VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Izraelští archeologové tvrdí, že objevili hrob Heroda Velikého

JERUZALÉM - Izraelští archeologové údajně našli hrob židovského krále Heroda Velikého, jenž podle Matoušova evangelia nařídil vraždění neviňátek v Betlémě po narození Ježíše Nazaretského. Podrobnostina úternítiskové konferenci přiblížil vedoucí týmu objevitelů hrobu, profesor Hebrejské univerzity Ehud Necer.

8.5.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Hrob byl odhalen na západním břehu Jordánu v pouštní pevnosti Herodium, kterou Herodes založil kolem roku 23 před naším letopočtem zhruba 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma a kterou využíval jako letní palác.

Necerův tým došel k závěru, že nalezený hrob, dlouhý asi 2,5 metru, patřil Herodovi především kvůli bohatému zdobení na pozůstatcích vápencového sarkofágu. Na úlomcích jsou kupříkladu patrné rozety.

"Není to sarkofág, který byl tehdy běžně k vidění v ulicích nebo který si mohl v té době každý dovolit," podotkl Necer. "Existují jen jeden či dva sarkofágy tohoto druhu," dodal.

Herodes Veliký se narodil kolem roku 74 před naším letopočtem a vládl v Judeji jako král dosazený Římany přibližně v období od roku 39 před naším letopočtem do roku čtyři před naším letopočtem, kdy podle historika Josefa Flavia zemřel. Po narození Ježíše nechal povraždit všechny novorozené chlapce v Betlémě ve strachu ze ztráty moci po zvěsti, že ve městě přišel na svět mesiáš.

Herodův sarkofág podle Necera rozbili s největší pravděpodobností vzbouřenečtí Židé, kteří v letech 66 až 72 našeho letopočtu vedli povstání proti Římu. V hrobě nebyly nalezeny žádné kosti, i ty byly zřejmě ukradeny při útoku židovských rebelů.

Necera, jenž je považován za experta na Heroda a který po hrobu židovského krále v pevnosti pátral od roku 1972, prý už před více než měsícem dovedlo k údajnému místu Herodova posledního odpočinku starobylé schodiště užívané při královských pohřebních procesích. "Ono monumentální schodiště bylo vystavěno speciálně pro tento pohřeb," prohlásil Necer.

O Herodově hrobě píše ve svém díle židovský historik Flavius, který také detailně líčí zmíněné pohřební procesí vypravené z města Jericha, jehož se prý zúčastnily stovky Herodových strážců a sloužících.

S ohledem na Flaviův popis historikové dlouho předpokládali, že hrob tohoto krále se nachází v Herodiu, uplynulá desetiletí archeologických prací ale uvedenou teorii nepotvrdila. Necer se však při své práci zaměřil na jinou část komplexu než jeho předchůdci.

Uznávaný archeolog Univerzity Svaté země Stephen Pfann, který se vykopávek neúčastnil, označil objev za "zásadní" a podotkl, že vše nasvědčuje tomu, že hrob skutečně náleží Herodovi. Zároveň však upozornil, že k definitivnímu potvrzení této teze bude zapotřebí najít na místě ještě odpovídající nápisy. "Postupujeme správným směrem. Vše se potvrdí, až budeme mít nápis s (Herodovým) jménem," řekl.

Pevnost, nesoucí jeho jméno, si Herodes za místo svého posledního odpočinku sám vybral, údajně proto, že hrála významnou roli ve dvou dramatických událostech jeho života. V roce 43 před naším letopočtem, kdy byl ještě guvernérem Galileje, byl Herodes se svou rodinou nucen uprchnout z Jeruzaléma, který obléhali jeho nepřátelé Parthové (starověký íránský kmen). Poblíž Herodia se kočár Herodovy matky převrátil a on málem zešílel, než zjistil, že matka utrpěla pouze lehké zranění. O něco později Parthové Heroda s doprovodem dohnali, on však z bitvy vyšel vítězně.

V Herodiu, které sloužilo jako obytný palác, svatyně, administrativní centrum a mauzoleum, tento židovský panovník postavil jeden z největších královských komplexů Římské říše.

Nejprve byl pro tento účel navršen umělý kuželovitý kopec, viditelný až z Jeruzaléma, na němž vyrostl opevněný palác se strážními věžemi užívaný výhradně v dobách války. Na úpatí kopce pak vznikl další palácový komplex o velikosti malého města známý jako "Dolní Herodium". Zahrnoval množství budov, přepychové zahrady s jezírky, stáje a sklady.

Po Herodově smrti obýval Herodium jeho syn. Když se Judea stala římskou provincií, sloužilo místo jako středisko římských prefektů. V době protiřímského povstání bylo jednou z posledních bašt židovských rebelů.

Římané se ho zmocnili v roce 71 našeho letopočtu, rok poté, co zničili druhý židovský chrám v Jeruzalémě. V 5. století našeho letopočtu osídlili Herodium byzantští mnichové, pak sloužilo nějaký čas malomocným. V 7. století po Kristu bylo definitivně opuštěno.

První archeologické vykopávky v Herodiu vedli v letech 1956 až 1962 františkáni, kteří odkryli většinu dochovaných pozůstatků. Izraelské úřady zde zahájily archeologické práce v roce 1972, několik let poté, co toto území Izrael obsadil v šestidenní válce.

Izraelci a Palestinci nyní často archeologické nálezy v Izraeli a na palestinských územích používají k potvrzení legitimity své přítomnosti v oblasti. Stejně je tomu i s odhalením údajného Herodova hrobu.

Nález tohoto hrobu "znamená nový důkaz toho, že existovalo pouto mezi Guš Ecionem (soustavou asi 11 židovských osad jižně od Betléma) obývaným židovským lidem a Jeruzalémem", uvedl v izraelském rozhlase Šaul Goldstein, představitel městské rady Guš Ecionu. Goldstein rovněž vyzval izraelskou vládu, aby Herodium vyhlásila národní a náboženskou památkou.

8.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ředitelství OKD. Důl Darkov v Karviné.
9 8

Akcie OKD byly při privatizaci podhodnocené, potvrdil posudek

Kuriózní nehoda se stala v úterý 27.6. kolem sedmnácté hodiny v Čížkovicích.
6

S kombajnem se mezi zátarasy prostě nevešel

Auto sjelo do rybníka. Spolujezdec nepřežil

Tragicky skončila v úterý kolem půl deváté večer jízda mladé posádky vozidla značky Peugeot 306 na cestě z Řečice ve směru na Dačice na Jindřichohradecku.

Vlastní profil na Facebooku má už čtvrtina lidstva

Sociální sít Facebook už na celém světě využívá čtvrtina populace. Podle jejího zakladatele Marka Zuckerberga počet uživatelů přesáhl hranici dvou miliard.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Lada Xray Exclusive chce být luxusní crossover. Je to nejdražší model značky

Ruská automobilka si chce také uzmout nějaký ten drobek z koláče oblíbenosti malých crossoverů. Co načala s modelem Xray, nyní rozvíjí s jeho mnohem komfortněji vybavenou verzí Exclusive.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies