VYBERTE SI REGION

Svět čeká rušný rok. Boj o Bílý dům i budoucnost Evropy

Ačkoliv pro většinu světa budou událostí roku volby nástupce amerického prezidenta Baracka Obamy, rok 2016 bude pro Česko a další evropské státy spíše rokem, který zřejmě s velkou pravděpodobností určí budoucí podobu kontinentu na dlouho dopředu. S největší migrační vlnou od druhé světové války, jež letos zřejmě nepoleví, možným vystoupením Británie z EU, sílících hlasech volajících po omezení schengenského prostoru volného pohybu, obavami z dalších teroristických útoků a rostoucím neporozuměním mezi klíčovými státy unie a zeměmi Visegrádu bude příští rok pro Evropu plný náročných výzev. Pokud se s nimi členské státy úspěšně popasují, může být EU silnější než dřív, v opačném případě to ale může být počátek jejího konce.

4.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Kdo nahradí Obamu?

Ačkoliv primárky v jednotlivých státech ještě nezačaly a do samotné volby amerického prezidenta 8. listopadu zbývá ještě dost času, už nyní je boj o Bílý dům plný překvapení. Postaral se o ně zejména republikánský tábor – v průzkumech navzdory zdánlivě chaotické kampani zcela dominuje hřmotný magnát Donald Trump burcující protestní voliče, jehož analytici dříve považovali za jasného outsidera. Lze čekat, že až v únoru odstartují primárky, do popředí se víc dostane ke kompromisům ochotný syn kubánských imigrantů Marco Rubio nebo favorit ultrakonzervativní The Tea Party Ted Cruz.

Dosavadní vývoj ale ukázal, že i experti se mohou ve svých předpovědích dramaticky mýlit. Trumpovi navíc nahrává to, že další dříve překvapivě bodující outsider Ben Carson zaznamenal dramatický propad poté, co vyšlo najevo, že v autobiografii lhal o své minulosti. Na straně demokratů se zdá být situace přehlednější. Favorizovaná bývalá první dáma a exministryně zahraničí Hillary Clintonová zřejmě nebude mít problém nominaci získat. Její kampaň ale působí snad až příliš vypočítavě a zdaleka nebudí tak spontánní nadšení jako Barack Obama při svém prvním zvolení. Nejvážnější stranický konkurent Clintonové, levicový senátor Bernie Sanders inspirovaný sociálním státem skandinávských zemí, ji ale jen těžko ohrozí.

Pokud by proti sobě ve finálním boji o křeslo amerického prezidenta stanuli nynější lídři průzkumů, Clintonová a Trump, bude mít zřejmě větší šanci první z nich a Baracka Obamu po dvou funkčních obdobích nahradí první prezidentka USA v historii. Především proto, že pro řadu voličů může umírněnější program zkušené političky znamenat menší zlo než radikální řešení excentrického miliardáře. Pokud by snad v Bílém domě usedl Trump, vyvolalo by to ve světové politice pravděpodobně zemětřesení, jehož důsledky lze těžko dohlédnout. Mnohé naznačila už slova obdivu, která si Trump vyměnil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Pět měsíců před primárkami amerických prezidentských voleb v roce 2016 se soupeření v táboře republikánů stále více podobá soutěži ve vzájemném urážení kandidátů. Strhává k tomu Donald Trump, který se všemožně obouvá do svých soupeřů.

Strach z teroru

Policejní zprávy o zmařených útocích během novoročních oslav v Mnichově i v Bruselu před několika dny potvrdily, že islamistický terorismus bude v Evropě akutní hrozbou i v příštím roce. Zatěžkávací zkouška čeká Francii, která bude mezi 10. červnem a 10. červencem pořádat fotbalové Euro. Už při loňských útocích v Paříži bylo jedním z plánovaných cílů přátelské utkání na Stade de France, pokušení teroristů udeřit na sledované sportovní akci bude zřejmě velké. Šampionát se tak letos odehraje za mimořádně přísných bezpečnostních opatření. Takzvaný Islámský stát, který se loni přihlásil k těm nejkrvavějším útokům, bude zřejmě v Sýrii a v Iráku pod sílícím tlakem.

A to i kvůli horšícím se životním podmínkám, které vyvolávají napětí na jím kontrolovaném území. Bombardování ze strany dvou mezinárodních koalic má navíc podíl na tom, že IS už loni nedobyl žádné skutečně velké město a bombardování ropných polí ztenčilo i příjmy teroristů. Lze ale očekávat, že IS bude přinejmenším stejně jako loni cílit na Evropu a že se přitom pokusí využít uprchlické krize. Nebezpečí přitom nespočívá jen v tom, že se pokusí s běženci propašovat do Evropy své teroristy. Hrozbou je i eskalace protiislámských nálad v Evropě, které mohou do náruče IS vehnat mladé muslimy, jejichž rodiče či prarodiče přišli už před mnoha lety.

Ilustrační foto

Čeští fotbalisté proti titánům

České fotbalisty letos čeká od 10. června velká výzva – mistrovství Evropy ve Francii. Optimisté jásavě upozorňují, že svěřenci trenéra Pavla Vrby v kvalifikaci vyhráli svou skupinu a nechali za sebou Island, Turecko i favorizované Nizozemsko. Zlé jazyky zase mudrují, že při rozšíření počtu účastníků Eura ze 16 na 24 by bylo umění se na turnaj nedostat. V samotné Francii to ale v každém případě nebude žádná legrace – neúprosný los přisoudil Česku do skupiny Španěly, Chorvaty a Turky. S postupem to tak bude vážně těžké, byť do osmifinále lze za jistých okolností proklouznout i ze třetí příčky. Fotbalové Euro čekají v budoucnu i další novoty. Se zvýšením počtu účastníků a změnou herního systému přijde za čtyři roky další premiéra – turnaj se má odehrát hned ve třinácti zemích…

Měnící se Visegrád

Skrz rozdílné postoje k uprchlické krizi se loni ukázalo, že mezi zeměmi Visegrádu a hlavním proudem EU se rozevírá propast, která přesahuje problematiku povinných kvót. K maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jenž otevřeně mluvil o konci liberální demokracie, se zřejmě letos bude rychle přibližovat i polská konzervativní vláda, která už během pár týdnů utužila kontrolu nad ústavním soudem i médii a provedla další razantní změny. Z Bruselu už přicházejí varování, že Varšava může čelit mimořádné proceduře kvůli porušení základních pravidel EU. Polsko s 38,5 miliony obyvatel je přitom v Evropě mnohem důležitějším hráčem než 9,9 milionové Maďarsko a důsledky pro soudružnost unie tak mohou být mnohem dalekosáhlejší.

Kvůli zmíněným kvótám se letos bez velké šance na úspěch bude s EU soudit Slovensko a Maďarsko, připojení zvažuje i Polsko. Proklamovaní eurofederalisté, český prezident Miloš Zeman i slovenský premiér Robert Fico, se nyní vůči Bruselu spíš vymezují a dá se čekat, že spojence v tomto roce naleznou spíš v euroskepticích Orbánovi a šedé eminenci polských konzervativců Jaroslawu Kaczynském. Situaci zřejmě nezmění ani březnové parlamentní volby na Slovensku, v nichž je favoritem Ficův Smer kandidující s heslem „chráníme Slovensko". I když dost možná vládu sami nesestaví a zcela vyloučená není široká středopravá koalice bez Smeru, na Slovensku kromě prezidenta Andreje Kisky není žádná velká politická síla, která by například v uprchlické otázce zastávala výrazně odlišné postoje než Ficova vláda.

Premiéři zemí Visegrádské čtyřky se sjeli 4. září do Prahy na mimořádný summit kvůli uprchlíkům.

Britové a EU na rozcestí

V červnu, kdy země oficiálně oslaví neuvěřitelné 90. narozeniny královny Alžběty, by mohli Britové rozhodnout o vystoupení z Evropské unie. Dlouho slibované referendum, kterým chce premiér David Cameron utišit euroskeptickou část své konzervativní strany i veřejnosti, by se podle ministerského předsedy mělo uskutečnit právě v tomto termínu. Ačkoliv přesné datum není jasné, je téměř jisté, že se uskuteční letos. Cameron by totiž jeho odsunutím na nejzazší termín v roce 2017 už nic nezískal.

Německo ani Francie dosud k britským požadavkům týkajícím se například zpřísnění pracovních podmínek vůči příchozím z jiných zemí EU příliš vstřícné nebyly a nedá se čekat, že svůj postoj změní později, kdy budou obě klíčové země příliš zaneprázdněné svými vlastními volbami. Výsledek plebiscitu je krajně nejistý – zatímco před rokem měli podle průzkumů příznivci setrvání Británie v EU náskok okolo 25 procent, nyní jsou oba tábory prakticky vyrovnané. Vydatnou měrou k tomu nejspíš přispěly i problémy EU při zvládání loňské migrační vlny. Pokud by se přitom Britové rozhodli EU opustit, vyvstala by rychle i otázka soudružnosti Velké Británie. Podpora členství v EU je totiž ve Skotsku výrazně vyšší než v Anglii a skotské volání po samostatnosti by pravděpodobně výrazně posílilo.

Olympiáda ve stínu ekonomické krize

Když v roce 2009 připadlo pořadatelství letošní olympiády Brazílii, mluvilo se o tom, jak dynamicky rozvíjející se zemi sportovní akce podpoří v dalším růstu. Teď je ale situace jiná. Brazilská ekonomika se potýká s nejhorší recesí od třicátých let minulého století a náklady spojené s pořádáním olympiády vyhlídky nijak nezlepšují. Očekává se, že HDP země letos klesne až o tři procenta. Ekonomická krize je spojená i s krizí politickou – ministr financí už loni kvůli problémům rezignoval a prezidentce Dilmě Rousseffové hrozí odvolání kvůli zakrývání státního deficitu, na vládu doléhá i velký korupční skandál státní ropné společnosti Petrobras. Podle olympijského výboru už je většina zázemí pro hry připravená a Rio olympiádu zřejmě přes všechny problémy zvládne. Jak se pořadatelství mamutí akce podepíše na budoucnosti Brazílie, je ale velká otázka.

Čeští fanoušci budou ale především sledovat výkony našich reprezentantů. Dočkají se medaile Barbora Špotáková, Zuzana Hejnová, Miroslava Topinková-Knapková, Ondřej Synek, Martin Fuksa, Lukáš Krpálek, Vítězslav Veselý či naše tenistky a tenisté? O překvapení nebývá nikdy nouze…

Ilustrační foto.

Putinův rok plný neznámých

Ruský prezident Vladimir Putin bude letos hrát vysokou hru s mnoha neznámými. Záležet bude na tom, jak se vyvine ruská intervence v Sýrii na podporu tamního prezidenta Bašára Asada i zamrzlý konflikt na východní Ukrajině (a potenciálně i starší zamrzlé konflikty v Jižní Osetii a Podněstří) a zda zůstanou nízké ceny ropy i západní sankce, které silně oslabují ruskou ekonomiku. Zasáhnout navíc může zcela neočekávaná událost, jakou byla loni zkáza ruského dopravního letadla nad Sinajem. Mix všech těchto věcí výrazně ovlivní zářijové parlamentní volby i to, zda se Putinova domácí popularita bude dál blížit 90 procentům.

Autor: Martin Dohnal, Vojtěch Žižka

4.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Zdravotníci odrodili holčičku cestou v sanitce

Roli porodníků zastali ve čtvrtek zdravotníci havířovské záchranné služby, když v průběhu transportu budoucí maminky přivedli na svět zdravou holčičku.

Rusko posílá zpět do Sýrie bombardéry

Damašek/Moskva – Rusko posílilo svou leteckou základnu v Sýrii a dopravilo tam několik bombardérů. Napsal to dnes ruský list Izvestija, podle kterého je armáda připravena poslat i letadla na podporu pozemních operací. List se odvolává na nejmenovaného armádního představitele. Ruské ministerstvo obrany zprávu zatím nepotvrdilo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že si Rusko nedává pro operace v Sýrii žádné časové omezení.

Pravicoví extremisté v Německu mají stále častěji zbraně

Berlín – V Německu rychle roste počet nelegálně držených zbraní v rukou příznivců krajní pravice. Loni jich policie při raziích, na demonstracích a po spáchaných trestných činech zabavila 1947, více než dvojnásobek proti roku 2014. S odvoláním na informace Spolkového kriminálního úřadu (BKA) to dnes uvedla agentura DPA.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies