VYBERTE SI REGION

Naděje Evropské unie v Irsku uhasly

Dublin - Irsko si nepřeje eurosmlouvu a v pátečním referendu to dalo jasně najevo. Evropská unie s touto možností vůbec nepočítala.

13.6.2008 1
SDÍLEJ:

Odpůrci Lisabonské smlouvy slaví vítězství v DublinuFoto: REUTERS

Od naší zpravodajky

Když se pátek ráno v centru Dublinu začínalo se sčítáním hlasů, vypadalo to, že stoupenci Lisabonské smlouvy budou mít důvod slavit. Jen pár hodin poté však bylo jasné, že šampaňské se bude otvírat v táboře odpůrců dokumentu.

Právě ti totiž referendum vyhráli. 60 procent Irů řeklo smlouvě, kterou jim vláda předložila, „NE“. Došlo tak k paradoxní situaci, kdy čtyřmilionová země rozhodla o celé 495milionové Evropské unii.

Ratifikační proces se tak nyní zřejmě zastaví. Přestože se úspěšně dostal za polovinu, po irském „ne“ nemá cenu pokračovat. Aby mohla Lisabonská smlouva, která nahrazuje zkrachovalou euroústavu, začít platit, muselo by se pro ní vyslovit všech sedmadvacet členských zemí EU.

To si však nemyslí všichni. Francouzský premiér Francois Fillon už ve čtvrtek po referendu navrhl, aby se ve schvalování v dalších zemích pokračovalo v každém případě. „S Irskem se bude souběžně s tím vyjednávat,“ vysvětlil.

Zdálo se, že smlouva projde

Po čtvrtečních patnácti hodinách, během kterých mohli irští voliči k referendu přijít, se vláda domnívala, že její názor zvítězí. „Bude to do poslední chvíle velmi těsné, ale ano nejspíš převáží,“ přesvědčoval sám sebe i novináře v noci ze čtvrtka na pátek irský premiér Brian Cowen.

Zkušenost z předchozích hlasování mu totiž umožnila učinit jisté prognózy. „Pokud volební účast překročí 40 procent, smlouva projde,“ zněla jedna z nich.

Další hovořila o tom, že schválení pomůže, pokud přijde více voličů z měst než z venkova. Na základě průzkumů se totiž předpokládalo, že střední třída bude k Lisabonské smlouvě vstřícnější.

O to větší byl pak šok, když začaly v pátek kolem oběda přicházet první předběžné výsledky: „Volební účast byla vyšší než 40 procent, ano Lisabonské smlouvě však zřejmě neřekl ani Dublin,“ informovali z místa reportéři televizní stanice RTÉ.

Jejich zprávy se pak v průběhu dne potvrdily. Kampaň, za kterou stála vládní koalice i všechny parlamentní strany s výjimkou Sinn Féin, dokázala v hlavním městě přesvědčit pouze voliče z jednoho volebního okrsku.

Nic nepomohlo ani opakované volání premiéra, že jejich slogany jsou nečestné a lživé. Jako příklad uvedl zkušenost s dobrovolníky z organizací propagujících zamítnutí smlouvy, kteří přišli za jeho synem. „Řekli mu, že jestli Irsko smlouvu schválí, bude muset narukovat do evropské armády,“ zlobil se premiér ještě před referendem.

Na to, že se v zemi rozšířila spousta nepravdivých mýtů, upozorňoval voliče před časem i irský ministr pro evropské záležitosti Dick Roche, stejně jako ostatní vládní politici ale stále zdůrazňoval, že smlouva nakonec projde.

„V posledních dnech tomu vše nasvědčovalo, vypadalo to, že lidé začínají chápat, jak moc důležité toto rozhodnutí je, zdálo se, že se kloní na naší stranu,“ prohlásil šéf křesťansko-demokratické strany Fine Gael Enda Kenny.

Irové se však nakonec přiklonili na stranu zcela opačnou. Uposlechli znění jednoho z plakátů kritiků smlouvy, a „nenechali se přitlačit ke zdi.“

Podobný scénář se už však dal podle analytiků vyčíst z předvolebních průzkumů. V nich si stěžovalo často až 80 procent voličů, že textu, který jim vláda předkládá, nerozumí. „Nebudu přeci pro jen kvůli tomu, abychom si neudělali špatné jméno v Evropě,“ prohlašoval v posledních dnech v internetových diskuzí nejeden Ir.

Plán „B“ není

„Když Irové řeknou Lisabonské smlouvě ne, budou to oni, kdo uvidí jako první, jak moc velká chyba to byla,“ prohlašoval už před osudným čtvrtkem francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. „Jejich chování by se setkalo s velkým nepochopením,“ dodával.

Bylo by totiž prý velmi trapné, kdyby se ukázalo, že se s Irskem, které tak často potřebovalo pomoc Evropské unie, nedá v klíčovém okamžiku počítat.

Důsledky, které irské „ne“ bude mít, však pocítí zřejmě nejdříve premiér Cowen. Toho čeká ve čtvrtek cesta do Bruselu na summit lídrů Evropské unie.

Tam se na místo poplácávání po zádech, které by následovalo v případě schválení smlouvy, bude muset řešit, co dál.

Žádný náhradní plán přitom neexistuje. Snad každý evropský politik, kterého se na to v minulosti někdo zeptal, vysvětlil, že variantou „B“ byla už samotná Lisabonská smlouva, protože původním návrhem byla euroústava, kterou v roce 2005 zamítli v referendu Francouzi a Nizozemci.

Smlouva není mrtvá, tvrdí státníci kromě Klause

Není to dobrá zpráva, ale Evropu to nezastaví. Tak by se daly shrnout reakce většiny evropských politiků na negativní výsledek irského referenda o Lisabonské smlouvě.

„Věřím, že smlouva je stále naživu a my bychom se nyní měli pokusit najít řešení,“ prohlásil šéf Evropské komise Jose Manuel Barosso. Do dneška evropský dokument ratifikovalo 18 členských zemí, aby mohl od ledna 2009 vejít v platnost, musely by jej schválit všechny unijní země.

„Ratifikační proces by měl pokračovat navzdory irskému ne,“ uvedl Barosso.

Západní evropské mocnosti Barossa jednohlasně podpořily.

„Přirozeně jsme zklamaní, je to těžká rána. Ale jsem přesvědčen, že tuto smlouvu potřebujeme,“ vzkázal německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier. Jeho italský protějšek Franco Frattini vyjádřil lítost nad tím, že irské „ne“ zbrzdí řešení důležitých témat – bezpečnosti, energetiky a klimatických změn.

Britská vláda krátce po vyhlášení irských výsledků oznámila, že ratifikační proces nehodlá v žádném případě utnout.

„Stejně jako ukázali svůj názor Irové, mají právo ukázat jej Britové,“ řekl britský ministr zahraničí David Miliband.

Jediný osamělý hlas, jenž se ztotožnil s výsledky irského referenda, zazněl z úst českého prezidenta Václava Klause.

„Výsledek je vítězstvím svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií,“ prohlásil Klaus. (kaj)

Co obsahuje Lisabonská smlouva

Lisabonská smlouva, jíž se říká i eurosmlouva, vytváří nástroje, které Evropské unii chybí po rozšíření na 27 zemí.
Je to především změna hlasování v Radě, v níž se scházejí ministři a přijímají společná rozhodnutí. Nespokojence bude možné přehlasovat. Nejdříve podle systému z Nice, o deset let později podle systému dvojí většiny.
Znamená to, že do roku 2014 bude při hlasování v Radě unie platit uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, výhodné pro menší státy.
Potom bude platit systém dvojí většiny, popsaný už v euroústavě. Vyžaduje souhlas 55 procent členských států, které zároveň mají 65 procent unijního obyvatelstva.
Do roku 2017 si ale státy budou moci vybrat, který systém hlasování zvolí.
Unie bude volit na dva a půl roku prezidenta, který bude společenství organizovat místo současných předsednických zemí, které se po půl roce střídají.
Pro všechny státy platí Charta základních práv EU, až na Británii. Ta si vymohla výjimku, že dokument nesmí zasahovat do jejího práva.
Posílí se role národních parlamentů. Ty mohou zrušit návrhy Evropské komise, pokud se jich proti postaví 55 procent z nich.
Lisabonská smlouva nemá ústavní charakter, neobsahuje zmínky o vlajce či hymně. (mol)

Autor: Michaela Mužíková

13.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZUJEME

Skvělá Koukalová slaví první letošní triumf. Ovládla stíhací závod!

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Pořadí v čele SP je opačné, Dahlmeierová vede před Koukalovou o 25 bodů. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies