženýři to odmítli, dokud se bezpečnostní situace nezlepší. Geolog Váil Matti řekl, že jestliže nebude údržba rychle obnovena, je prolomení přehrady nevyhnutelné.

Na stavbě pracovalo mnoho cizinců a v okolí přehrady pro ně vzniklo luxusní ubytování s bazény a fotbalovými hřišti. „Když jsme měli volno, bylo tam co dělat. Hráli jsme fotbal proti týmu mosulské univerzity. Nic nám nechybělo, vše nám dováželi z Evropy," řekl skotský inženýr, který na stavbě pracoval v letech 1983 až 1988. Ital Giuseppe Catani, který byl finančním ředitelem jedné italské firmy, řekl, že ubytovací areál byl prostorný a jeho části si lidé pojmenovali Malá Paříž nebo Malá Itálie. Iráčané byli hrdí a to, že budou mít jednu z největších přehrad světa," řekl.

To vše je minulost. Mluvčí kurdských milicí Halgurd Hikmat řekl, že lidé z IS umístili miny i do nitra hráze. Kurdové jsou prý rozhodnutí stavbu ochránit, což je ale vzhledem k její odlehlosti a také rozměrům velmi těžké. Odborníci, kteří se podíleli na ostraze přehrady za americké invaze před deseti lety, se domnívají, že IS přehradu dobyl tak rychle právě proto, že nebyla dobře chráněná. K zabezpečení je zapotřebí trvalá přítomnost vojáků a také letecký dohled. Jakmile IS zjistí, že se situace zklidnila, zaútočí na přehradu znovu a může ji získat zas.

Autor: ČTK

20.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies