VYBERTE SI REGION

Írán se s mocnostmi dohodl na omezení svého jaderného programu

Ženeva, Teherán - Ženevská jednání šesti mocností a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení íránského jaderného programu. To znamená, že bude možné provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu.

24.11.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/Andreas Endermann

Americký prezident Barack Obama to označil za „první důležitý krok ke komplexnímu řešení" íránské jaderné otázky.

Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) nakonec neobsahuje explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval. Írán se ale zavázal, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Aráku.

V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20procentního uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod pět procent nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování. Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad pět procent a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 procenta. Nemá instalovat další odstředivky na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu.

Írán dosud uran obohacoval až na 20 procent, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent.

Podle dohody má zůstat mimo provoz zhruba polovina už instalovaných odstředivek v Natanzu a tři čtvrtiny ve Fordo. Dále se Írán zavázal, že nebude zavážet další palivo do těžkovodního reaktoru v Aráku a nebude v něm instalovat další komponenty.

Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že dohoda, kterou označil za velký úspěch, znamená uznání íránského jaderného programu a vyjádřil naději, že nakonec bude uznáno i jeho právo na obohacování uranu a že budou zrušeny všechny sankce vůči Íránu. Zaríf slíbil také intenzivnější spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Nedělní první krok má podle šéfa Bílého domu umožnit pracovat na širší dohodě v příštích šesti měsících. Pokud Írán v následujícím půlroce svým závazkům nedostojí, Spojené státy od zmírňování sankcí ustoupí a naopak znovu začnou na Írán vyvíjet tlak. Nyní ale není vhodná doba na uvalování dalších sankcí vůči Íránu, zdůraznil Obama.

Prezident Obama: Diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu

Podle Obamy dohoda pravděpodobně přerušila směřování Íránu k vývoji jaderné bomby. „Dnes diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu," prohlásil Obama.

Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že ujednání znamená více bezpečnosti pro partnery USA na Blízkém východě včetně Izraele.

Právě Izrael je největším kritikem dohody. Izraelská vláda ji označila za „špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na „klamu". Jde prý o „největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky". Obama má v neděli o obavách Izraele hovořit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda z jednání, k nimž se v pátek a v sobotu připojili ministři zahraničí vyjednávacích velmocí, nějaká dohoda vůbec vzejde. Írán mimo jiné trval na tom, aby dohoda obsahovala explicitní vyjádření jeho práva na obohacování uranu, ačkoli ve smlouvě o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal i Teherán, takové právo výslovně zakotveno není.

Hlavní body ženevské dohody Íránu se šesti mocnostmi

Írán a šest světových mocností dosáhly dohody o omezení íránského jaderného programu výměnou za částečné uvolnění sankcí. Přinášíme její hlavní body, jak o nich informovala agentura Reuters:

Írán se zavázal zejména:

zastavit obohacování uranu nad hranici pěti procent a demontovat technické zařízení potřebné k takovému obohacování;

neutralizovat své zásoby uranu obohaceného na 20 procent, snížit je pod hranici pěti procent nebo přeměnit do podoby nevhodné pro obohacování;

zastavit proces obohacování uranu, neinstalovat nové centrifugy pro obohacování;

nezprovoznit zhruba polovinu již instalovaných centrifug v jaderném zařízení v Natanzu a tři čtvrtiny centrifug instalovaných v podzemním jaderném středisku Fordo;

omezit výrobu centrifug, které mají nahradit poškozená zařízení, a nebudovat nové kapacity pro obohacování uranu;

zastavit hromadění zásob uranu obohaceného na 3,5 procenta tak, aby se během příštích šesti měsíců jeho množství nezvýšilo;

zastavit spouštění jaderného reaktoru v Aráku, nezavážet do něj palivo a zastavit jeho testování;

umožnit přístup inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Natanzu a Fordo na denní bázi a poskytnout jim záznamy bezpečnostních kamer a přístup do provozů pro kompletaci centrifug;

umožnit přístup inspektorů MAAE do uranových dolů a závodů na zpracování uranu;

poskytnout MAAE dokumentaci reaktoru v Aráku a umožnit častější návštěvu inspektorů v tomto zařízení.

Kontrolu těchto opatření bude provádět MAAE. Šest mocností a Írán se kromě toho dohodly na vytvoření společné komise, která bude s MAAE při kontrole spolupracovat a řešit vzniklé problémy.

Šest mocností se zavázalo k omezenému, dočasnému, cílenému a podmíněnému uvolnění sankcí, přičemž jejich větší část zůstane zachována včetně sankcí v ropném, finančním a bankovním sektoru. Pokud Írán své závazky nedodrží, uvolnění sankcí bude přehodnoceno.

Šest mocností se zavázalo zejména:

nezavádět během šesti měsíců nové sankce ve vazbě na íránský jaderný program, pokud Írán dodrží své dojednané závazky;

zrušit určité sankce v oblasti zlata a cenných kovů, íránského automobilového průmyslu a petrochemického exportu, čímž Írán získá příjem zhruba 1,5 miliardy dolarů;

umožnit bezpečnostní opravy a inspekce v Íránu pro vybrané íránské letecké společnosti;

zachovat nákupy íránské ropy na jejich nynější významně omezené úrovni, která je asi o 60 procent nižší ve srovnání se stavem před dvěma lety. Částka 4,2 miliardy dolarů z těchto obchodů smí být postupně využita, splní-li Írán své závazky;

umožnit, aby 400 milionů dolarů z vládního vzdělávacího programu bylo vyvedeno ze zablokovaných íránských účtů do jmenovitých vzdělávacích institucí ve třetích zemích, aby tam byly uhrazeny náklady na vzdělávání íránských studentů;

usnadnit finanční transakce v humanitární a zdravotnické oblasti.

Během úvodní šestiměsíční etapy bude šest mocností jednat o obrysech celkového řešení. Všeobecné parametry tohoto řešení předpokládají konkrétní kroky k tomu, aby mezinárodní společenství získalo důvěru ve výhradně mírový charakter íránského jaderného programu.

Pokud při sjednávání celkového řešení nebude dohodnuto všechno, nebude dohodnuto nic. Nedokáže-li Írán náležitě reagovat na obavy šesti mocností, ty jsou připraveny sankce a nátlak zesílit.

Ženevská smlouva přehrazuje Íránu cestu k bombě

Za velký krok směrem k celkovému řešení íránského jaderného problému označil americký prezident Barack Obama uzavření dohody mezi šesti světovými mocnostmi a Íránem v Ženevě. „Smlouva obsahuje podstatná omezení, která Íránu brání ve výrobě jaderné zbraně. Stručně řečeno, přehrazuje Íránu nejpravděpodobnější cestu k bombě," řekl prezident.

Vlivný republikánský senátor Lindsey Graham v televizi CNN konstatoval, že Kongres pravděpodobně s plánem na vyhlášení protiíránských sankcí šest měsíců počká. Obama má podle ústavy právo sám sankce odvolat na dobu několika měsíců. Riskoval by ale další roztržku s Kongresem.

„K zavedení nových sankcí zřejmě během šesti měsíců v Kongresu nedojde. Pokud Írán splní určité podmínky, nebudou zavedeny nikdy," řekl Graham.

Reakce amerického Kongresu na dohodu s Íránem není ale jednoznačná, píše agentura Reuters. Někteří poslanci chtějí dokument blíž prostudovat, zejména s ohledem na to, že jeho obsah kritizoval Izrael.

Podle demokratického poslance Sněmovny reprezentantů Eliota Engela smlouva zcela nezabrání obohacování íránského uranu, ani nezlikviduje jeho centrifugy. Šéf zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, republikán Ed Royce, novinářům řekl, že dohoda dostatečně nebrání zájmy USA.

Podle republikánského senátora Marka Kirka není smlouva dostatečně tvrdá. „Největšímu světovému sponzorovi terorismu dává miliardy dolarů výměnou za kosmetické ústupky, které jeho jadernou infrastrukturu neblokují, ani významně neomezují," řekl Kirk.

Pokud by se během příštích šesti měsíců podařilo sjednat s Teheránem celkové řešení problému, což nynější dohoda předpokládá, bylo by to podle Reuters pro Obamu vítané politické vítězství. Jeho politiku nyní schvaluje pouze 40 procent Američanů, což je nejméně od jeho nástupu do Bílého domu.

Spor o íránský jaderný program trvá již 11 let

Výběr hlavních událostí kolem íránského jaderného programu:

Srpen 2002 - Exilová Národní rada íránského odporu upozornila ve Washingtonu na existenci dvou íránských jaderných závodů u Natanzu a u Aráku, v nichž nikdy nebyli inspektoři MAAE.

16. června 2003 - Rada guvernérů MAAE obvinila Teherán, že neplní závazky ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), protože několikrát neinformoval o jaderných aktivitách.

18. prosince 2003 - Írán podepsal dodatečný protokol k NPT a umožnil inspektorům MAAE zevrubné a neohlášené kontroly jaderných zařízení.

12. března 2004 - Tehdejší americký prezident George Bush obnovil sankce proti Íránu, zakazující obchod s ropou z Íránu.

14. listopadu 2004 - Irán dočasně zmrazil svůj program obohacování uranu.

8. srpna 2005 - Byly obnoveny jaderné aktivity v technologickém komplexu v Isfahánu.

10. ledna 2006 - Obnoven byl i výzkum jaderného paliva, určeného údajně pro mírové účely.

11. dubna 2006 - Írán oznámil, že začal s obohacováním uranu na 3,5 procenta.

23. prosince 2006 - Rada bezpečnosti OSN schválila první sérii sankcí proti Íránu, zakazující obchod s jadernými materiály.

24. března 2007 - Druhá série sankcí RB OSN zakázala Íránu vyvážet zbraně.

Říjen - USA rozšířily sankce proti íránskému režimu, stejný krok učinily i v lednu 2008.

4. března 2008 - RB OSN uvalila třetí sérii sankcí na Írán, zakazující i obchod se zbožím civilního druhu.

23. června 2008 - EU schválila zmrazení zahraničních aktiv a kapitálových rezerv Národní íránské banky (Bank Melli).

9. dubna 2009 - V Isfahánu byla otevřena první íránská továrna na výrobu jaderného paliva, v Natanzu se začal obohacovat uran na 20 procent.

Září 2009 - U města Kom bylo objeveno druhé íránské zařízení pro obohacování uranu, o kterém se mezinárodně nevědělo.

29. listopadu 2009 - Íránská vláda schválila výstavbu deseti nových zařízení na obohacování uranu.

17. května 2010 - Teherán souhlasil s vývozem části obohaceného uranu do Turecka.

9. června 2010 - Čtvrtá série sankcí OSN. V červenci přijala sankce vůči Íránu i EU, později je rozšířila.

22. září 2010 - Také Rusko zavedlo sankce proti Íránu, mimo jiné zrušilo dodávku protiraketového systému S-300.

19. července 2011 - Írán začal instalovat ve svých zařízeních na obohacování uranu výkonnější centrifugy.

21. listopadu 2011 - USA, Velká Británie a Kanada uvalily nové finanční sankce na Írán.

17. ledna 2012 - Prezident Mahmúd Ahmadínežád nařídil zajistit íránským jaderným vědcům speciální ochranu, protože už pátý člověk podílející se na výzkumu byl zavražděn.

23. ledna 2012 - EU uvalila embargo na dovoz ropy z Íránu.

21. února 2013 - Írán instaloval v Natanzu 180 moderních centrifug k obohacování uranu. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent zvýšil podle MAAE na 167 kilogramů.

17. června 2013 - Nový íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že je proti zastavení programu obohacování uranu.

24. listopadu 2013 - Ženevská jednání šesti mocností a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu. Bude možné provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu.

Autor: ČTK

24.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Polský nejvyšší soud odmítl vydání Polanského do USA

Varšava - Polský nejvyšší soud dnes odmítl žádost o vydání světově uznávaného režiséra Romana Polanského do USA, kde mu hrozí trest kvůli sexu s nezletilou dívkou. Soudci zamítli stížnost podanou generálním prokurátorem a potvrdili verdikt soudu nižší instance. Dnešní rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání, informovala agentura PAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies