VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Iráčtí Kurdové se vracejí zklamáni z Německa domů

Irbíl - Do iráckého Irbílu se minulý týden vrátila z Německa skupina 50 Kurdů. Podstoupili sice obtížnou cestu Evropou, aby se dostali do Německa, avšak nenašli tam vysněný konec svých strastí. Jedním z nich je Muhammad Azíz Kádir. Osm hodin šel pěšky Tureckem a pak podstoupil dvacetihodinovou cestu kamionem napříč jižní Evropou. Teď je zpět v Iráku, protože došel k závěru, že je lepší čelit nebezpečí a těžkostem tam, než zažívat potíže v tranzitním táboře v nevstřícné Evropě.

26.10.2015 34
SDÍLEJ:

Do iráckého Irbílu se minulý týden vrátila z Německa skupina 50 Kurdů. Podstoupili sice obtížnou cestu Evropou, aby se dostali do Německa, avšak nenašli tam vysněný konec svých strastí.Foto: ČTK/Zavoral Libor

„Když jsem vstoupil do tábora, šokoval mě rozdíl mezi realitou a tím Berlínem, jaký jsem očekával. Byl jsem občanem druhé kategorie, neměl jsem pocit, že jsem přijat. Když jsem procházel městem, bylo zřejmé, že jsem chlapík z tábora, uprchlík," říká čtyřiadvacetiletý Kádir, jehož cituje britský list The Telegraph.

Podle agentur pro uprchlíky se domů vrací stále větší počet Kurdů. Od loňska z iráckých kurdských oblastí odešlo podle ministerstva pro migraci asi 25.000 lidí. Jen minulý týden se ale do Irbílu letecky vrátilo 50 lidí, kteří původně požádali o azyl.

Pobyt v táboře

Kádir strávil v tranzitním táboře na okraji Berlína dva a půl měsíce. Chtěl si otevřít restauraci, kde by prodával pizzu a vydělal dost peněz, aby mohl pomoci příbuzným v Irbílu, oženit se a vychovávat děti v některé evropské zemi. Prchal před finanční krizi panující na severu Iráku, před tamním politickým zmatkem a také před Islámským státem, který se dostal do sedmdesátikilo­metrové vzdálenosti od Irbílu.

Nasedl tedy do autobusu směřujícího do Istanbulu a pak osm hodin pokračoval pěšky k řecké hranici. Zbytek cesty projel v chladírenském voze pašeráků. „Seděli jsme se skrčenýma nohama, sotva se dalo dýchat. Nebylo to cestování pro lidi, cítili jsem se jako dobytek. Lidé používali lahve jako toalety, byl tam hrozný zápach," vypráví.

Jenomže s příjezdem dalších a dalších lidí se i podmínky v táboře začaly zhoršovat. Jídlo se podávalo jenom dvakrát denně a vedení tábora vyhlásilo zákaz nočního vycházení.

Násilí v komunitě

V Německu je mnoho případů násilí mezi místními lidmi a uprchlíky a také uvnitř uprchlické komunity samotné. „V táboře jsem si uvědomil, že můj život doma byl lepší," řekl Kádir.

Zatímco on se vracel do svého domu a k příbuzenstvu, o které se bude moci opřít, Naváfa Aljáse nic z toho nečekalo. A přesto se vrátil, byť jen do chatrného stanu a do chladné zimy, jež ho čeká. I tento pětatřicetiletý příslušník komunity jezídů se rozhodl opustit evropský sen. A to i přesto, že pašerákovi zaplatil 20.000 dolarů (490.000 Kč) za to, že jej a jeho desetiletého syna dopravil do Evropy.

Strávil týdny na cestě a 13 dní v bulharské věznici. Nakonec dorazili na východ Německa, kde sdíleli místnost s dalšími dvěma žadateli o azyl. „Německá vláda mně a mému synovi nabídla jídlo a 540 eur, ale to nestačilo. Syn byl nešťastný a vystrašený, neměl tam přátele ani příbuzné a bylo těžké najít někoho, kdo mluvil kurdsky nebo arabsky," vysvětluje Aljás.

Takže i on je zpátky ve svém stanu v Dahúku, jemuž dal přednost před chudobou v Německu. „Mí známí mě přivítali a přišli přátelé, aby si vypili pivo a zakouřili si se mnou stejně jako dřív," řekl Aljás.

Autor: ČTK

26.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 34
SDÍLEJ:
Mistrovské oslavy v Brně. Hokejisté Komety přijeli mezi fanoušky na zaplněný Zelný trh v otevřeném autobuse.
AKTUALIZOVÁNO
81

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Army Run na Hluboké gradoval bahnem a shyby těsně před cílem

V kempu Křivonoska u Hluboké nad Vltavou odstartoval prvním závodem seriál extrémních překážkových běhů Army Run 2017.

Jaké to je být vodičem nevidomého? Strach není na místě, respekt ano

/ROZHOVOR/ Život je o výzvách. Jednu takovou má za sebou i příbramský běžec Jan Šeděnka. Poprvé se stal vodičem nevidomé běžkyně.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies