VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihokorejský voják, který zastřelil pět kolegů, dostal trest smrti

Soul – Jihokorejský voják, který loni v červnu zastřelil u severokorejské hranice pět kolegů a dalších sedm zranil, byl dnes odsouzen k trestu smrti. S odvoláním na místní vojenské velení o tom informovala agentura Reuters. Případ vyvolal v zemi debatu o problémech s psychickým zdravím v armádě.

3.2.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Třiadvacetiletý Lim zaútočil na své kolegy z jednotky střelbou a granátem ke konci své služby poblíž severokorejské hranice loni 21. června. Více než 24 hodin poté unikal pronásledování a po obklíčení armádou se navzdory prosbám svého otce, aby se vzdal, pokusil spáchat sebevraždu. Vážně se postřelil do břicha, lékaři ho ale po převozu do nemocnice zachránili.

„Trest smrti je za takový násilný čin, jakým je zabití nevinných kamarádů, nezbytný," uvedl dnes vojenský soudce.

Jižní Korea nevykonala trest smrti od prosince 1997, přestože ho soudy v některých případech stále ukládají.

Psychické problémy

Seržant Lim byl podle armádních zdrojů v roce 2013 na seznamu vojáků, jimž se měla věnovat zvláštní pozornost kvůli psychickým problémům, a jako takový byl shledán nezpůsobilým pro službu na hranici s KLDR, která je v Jižní Koreji považovaná za jednu z nejtěžších. Podle pozdějších testů se jeho bojová způsobilost zlepšila.

Lim vyšetřovatelům prý řekl, že se ke střelbě na kolegy odhodlal poté, co nakreslili jeho karikatury, které ho údajně urážely.

V roce 2011 devatenác­tiletý voják začal střílet na základně nedaleko námořní hranice s KLDR. Vyšetřování zjistilo, že před střelbou vykazoval známky duševní nemoci. V roce 2005 hodil voják ruční granát a začal střílet v pohraniční jednotce; zabil osm kolegů a několik dalších zranil. K činu ho dohnal vztek na důstojníky, kteří ho slovně šikanovali.

Jihokorejští muži mají povinnou dvouletou vojnu. Místní armáda má díky tomu více než 630.000 vojáků a jejím úkolem je hlavně obrana před případnou agresí KLDR, která je jedním z nejvíce militarizovaných států na světě. KLDR a Jižní Korea vedly v letech 1950 až 1953 válku. Boje zastavilo dosud dodržované příměří.

Autor: ČTK

3.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies