VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Izraelští archeologové tvrdí, že objevili hrob Heroda Velikého

JERUZALÉM - Izraelští archeologové údajně našli hrob židovského krále Heroda Velikého, jenž podle Matoušova evangelia nařídil vraždění neviňátek v Betlémě po narození Ježíše Nazaretského. Podrobnostina úternítiskové konferenci přiblížil vedoucí týmu objevitelů hrobu, profesor Hebrejské univerzity Ehud Necer.

8.5.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Hrob byl odhalen na západním břehu Jordánu v pouštní pevnosti Herodium, kterou Herodes založil kolem roku 23 před naším letopočtem zhruba 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma a kterou využíval jako letní palác.

Necerův tým došel k závěru, že nalezený hrob, dlouhý asi 2,5 metru, patřil Herodovi především kvůli bohatému zdobení na pozůstatcích vápencového sarkofágu. Na úlomcích jsou kupříkladu patrné rozety.

"Není to sarkofág, který byl tehdy běžně k vidění v ulicích nebo který si mohl v té době každý dovolit," podotkl Necer. "Existují jen jeden či dva sarkofágy tohoto druhu," dodal.

Herodes Veliký se narodil kolem roku 74 před naším letopočtem a vládl v Judeji jako král dosazený Římany přibližně v období od roku 39 před naším letopočtem do roku čtyři před naším letopočtem, kdy podle historika Josefa Flavia zemřel. Po narození Ježíše nechal povraždit všechny novorozené chlapce v Betlémě ve strachu ze ztráty moci po zvěsti, že ve městě přišel na svět mesiáš.

Herodův sarkofág podle Necera rozbili s největší pravděpodobností vzbouřenečtí Židé, kteří v letech 66 až 72 našeho letopočtu vedli povstání proti Římu. V hrobě nebyly nalezeny žádné kosti, i ty byly zřejmě ukradeny při útoku židovských rebelů.

Necera, jenž je považován za experta na Heroda a který po hrobu židovského krále v pevnosti pátral od roku 1972, prý už před více než měsícem dovedlo k údajnému místu Herodova posledního odpočinku starobylé schodiště užívané při královských pohřebních procesích. "Ono monumentální schodiště bylo vystavěno speciálně pro tento pohřeb," prohlásil Necer.

O Herodově hrobě píše ve svém díle židovský historik Flavius, který také detailně líčí zmíněné pohřební procesí vypravené z města Jericha, jehož se prý zúčastnily stovky Herodových strážců a sloužících.

S ohledem na Flaviův popis historikové dlouho předpokládali, že hrob tohoto krále se nachází v Herodiu, uplynulá desetiletí archeologických prací ale uvedenou teorii nepotvrdila. Necer se však při své práci zaměřil na jinou část komplexu než jeho předchůdci.

Uznávaný archeolog Univerzity Svaté země Stephen Pfann, který se vykopávek neúčastnil, označil objev za "zásadní" a podotkl, že vše nasvědčuje tomu, že hrob skutečně náleží Herodovi. Zároveň však upozornil, že k definitivnímu potvrzení této teze bude zapotřebí najít na místě ještě odpovídající nápisy. "Postupujeme správným směrem. Vše se potvrdí, až budeme mít nápis s (Herodovým) jménem," řekl.

Pevnost, nesoucí jeho jméno, si Herodes za místo svého posledního odpočinku sám vybral, údajně proto, že hrála významnou roli ve dvou dramatických událostech jeho života. V roce 43 před naším letopočtem, kdy byl ještě guvernérem Galileje, byl Herodes se svou rodinou nucen uprchnout z Jeruzaléma, který obléhali jeho nepřátelé Parthové (starověký íránský kmen). Poblíž Herodia se kočár Herodovy matky převrátil a on málem zešílel, než zjistil, že matka utrpěla pouze lehké zranění. O něco později Parthové Heroda s doprovodem dohnali, on však z bitvy vyšel vítězně.

V Herodiu, které sloužilo jako obytný palác, svatyně, administrativní centrum a mauzoleum, tento židovský panovník postavil jeden z největších královských komplexů Římské říše.

Nejprve byl pro tento účel navršen umělý kuželovitý kopec, viditelný až z Jeruzaléma, na němž vyrostl opevněný palác se strážními věžemi užívaný výhradně v dobách války. Na úpatí kopce pak vznikl další palácový komplex o velikosti malého města známý jako "Dolní Herodium". Zahrnoval množství budov, přepychové zahrady s jezírky, stáje a sklady.

Po Herodově smrti obýval Herodium jeho syn. Když se Judea stala římskou provincií, sloužilo místo jako středisko římských prefektů. V době protiřímského povstání bylo jednou z posledních bašt židovských rebelů.

Římané se ho zmocnili v roce 71 našeho letopočtu, rok poté, co zničili druhý židovský chrám v Jeruzalémě. V 5. století našeho letopočtu osídlili Herodium byzantští mnichové, pak sloužilo nějaký čas malomocným. V 7. století po Kristu bylo definitivně opuštěno.

První archeologické vykopávky v Herodiu vedli v letech 1956 až 1962 františkáni, kteří odkryli většinu dochovaných pozůstatků. Izraelské úřady zde zahájily archeologické práce v roce 1972, několik let poté, co toto území Izrael obsadil v šestidenní válce.

Izraelci a Palestinci nyní často archeologické nálezy v Izraeli a na palestinských územích používají k potvrzení legitimity své přítomnosti v oblasti. Stejně je tomu i s odhalením údajného Herodova hrobu.

Nález tohoto hrobu "znamená nový důkaz toho, že existovalo pouto mezi Guš Ecionem (soustavou asi 11 židovských osad jižně od Betléma) obývaným židovským lidem a Jeruzalémem", uvedl v izraelském rozhlase Šaul Goldstein, představitel městské rady Guš Ecionu. Goldstein rovněž vyzval izraelskou vládu, aby Herodium vyhlásila národní a náboženskou památkou.

8.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
17

Pilný: Návrh rozpočtu je rozumný, změny neplánuji

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
36 34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Jak by asi dnes vypadala legendární auta východního bloku?

Po rozpadu východního bloku se mnoho ikonických vozů této éry nedočkalo přímého nástupce. Plno nadšenců si však představuje jejich návrat a skrze grafické ilustrace vytváří moderní interpretace těchto známých aut. Podívali jsme se na ty nejzajímavější.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZUJEME

Čtyři autentické dojmy z Británie: Lidé jsou šokovaní, život se ale nezastavil

/VIDEO, ROZHOVOR/ Jak se tragédie v Manchesteru, kde útočník na koncertě odpálil bombu, dotkla tamních obyvatel, včetně české ředitelky Czech School Manchester? Jaké dojmy a postřehy nám svěřil novinář deníku The Sun, jehož syn byl přítomen na tragickém koncertě? Přinášíme i poznatky další Češky, sociální praconice Zory Zámečníkové, jež poskytla video z okolí místa činu. Rovněž jsme oslovili bývalou novinářku Deníku, nyní působící v Londýně.

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

Comeback Kvitové se blíží. Bude hrát už v Paříži?

/VIDEO/ Doba návratů? Jen den poté, co svůj návrat na kurty oznámila bývalá světová jednička Viktoria Azarenková (po mateřské pauze plánuje hrát Wimbledon), se výrazně přiblížil i comeback další tenisové hvězdy – Petry Kvitové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies