VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Japonsko se ani měsíc po katastrofě nevzpamatovalo

Praha – Japonsko se jen obtížně vzpamatovává z následků přívalové vlny cunami, která před měsícem po zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály zasáhla severovýchodní část země.

10.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Nejenže zabila odhadem 27.000 lidí a zdevastovala kus pobřeží s desítkami tisíc budov, ale také zasáhla dvě jaderné elektrárny v prefektuře Fukušima. Poškození zejména elektrárny Fukušima 1 provázelo zamoření okolí radioaktivitou, což mělo psychologické a ekonomické dopady i na zbytek světa. Čtvrt milionu lidí je nadále bez domova.

Japonská katastrofa má k černobylské havárii z roku 1986 co do rozsahu velmi daleko, shodují se všichni odborníci. Její hojná medializace, přiživovaná na rozdíl od jednorázové exploze v reaktoru v ukrajinském Černobylu pokračujícími úniky radioaktivity, ale opět vyvolala v Japonsku i ve světě pochybnosti o využívání jaderné energie jako takové, ne-li přímo strach. Na jihu Německa dokonce vedla k dočasnému odstavení několika starých jaderných elektráren. Naopak v Česku zejména předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová přispěla k rezervovanějšímu přístupu mimo jiné ujištěním, že česká jaderná zařízení jsou v pořádku.

Pochybnosti společnosti internetového věku, uvyklé na rychlý příliv informací, posílila skutečnost, že se musela fakticky po celý měsíc smiřovat jen s kusými a pozvolně zveřejňovanými zprávami provozovatele fukušimské elektrárny, společnosti TEPCO, o skutečné situaci. Firmě, která začala s omluvami a pokračovala přísliby finančních kompenzací evakuovaným osobám, se až minulý týden podařilo zastavit únik vysoce radioaktivní vody do oceánu. Přitom byla nucena souběžně řízeně vypustit do moře méně radioaktivní chladící vodu, kterou už nebylo kde skladovat.

Jestliže i japonské úřady ubezpečují, že množství radiace v okolí není pro lidi vlastně nebezpečné, doporučená omezení týkající se využívání potravin z oblasti kolem Fukušimy už tolik uklidňující efekt nemají. Totéž lze říci o úvahách o rozšíření evakuační zóny v okruhu 20 kilometrů od elektrárny, k níž je připočítáno dalších deset kilometrů zvláštního režimu pro místní obyvatele.

Přerušený dovoz potravin

Japonsko začíná čelit i tomu, že rozšiřující se počet zemí dočasně přerušuje dovoz potravin a mořských plodů z rizikových oblastí, přičemž Indie rozšířila zákaz na všechny japonské potraviny. A je otázkou, kdy ve zbytku světa bude obnovena důvěra běžných spotřebitelů v japonské produkty.

V oblasti turistiky jsou už čísla jasná – od března klesl příliv zahraničních návštěvníků v metropoli Tokiu o 75 procent a naděje na letošní dosažení rekordu 11 milionů turistů za rok se rozplynuly. Další ekonomické ztráty Japonska plynou z omezení výroby v automobilovém průmyslu vinou odstávky obou fukušimských elektráren, které pokrývají čtyři procenta dodávek elektrické energie. Například největší světový výrobce Toyota není s to dodávat všechny součástky pro montovny v zahraničí. Škody mají i další společnosti, a také zemědělci a rybáři, které TEPCO, stižené prohlubující se nedůvěrou a propadem hodnoty akcií, bude muset kompenzovat.

Počet lidí, kteří byli nuceni opustit své většinou zdevastované domovy, se snižuje úměrně tomu, jak se daří budovy opravit či kompletně rekonstruovat. Z více než 400.000 jich v provizorním ubytování a evakuačních střediscích, která nezřídka trpí nedostatkem vody a topné nafty, zůstává stále kolem čtvrt milionu. Patří k nim i 80.000 lidí z okolí elektrárny Fukušima 1.

Příznivé prognózy

Ekonomické prognózy jsou pro Japonsko vzhledem k jeho bohatství a pracovitosti Japonců příznivé. Předpokládá se, že se země vzpamatuje z katastrofy během pár let, což investoři projevují vysokou důvěrou v japonský jen. A rostoucí důvěře se podle nejnovějších průzkumů těší i vláda v čele s premiérem Naoto Kanem, která nešetřila rozvahou, účastí a příslibem pomoci škodným. Přitom před katastrofou patřila k jedněm z nejméně populárních, což je ale v japonských poměrech poměrně tradiční jev.

Autor: ČTK

10.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Česko zasáhly kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies