VYBERTE SI REGION

Jadranská sci-fi: k moři do vnitrozemí

SPLIT - Na skutečném břehu jedna řada letovisek a v blízkém vnitrozemí druhá, zrozená na kamenité půdě, kde dnes není kromě prachu a trnitých keřů nic. Nesmysl? Fikce? Vůbec ne.

5.9.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Je možné se té příhodě zasmát, ale raději jen chvíli. Předznamenává totiž vážnou věc. Tak tedy: Není to ani sto let, co se na dovolenou k Jaderskému moři jezdilo v povozech tažených koňmi. Ve stotřicetikilometrové rychlosti na moderní dálnici to je historická vzpomínka k pousmání.

A co teprve tehdy, když se křídlo letadla téměř dotkne vysokých hor nad Splitem v posledním zákrutu před přistáním. Těm, kteří poslouchali dlouhé dny klapot koňských kopyt, se o takové dopravě ani nesnilo. A přesto se stala běžnou už pro jejich vnuky.

Poučení je jednoduché. Není radno podceňovat rozvoj turistiky v Chorvatsku. Poslední úsměv před vážnějším zamyšlením: Chorvatsko vybuduje u Jadranu druhé mořské pobřeží. Nesmysl? Fikce? Dobře, nebude to pobřeží omývané slanou vodou, ale druhá vlna hotelů a penzionů. Na skutečném břehu jedna řada letovisek a v blízkém vnitrozemí druhá, zrozená na kamenité půdě, kde dnes není kromě prachu a trnitých keřů nic. Nesmysl? Fikce? Vůbec ne.

Každých deset metrů turista

Statistika o turistickém ruchu je nezpochybnitelná. A rozvoj za poslední roky, viditelný na každém kroku, rovněž. Druhá řada hotelů a apartmánů tak může být skutečně řešením vážné slovní úlohy. Jak nabídnout letní dovolenou ještě více lidem, když na pobřeží už brzy nebude místo pro nové nocležníky?

Kdo si dnes rozloží na břehu Jadranu osušku a slunečník a ještě rozpřáhne ruce, je šťastný člověk. Podle zeměpisných údajů měří chorvatské pobřeží Jadranu 4012 kilometrů. Statistici v hlavní sezoně napočítají v zemi každý týden přes čtyři sta tisíc turistů. Kdyby se všichni postavili na chorvatský mořský břeh, budou vedle sebe stát v desetimetrových rozestupech. Deka, osuška, slunečník, plážové pantofle a pak už další turista. Na Jadranu je plno.

Kasičky plné milionů

Chorvatsko turisty potřebuje. Dávají místním lidem obživu. Například na začátku léta před třemi roky ohlásil statistický úřad nezaměstnanost ve výši téměř dvacet procent. Každý pátý Chorvat hledal práci. Jen ale přijeli turisté, poklesla nezaměstnanost na sedmnáct procent. Každé léto se tato situace opakuje.

Jak se turistika proměňuje na peníze, dokládají pokladny na dálničních mýtnicích. V roce 2004 byla zprovozněna trasa ze Záhřebu do Splitu. Za jediný víkend využilo rychlé cesty na dvě stě tisíc automobilů, jejichž řidiči odevzdali na mýtném přes sedm milionů kun. Pokud by se po typickém letním víkendu vysypaly všechny dálniční pokladny, vypadlo by z nich ke třem desítkám milionů kun.

Turisté vozí do Chorvatska za vykoupání v čistém moři hodně peněz. A například zmiňovaná dálnice je lepším penězovodem než šeky nebo bankovní příkazy. Například bývalý starosta městečka Šestanovac Živko Trogrlić se zasadil o to, aby dálnice vedla právě jeho městem. „Chtěl jsem probudit naši obec k životu. Ještě před tím, než se tu postavila dálnice, stál čtvereční metr půdy 5 eur. Nyní se však prodává za 50 až 100 eur.“

Tady někde začíná vize, kterou není radno podceňovat. Na pobřeží se už moc nových hotelů a apartmánů nevejde. Důkaz poskytují třeba dvě malá městečka Marušiči a Pisak na polovině cesty z Omiše do Makarské. Ještě na začátku třetího tisíciletí tu byly k mání levné apartmány a kdo přijel autem, měl ho kde zaparkovat. Pláže byly volné a v miniaturním přístavu v Pisaku mohli večerní hosté zdejší jediné otevřené konoby zaparkovat na přístavním molu.

Nyní se parkuje na příjezdové cestě vysoko ve stráni. V Marušiči byly mezi domy volné proluky, kde bagry vykously z kamenité stráně volná místa k parkování. Dnes tu místo aut stojí nové domy a pro další už místo není. „Koupil jsem ten pozemek vedle svého domu pro syna, aby si tu postavil apartmány. V létě nám vydělají peníze, za které musíme přežít ve vnitrozemí podzim, zimu i jaro. Koupil bych jich víc, ale už nejsou,“ říká muž s křestním jménem Ante, který má svůj stálý byt ve vnitrozemském městě Sinj.

Druhá řada hotelů a penzionů postavených ve vnitrozemí nedaleko dálnice vypadá jako sci-fi, ale není to nic nereálného. Nové domy tu budou mít velká parkoviště, moderní vybavení, klimatizaci. Na dosah budou levné supermarkety, žít se tu bude za méně peněz než v centrech starých městeček. Doprava bude rychlá a pohodlná, žádné úzké zatáčky na Jadranské magistrále.

Moře bude za kopcem

Že takovému řešení chybí romantika? Kdo byl v zimě lyžovat v Itálii, poznal panelové domy v horských údolích. Levně přespat a teprve po snídani si užívat tam, kde to je hezké. V Alpách jezdí zdarma skibusy, které vozí turisty z levných ubytovacích míst vzdálených od lyžařských svahů k lanovkám. Není problém, aby v Chorvatsku vozily autobusy turisty k moři, kde je čluny odvezou na pláže z břehu nepřístupné. Nemůže každý bydlet na sjezdovce, nemůže každý bydlet u vody.

„Není to nic nereálného a umím si to představit. Také u nás se tomu řada lidí bránila a nevěřila, že někdo, kdo pojede lyžovat, bude bydlet na protějším kopci než jsou sjezdovky. Dnes je to běžné a nikdo se nad tím nepozastavuje. U moře tedy každý nemusí sedět večer u vína v přístavu. Kdo se třeba jezdí potápět, tomu stačí, aby ho ráno auto a člun odvezly na moře a může bydlet dál od něj,“ soudí Martin Hochbauer, který každoročně jezdí do Dalmácie z Rakouska.

Rozvoz turistů na pláže ostatně funguje už dnes. Například v městě Hvar na stejnojmenném ostrově stojí na nábřeží řada člunů, které za 30 kun převezou zájemce o koupání na pláže na ostrovy u pobřeží. A podobná služba se rozmáhá každým rokem v dalších městech. Ne každý vyžaduje koupání u apartmánu.

Atraktivní pozemky u nové dálnice, která v Dalmácii leckdy vede jen několik kilometrů vzdušnou čarou od mořského břehu, mohou tuto vizi na druhou vlnu hotelů naplnit. „Letoviska na plážích jsou přeplněná. Výstavba nových ubytovacích míst musí v budoucnu nutně pokračovat od pobřeží více do vnitrozemí,“ je přesvědčen Trogrlić.

Někdo se může vizi o druhé linii turistických center smát. Ale jak se z dnešního pohledu jeví cesta na Jadran ve voze taženém koňmi?

5.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies