VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se mozek brání strachu z terorismu?

Řím – Teror nás nedonutí zavírat se doma, protože jsme vybaveni jakýmsi psychobiologickým softwarem, který hrál klíčovou roli v naší evoluci, píše italský deník Corriere della Sera.

4.4.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Po Bruselu, po Paříži, po Londýně, po Madridu, po New Yorku. Strach je starobylým průvodcem člověka. „Je to obranný mechanismus, který se vyvíjel proto, aby chránil živé tvory před nebezpečím," uvádějí vědci Jeasok Kim ze Spojených států a Min Hwan-čung z Jižní Koreje. „Strach z některých stimulů je vrozený, například silný rámus vyvolává strach u novorozenců, ale strach může být také získaný různými stimuly, které vedou živé tvory k tomu, aby reagovali odpovídajícím způsobem na nové situace nebo změny," dodávají. Strach je tedy užitečný, jak u zvířat, tak u lidí, právě proto, že pomáhá rozeznávat nebezpečí a vyvarovat se ho. Kdyby naši předci neměli strach a nezůstávali v případě potřeby v úkrytu jeskyně, nebyli bychom tu ani my.

Neurofyziologický mechanismus, který vyvolává strach, je velmi účinný, ale potřebuje neustálou podporu paměťových funkcí, protože vzpomínka na situaci, která strach vyvolala, slábne a strach ztrácí na své síle. Jestliže chce některý druh přežít, musí se učit strachu, ale také ho musí umět ovládat. Nebyli bychom zde, kdyby naši předci nevyšli v pravou chvíli z jeskyně, aby si obstarali potravu nezbytnou k přežití a reprodukci. K překonávání strachu slouží schopnost sebekontroly a programování, kterou má člověk díky nejvyvinutějším oblastem mozku, jako je frontální oblast mozku.

Učení se strachu

Události poslední doby, opakující se teroristické útoky, představují nepochybně opakující se stimul, který je schopen působit na mozkové struktury, jako je amygdala nebo hipokampus, které modulují učení se strachu prostřednictvím usměrňování paměti, nebo mediální části prefrontální kůry, která hraje roli v učení se strachu, ale ještě více v jeho překonávání. Nyní se tedy setkáváme s událostmi, které by nás potenciálně měly nadlouho zavřít v domovech. Ale náměstí jsou plná.

Je tomu tak proto, že náš mozek dovede rozlišovat. Podle izraelsko-amerického psychologa Daniela Kahnemana, držitele Nobelovy ceny za ekonomii a autora knihy Myšlení, rychlé a pomalé, má naše mysl schopnost konfrontovat se s malými nebezpečími: máme tendenci buď je ignorovat, nebo jim přikládat přílišnou váhu. Téměř nikdy se nám nepodaří držet se někde uprostřed. „V dnešním světě jsou teroristé nejvýznačnějšími realizátory umění vyvolávat fenomén definovaný jako availability cascade," uvádí. Jde o jev, jímž se strašlivá událost, pro jedince však málo pravděpodobná, stává prostřednictvím médií tím, o čem všichni mluví a nakonec vyvolává z hlediska pravděpodobnosti nereálný strach. Kromě hrozivých výjimek, jako bylo 11. září, je počet obětí teroristických útoků velmi nízký ve srovnání s jinými příčinami smrti. I v zemích, jako je Izrael, se téměř nikdy týdenní počet obětí nepřiblíží počtu obětí autonehod. Podle Kanhemana se terorismus zaměřuje na to, čemu ve své teorii říká systém 1 fungování mysli, který nám umožňuje dávat bezprostřední odpovědi na jednoduché problémy, řídit na dobře známé dálnici. V praxi to je automatický pilot mysli.

Když se objeví nebezpečí, systém 1 povolá systém 2, který uvádí v činnost schopnost kritiky a vyhodnocování. Abychom mohli ovládat odpovídajícím způsobem vlastní reakci na teroristický útok, musíme překonat počáteční reakci řízenou systémem 1 a nechat působit sytém 2. Lidé, kteří i po teroristickém útoku plní náměstí, překonali instinktivní reakci strachu. Provedli kritickou operaci, která nijak nesnižuje emotivní reakci na bolest, ale připojuje k ní něco navíc: odhodlání neustoupit a také schopnost si uvědomit, že teroristické útoky mají za cíl rozsévat strach prostřednictvím médií. To však nesmí oslabovat ostražitost. A to nejen člověka z ulice, ale i politiků. Jak připomíná Kahneman, strach, byť iracionální, nesmějí politici ignorovat. Ať už je strach racionální nebo ne, je bolestný a oslabuje a politici mají povinnost ochránit veřejnost před strachem, nejen před reálným nebezpečím.

Autor: ČTK

4.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
5

Za německé dálnice budou od roku 2019 platit i osobní auta

Při rekonstrukci měšťanského domu na plzeňském náměstí Republiky se našly fragmenty vzácné historické fresky, nyní o ní pečuje restaurátor a sochař Jaroslav Šindelář
6

OBRAZEM: O vzácnou fresku z doby Rudolfa II. už pečuje restaurátor

Kritika Kremlu Voroněnkova zabil prý na Ukrajině ruský agent

Ukrajinské úřady dnes identifikovaly vraha bývalého ruského poslance a kritika Kremlu Denise Voroněnkova, který byl ve čtvrtek zastřelen v Kyjevě. Byl jím 28letý ukrajinský občan Pavel Paršov, který v minulosti sloužil v ukrajinské národní gardě, jež spadá pod ministerstvo vnitra. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra citovaného agenturou AP byl vrah ruský agent, který absolvoval výcvik u ruských bezpečnostních sil. Moskva již ve čtvrtek jakýkoli podíl na smrti Voroněnkova odmítla.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Záhadná smrt v boleslavské nemocnici. Podezřelá ošetřovatelka je ve vazbě

Skon osmaosmdesátileté pacientky Klaudiánovy nemocnice policie vyšetřuje jako možnou vraždu. Z té je podezřelá jednadvacetiletá ošetřovatelka.

AKTUALIZOVÁNO

Madona z Veveří patří církvi, rozhodl znovu soud

Gotický obraz Madony z Veveří patří církvi. Dnes o tom opět rozhodl pražský městský soud, ke kterému se spor vrátil po dovolání Národní galerie (NG). Obraz byl desítky let součástí expozice galerie, v rámci církevních restitucí na něj vznesla nárok římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, galerie se ale může znovu dovolat k Nejvyššímu soudu. Rozhodne se až poté, co dostane písemné znění rozsudku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies