VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se mozek brání strachu z terorismu?

Řím – Teror nás nedonutí zavírat se doma, protože jsme vybaveni jakýmsi psychobiologickým softwarem, který hrál klíčovou roli v naší evoluci, píše italský deník Corriere della Sera.

4.4.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Po Bruselu, po Paříži, po Londýně, po Madridu, po New Yorku. Strach je starobylým průvodcem člověka. „Je to obranný mechanismus, který se vyvíjel proto, aby chránil živé tvory před nebezpečím," uvádějí vědci Jeasok Kim ze Spojených států a Min Hwan-čung z Jižní Koreje. „Strach z některých stimulů je vrozený, například silný rámus vyvolává strach u novorozenců, ale strach může být také získaný různými stimuly, které vedou živé tvory k tomu, aby reagovali odpovídajícím způsobem na nové situace nebo změny," dodávají. Strach je tedy užitečný, jak u zvířat, tak u lidí, právě proto, že pomáhá rozeznávat nebezpečí a vyvarovat se ho. Kdyby naši předci neměli strach a nezůstávali v případě potřeby v úkrytu jeskyně, nebyli bychom tu ani my.

Neurofyziologický mechanismus, který vyvolává strach, je velmi účinný, ale potřebuje neustálou podporu paměťových funkcí, protože vzpomínka na situaci, která strach vyvolala, slábne a strach ztrácí na své síle. Jestliže chce některý druh přežít, musí se učit strachu, ale také ho musí umět ovládat. Nebyli bychom zde, kdyby naši předci nevyšli v pravou chvíli z jeskyně, aby si obstarali potravu nezbytnou k přežití a reprodukci. K překonávání strachu slouží schopnost sebekontroly a programování, kterou má člověk díky nejvyvinutějším oblastem mozku, jako je frontální oblast mozku.

Učení se strachu

Události poslední doby, opakující se teroristické útoky, představují nepochybně opakující se stimul, který je schopen působit na mozkové struktury, jako je amygdala nebo hipokampus, které modulují učení se strachu prostřednictvím usměrňování paměti, nebo mediální části prefrontální kůry, která hraje roli v učení se strachu, ale ještě více v jeho překonávání. Nyní se tedy setkáváme s událostmi, které by nás potenciálně měly nadlouho zavřít v domovech. Ale náměstí jsou plná.

Je tomu tak proto, že náš mozek dovede rozlišovat. Podle izraelsko-amerického psychologa Daniela Kahnemana, držitele Nobelovy ceny za ekonomii a autora knihy Myšlení, rychlé a pomalé, má naše mysl schopnost konfrontovat se s malými nebezpečími: máme tendenci buď je ignorovat, nebo jim přikládat přílišnou váhu. Téměř nikdy se nám nepodaří držet se někde uprostřed. „V dnešním světě jsou teroristé nejvýznačnějšími realizátory umění vyvolávat fenomén definovaný jako availability cascade," uvádí. Jde o jev, jímž se strašlivá událost, pro jedince však málo pravděpodobná, stává prostřednictvím médií tím, o čem všichni mluví a nakonec vyvolává z hlediska pravděpodobnosti nereálný strach. Kromě hrozivých výjimek, jako bylo 11. září, je počet obětí teroristických útoků velmi nízký ve srovnání s jinými příčinami smrti. I v zemích, jako je Izrael, se téměř nikdy týdenní počet obětí nepřiblíží počtu obětí autonehod. Podle Kanhemana se terorismus zaměřuje na to, čemu ve své teorii říká systém 1 fungování mysli, který nám umožňuje dávat bezprostřední odpovědi na jednoduché problémy, řídit na dobře známé dálnici. V praxi to je automatický pilot mysli.

Když se objeví nebezpečí, systém 1 povolá systém 2, který uvádí v činnost schopnost kritiky a vyhodnocování. Abychom mohli ovládat odpovídajícím způsobem vlastní reakci na teroristický útok, musíme překonat počáteční reakci řízenou systémem 1 a nechat působit sytém 2. Lidé, kteří i po teroristickém útoku plní náměstí, překonali instinktivní reakci strachu. Provedli kritickou operaci, která nijak nesnižuje emotivní reakci na bolest, ale připojuje k ní něco navíc: odhodlání neustoupit a také schopnost si uvědomit, že teroristické útoky mají za cíl rozsévat strach prostřednictvím médií. To však nesmí oslabovat ostražitost. A to nejen člověka z ulice, ale i politiků. Jak připomíná Kahneman, strach, byť iracionální, nesmějí politici ignorovat. Ať už je strach racionální nebo ne, je bolestný a oslabuje a politici mají povinnost ochránit veřejnost před strachem, nejen před reálným nebezpečím.

Autor: ČTK

4.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
26 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Prezident Miloš Zeman.
18 16

Zemanova návštěva USA se odkládá. Kvůli krizi s KLDR, řekl Kmoníček

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies