Rozhodnutí Rakouska dramaticky omezit počet běženců, které denně vpustí na své území, totiž vedlo k řetězové reakci v dalších státech ležících na takzvané balkánské trase, na jejímž konci je právě Řecko.

Z Turecka do země dál připlouvají běženci, kteří se nemohou dostat dál do Evropy. Podle agentury pro ochranu vnějších hranic Evropské unie (Frontex) je zároveň prakticky nemožné, aby se běženci, kteří nemohou očekávat udělení azylu, vraceli do Turecka.

Frontex připustil, že Ankaru nelze fakticky přinutit k tomu, aby přijímala ty, kdo budou v Evropě označeni za ekonomické migranty. Turecko se zavázalo převaděčství popírat v dohodě, kterou loni podepsalo s EU – řada evropských zemí včetně Česka ale tvrdí, že Ankara svůj slib neplní. Podle Mezinárodní organizace pro migraci do Řecka od začátku roku připlulo 97 325 běženců.

Řecko uvažuje o tom, že by nynější krizovou situaci alespoň dočasně řešilo ubytováním utečenců ve sportovních areálech po celé zemi. Plán ale podle listu To Vima naráží na odpor místních obyvatel.

Atény se včera obrátily na Nizozemsko jako předsednickou zemi EU se stížností, že Evropská unie nedokáže zabránit zemím na takzvané balkánské cestě, aby omezovaly proud uprchlíků.

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas se opřel i do zemí Visegrádu, které podle něj „nepřijaly jediného uprchlíka ani neposlaly jedinou deku". Český ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pak obratem zveřejnil seznam české pomoci a vyzval Muzalase, aby se omluvil.