VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Írán přioděl Obamovou, aby mohl informovat o Oscarovi

Teherán – Oddělení fotografií íránské agentury Fars neuneslo příliš odhalenou americkou první dámu Michelle Obamovou. Pro zprávu, v níž se oznamovalo její zapojení do ohlašování vítězného Oscara, „vyrobil" vlastní fotografii, na níž je Obamová v šatech ke krku s krátkým rukávem. Zbytek světa ale Obamovou viděl tak, jak stála před kamerou, tedy ve stříbrných přiléhavých šatech s krásným, leč co do použitého materiálu nicotným vrškem – s dekoltem a bez rukávů.

26.2.2013 3
SDÍLEJ:

Oddělení fotografií íránské agentury Fars vyrobilo vlastní fotografii, na níž je Obamová v šatech ke krku s krátkým rukávemFoto: čtk

Obamová ohlašovala vítězství filmu Argo, který pojednává o zajetí amerických diplomatů v Teheránu po islámské revoluci v roce 1979. Írán výběr kritizoval jako nikoli filmové umění, nýbrž politizování filmové tvorby. Kritiku vyvolalo i to, že pro ohlášení byla vybrána první dáma, což nebývá u Oscarů zvykem.

Fars o těchto peripetiích sice chtěla informovat, avšak v souladu s místními zvyklostmi. A na ně byla Obamová nepatřičně odhalená. Íránky se v televizi objevují se zahalenými hlavami i rameny. V případě cizinek je cenzor sice benevolentnější, ale jenom do určité míry. Toleruje například odhalené vlasy. Poněkud volněji se zachází s muži před kamerou, ale i v jejich případě existují hranice, takže třeba v šortkách se mohou objevit jenom sportovci.

Je-li íránský sdělovací prostředek nucen použít foto, které odporuje místním zvyklostem, nezbývá mu, než se obrátit na editační program Photoshop. Jde-li o film, mohou cenzoři požadovat „zakrytí" herců záběr po záběru nebo je z něj třeba i vymazat.

Film Argo kritizovali i mnozí Íránci, kteří nepatří k bezvýhradným stoupencům své vlády. Považují ho za další příspěvek ke stereotypnímu vykreslování Íránců v negativním světle. Írán chce natočit vlastní verzi o krizi s americkými rukojmími, která trvala 444 dní. Má jít o „patřičnou odpověď" na „historickým událostem odporující" film režiséra Bena Afflecka. Fars k tomu nezapomněla dodat, že „jde o produkci sionistické společnosti Warner Bros".

To, že se do ceremoniálu Oscara, který bývá přehlídkou světa Hollywoodu, „vtěsnala" také Obamová, je kritizováno i v USA. Dle kanadského listu National Post se nelíbí, jak si Obamovi „Oscara zabrali". Server Breitbart.com se domnívá, že první pár státu „překročil červenou hranici propagandy a jejich kult osobnosti nabral špatný směr".

Oddělení fotografií íránské agentury Fars vyrobilo vlastní fotografii, na níž je Obamová v šatech ke krku s krátkým rukávem

Autor: ČTK

26.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies