VYBERTE SI REGION

Izraelští archeologové tvrdí, že objevili hrob Heroda Velikého

JERUZALÉM - Izraelští archeologové údajně našli hrob židovského krále Heroda Velikého, jenž podle Matoušova evangelia nařídil vraždění neviňátek v Betlémě po narození Ježíše Nazaretského. Podrobnostina úternítiskové konferenci přiblížil vedoucí týmu objevitelů hrobu, profesor Hebrejské univerzity Ehud Necer.

8.5.2007
SDÍLEJ:

Foto:

Hrob byl odhalen na západním břehu Jordánu v pouštní pevnosti Herodium, kterou Herodes založil kolem roku 23 před naším letopočtem zhruba 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma a kterou využíval jako letní palác.

Necerův tým došel k závěru, že nalezený hrob, dlouhý asi 2,5 metru, patřil Herodovi především kvůli bohatému zdobení na pozůstatcích vápencového sarkofágu. Na úlomcích jsou kupříkladu patrné rozety.

"Není to sarkofág, který byl tehdy běžně k vidění v ulicích nebo který si mohl v té době každý dovolit," podotkl Necer. "Existují jen jeden či dva sarkofágy tohoto druhu," dodal.

Herodes Veliký se narodil kolem roku 74 před naším letopočtem a vládl v Judeji jako král dosazený Římany přibližně v období od roku 39 před naším letopočtem do roku čtyři před naším letopočtem, kdy podle historika Josefa Flavia zemřel. Po narození Ježíše nechal povraždit všechny novorozené chlapce v Betlémě ve strachu ze ztráty moci po zvěsti, že ve městě přišel na svět mesiáš.

Herodův sarkofág podle Necera rozbili s největší pravděpodobností vzbouřenečtí Židé, kteří v letech 66 až 72 našeho letopočtu vedli povstání proti Římu. V hrobě nebyly nalezeny žádné kosti, i ty byly zřejmě ukradeny při útoku židovských rebelů.

Necera, jenž je považován za experta na Heroda a který po hrobu židovského krále v pevnosti pátral od roku 1972, prý už před více než měsícem dovedlo k údajnému místu Herodova posledního odpočinku starobylé schodiště užívané při královských pohřebních procesích. "Ono monumentální schodiště bylo vystavěno speciálně pro tento pohřeb," prohlásil Necer.

O Herodově hrobě píše ve svém díle židovský historik Flavius, který také detailně líčí zmíněné pohřební procesí vypravené z města Jericha, jehož se prý zúčastnily stovky Herodových strážců a sloužících.

S ohledem na Flaviův popis historikové dlouho předpokládali, že hrob tohoto krále se nachází v Herodiu, uplynulá desetiletí archeologických prací ale uvedenou teorii nepotvrdila. Necer se však při své práci zaměřil na jinou část komplexu než jeho předchůdci.

Uznávaný archeolog Univerzity Svaté země Stephen Pfann, který se vykopávek neúčastnil, označil objev za "zásadní" a podotkl, že vše nasvědčuje tomu, že hrob skutečně náleží Herodovi. Zároveň však upozornil, že k definitivnímu potvrzení této teze bude zapotřebí najít na místě ještě odpovídající nápisy. "Postupujeme správným směrem. Vše se potvrdí, až budeme mít nápis s (Herodovým) jménem," řekl.

Pevnost, nesoucí jeho jméno, si Herodes za místo svého posledního odpočinku sám vybral, údajně proto, že hrála významnou roli ve dvou dramatických událostech jeho života. V roce 43 před naším letopočtem, kdy byl ještě guvernérem Galileje, byl Herodes se svou rodinou nucen uprchnout z Jeruzaléma, který obléhali jeho nepřátelé Parthové (starověký íránský kmen). Poblíž Herodia se kočár Herodovy matky převrátil a on málem zešílel, než zjistil, že matka utrpěla pouze lehké zranění. O něco později Parthové Heroda s doprovodem dohnali, on však z bitvy vyšel vítězně.

V Herodiu, které sloužilo jako obytný palác, svatyně, administrativní centrum a mauzoleum, tento židovský panovník postavil jeden z největších královských komplexů Římské říše.

Nejprve byl pro tento účel navršen umělý kuželovitý kopec, viditelný až z Jeruzaléma, na němž vyrostl opevněný palác se strážními věžemi užívaný výhradně v dobách války. Na úpatí kopce pak vznikl další palácový komplex o velikosti malého města známý jako "Dolní Herodium". Zahrnoval množství budov, přepychové zahrady s jezírky, stáje a sklady.

Po Herodově smrti obýval Herodium jeho syn. Když se Judea stala římskou provincií, sloužilo místo jako středisko římských prefektů. V době protiřímského povstání bylo jednou z posledních bašt židovských rebelů.

Římané se ho zmocnili v roce 71 našeho letopočtu, rok poté, co zničili druhý židovský chrám v Jeruzalémě. V 5. století našeho letopočtu osídlili Herodium byzantští mnichové, pak sloužilo nějaký čas malomocným. V 7. století po Kristu bylo definitivně opuštěno.

První archeologické vykopávky v Herodiu vedli v letech 1956 až 1962 františkáni, kteří odkryli většinu dochovaných pozůstatků. Izraelské úřady zde zahájily archeologické práce v roce 1972, několik let poté, co toto území Izrael obsadil v šestidenní válce.

Izraelci a Palestinci nyní často archeologické nálezy v Izraeli a na palestinských územích používají k potvrzení legitimity své přítomnosti v oblasti. Stejně je tomu i s odhalením údajného Herodova hrobu.

Nález tohoto hrobu "znamená nový důkaz toho, že existovalo pouto mezi Guš Ecionem (soustavou asi 11 židovských osad jižně od Betléma) obývaným židovským lidem a Jeruzalémem", uvedl v izraelském rozhlase Šaul Goldstein, představitel městské rady Guš Ecionu. Goldstein rovněž vyzval izraelskou vládu, aby Herodium vyhlásila národní a náboženskou památkou.

8.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies