VYBERTE SI REGION

Ahmadínežád hlásá v Iráku bratrství

Bagdád - Íránský prezident přijel na návštěvu do Bagdádu. Chce začít bratrsky spolupracovat.

2.3.2008
SDÍLEJ:

Íránský prezident Ahmadínežád a irácký premiér al-Malíkí.Foto: REUTERS

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád zahájil v neděli v Bagdádu návštěvu, kterou označil za historický okamžik.
Je prvním íránským prezidentem který v posledních třiceti letech Irák navštívil.

„Dnes vstupujeme do nové etapy bratrských vztahů Íránu a Iráku. Nastartuje to novou spolupráci i lepší klima v celém regionu,“ prohlásil.

Ještě před tím, než se setkal se svým protějškem Džalálem Talabáním, vzkázal iráckému lidu, že chápe, co teď prožívá: „Je to období plné problémů, ale jak znám irácký lid – on je překoná, jejich země se stane stabilním, rozvinutým a mocným státem,“ citovala jeho výroky francouzská agentura AFP.


Právě stabilní Irák je prý to, co celý region potřebuje. Na tom se íránská hlava státu shoduje s USA.

Washington však vyjádřil jisté obavy nad sbližováním obou států. Má totiž podezření, že Teherán vojensky podporuje šíitské ozbrojence v Iráku.
Prezident Spojených států George Bush Ahmadínežádovu návštěvu komentoval slovy: „Řekl bych mu jediné, ať přestane s vývozem terorismu.“

Sám Ahmádínežád oznámil, že během pondělního pobytu v Bagdádu chce podepsat až deset dohod.

Ty by se měly týkat především ekonomické spolupráce. Oba státy už takto kooperují od roku 2003, například Írán do Iráku vyváží mnoho aut. Nyní je Ahmádínežád připraven Iráku půjčit miliardu dolarů. Peníze by měly posloužit na rekonstrukci země.

V historii však vztahy Iráku a Íránu vřelé nebyly. V roce 1980 sunitský režim Saddáma Husajna zahájil na nově vzniklou islámskou republiku útok. Ten se vyvinul v krvavou válku při níž přišlo o život na milion lidí.

Diplomatické vztahy se začaly vracet k normálu až po pádu Saddáma Husajna v roce 2003.

Autor: Michaela Mužíková

2.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Neomezený tarif za hubičku! Nemocnice dohodla extrémně levné volání

Olomouc – Zaměstnanci Vojenské nemocnice Olomouc mohou telefonovat bez obav o provolané minuty. Vedení nemocnice se totiž podařilo uzavřít s operátorem O2 mimořádně výhodnou smlouvu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies