Monti předal rezignační dopis prezidentovi Giorgiu Napolitanovi, který se v sobotu sejde s předsedy obou komor parlamentu. Prezident by pak měl zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit termín předčasných voleb. Hlasování by se mělo konat o posledním únorovém víkendu.

Rozpočet, který v pátek podpořilo 309 poslanců a proti kterému se naopak postavilo 55 zákonodárců, má v příštím roce snížit rozpočtový deficit pod 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Italský senát schválil rozpočet již ve čtvrtek večer.

V Itálii se nyní živě spekuluje o tom, zda se Monti pustí do politického boje a postaví se do čela pravice, která je podle průzkumů veřejného mínění značně oslabena. Její dosavadní hlavní představitel, dlouholetý expremiér Silvio Berlusconi stupňuje svoje útoky proti Montiho politice rozpočtových škrtů, která vedla hlavně ke zvýšení daní a zchudnutí většiny italské společnosti.

Monti ohlásil konec úřednické vlády začátkem prosince, kdy Berlusconiho strana Lid svobody bojkotovala hlasování o její důvěře.

Mario Monti - uznávaný ekonom a bojovník s monopoly

Vizitka úřadujícího italského premiéra Maria Montiho (69), který v pátek podal demisi:

Sestavením úřednické vlády pověřil italský prezident Giorgio Napolitano Montiho 13. listopadu 2011, o tři dny později vláda složila přísahu. Jeho předchůdce Silvio Berlusconi z funkce předsedy vlády rezignoval uprostřed dluhové krize a zmítán skandálem kolem údajného sexu s nezletilou.

Počátkem tohoto měsíce Monti oznámil, že poté, co jeho vláda ztratila při hlasování o důvěře podporu strany expremiéra Silvia Berlusconiho Lid svobody (PDL), hodlá odstoupit, až parlament schválí rozpočet na příští rok. V pátek tak podal demisi.

Montiho popularita v poslední době strmě padala, a to zejména v souvislosti s řadou úsporných opatření, které jeho vláda přijala kvůli boji s hospodářskou krizí. Ještě před rokem ho podporovalo celých 70 procent Italů, podle listopadového průzkumu to bylo jen 36 procent. O jeho politické budoucnosti se nyní vedou spekulace.

Monti byl v minulosti dvakrát členem Evropské komise; od ledna 1995 do září 1999 měl na starosti vnitřní trh, služby, cla a daně, zatímco od září 1999 do října 2004 byl eurokomisařem pro hospodářskou soutěž.

Na jaře 2004, kdy byl Monti eurokomisařem pro hospodářskou soutěž, udělila komise americké softwarové společnosti Microsoft obří pokutu 497,2 milionu eur za zneužívání dominantní pozice na trhu. Za Montiho působení komise rovněž zablokovala fúzi mezi americkými skupinami General Electric a Honeywell International. Případ ve své době (2001–2005) vyvolal velkou pozornost, protože ani jedna z firem nebyla z Evropy a navíc americké antimonopolní orgány se spojením už předtím souhlasily. Firmy nakonec od záměru fúzovat odstoupily.

V roce 2005 se ucházel o křeslo guvernéra italské národní banky. Ze souboje se ale nakonec dobrovolně stáhl. O rok dříve, v červenci 2004, odmítl nabídku stát se ministrem hospodářství v Berlusconiho vlá­dě.

Vystudoval ekonomii a management na Univerzitě Luigiho Bocconiho v Miláně; ve studiích pokračoval na Yaleově univerzitě v americkém New Havenu.

Od počátku 70. do poloviny 80. let vyučoval ekonomii na Milánské univerzitě, posléze přešel jako profesor na milánskou Univerzitu Luigiho Bocconiho. V jejím čele byl v letech 1994 až 2011.

Během svého působení v akademické sféře se proslavil jako spoluautor takzvaného Monti - Kleinova modelu, který popisuje chování bank za situace, kdy mají na trhu monopol.

Je členem Trilaterální komise, diskusního fóra převážně bývalých vysokých politiků, diplomatů, obchodníků i novinářů ze Severní Ameriky, Japonska a Evropy. Rovněž je členem prestižního Bilderberského klu­bu.

Je členem takzvané Spinelliho skupiny, která si klade za cíl znovuoživit snahu o federalizaci Evropské unie.

Italský prezident mu 9. listopadu 2011 udělil čestnou funkci doživotního senátora.

Narodil se 19. března 1943 v Lombardii na severu Itálie v městečku Varese. Je ženatý, má dvě děti.